Co je Drytooling?

28. 4. 2014

Něco z historie

Na počátku 90. let začala konstrukce používaných lezeckých zbraní umožňovat zavěšování hrotu i za velmi malé výstupky a lezci se začali pokoušet přelézat pasáže technického lezení mezi ledy právě pomocí zavěšování a klínění zbraní ve skále. Nejvýznamnějšími propagátory můžeme označit např. Jeffa Lowa z Vailu a jeho cestu Octopussy z roku 1994, první M8 na světě nebo Thieryho Renaulta a jeho náročné výstupy kombinující led a skálu ve stěně Grammusat ve Francii. Velmi specifické je rovněž skotské zimní lezení, z jehož pojetí se při vytváření „zásad disciplíny“ také vycházelo.

Další vývoj

Lezci v průběhu uplynulých dvaceti let začali postupně vyhledávat oblasti vhodné pro drytooling. Tedy rozličné skalní masivy a jeskyně, které jsou pro klasické skalní lezení v létě příliš rozbité a vlhké, ale v zimě však zatékají vodou, promrznou a poskytují tak dobré možnosti pro mixové lezení. Z těch nejtěžších směrů pak postupně zcela vymizel led. Klíčové pasáže, které dnes dosahují obtížnosti až M13 se lezou ve skále a led je přítomen pouze v lehčích pasážích.

Rozdělení drytoolingu

Drytooling se postupně rozdělil na tři směry. Prvním je směr tradiční, který odmítá používání fixních jisticích bodů a výstupy se jistí výhradně dočasnými prostředky - vklíněnci, friendy, případně pomocí skalních skob a šroubů do ledu. Často se jedná o náročné vícedélkové výstupy.
Druhým směrem je sportovní drytooling v přírodních oblastech. Cesty jsou zajištěné pomocí nýtů, vyhledávají velmi převislé skalní pasáže a cesty jsou převážně atletického charakteru.
Třetím odvětvím je závodní ledové a mixové lezení. To se dnes přesunulo zcela na umělé stěny, kde se kombinuje stěna a uměle vytvářený led nebo se led imituje použitím rozličných dřevěných klád a špalků.

Specifika drytoolingu

Leze se po ledu a skále pomocí maček a cepínů.
U cepínů se nepoužívají poutka, aby bylo možné zbraně libovolně přebírat a měnit v rukách.
Jisticí body se používají výhradně k jištění a nikoli k postupu.
Leze se výhradně v oblastech a cestách, které neslouží k letnímu, klasickému skalnímu lezení.
I sportovní cesty leckdy poskytnou lezci hluboký psychický zážitek a rozhodně není možné říct, že se jedná o zcela „bezpečný“ typ lezení.

Informace a tipy k vybavení

Lezecká zbraň používaná pro mixy a drytooling je silně zahnutá, aby byla optimálně zatížená v převislém sklonu a má několik možností uchopení topůrka.
Mixový hrot zbraně je robustnější a vždy by měl být dokonale nabroušen. Počítejte s tím, že pokud polezete často, zrušíte za sezonu až dvoje hroty.
Mačky se používají s monohrotem. Nejtěžší cesty se lezou ve speciálních drytoolingových lezečkách, u nichž jsou hroty přišroubovány přímo na podešev boty.
Zásadně a vždy lezeme v přilbě a rukavicích.