HUDY lidé – 2. díl: Extrémní vodák Jiří Kos z HUDY Hradec Králové

29. 10. 2015

Ahoj Kosáku, jak by ses nám představil?

Ahoj Kubo. Hele jsem Východočech jako ty. Do Hradce jsem přišel před mnoha lety z Jaroměře. Co mě baví a mám rád, je asi jasný. Hlavně pádlování a jakýkoliv pobyt kdekoliv s dobrými lidmi. Naopak mě nebaví lidská hloupost, ale to asi většinu lidí. No samo sebou "pifko" mám rád, hlavně to od vás z Krakonošova.

Jak dlouho pracuješ v HUDYsportu? Co tě na tvé práci baví?

V HUDY jsem s půlroční pauzou... Ti ani nevím, ale myslím, že už to bude asi "desítečka". Jednou jsem takhle v zimě neměl do čeho píchnout, protože sezona v CK nám skončila, tak jsem zašel do HUDY, kde sháněli brigádníka na vánoce a takhle to dopadlo. Asi jsem se v tom našel. Je to super zaměstnání se skvělými lidmi, na který tady v HK mám fakt štěstí. A to je asi fajn, ne!?

Jsi vodák. Jak si se k vodě dostal?

Tuhle otázku jsem nečekal. Na vodu jezdím, co jsem spatřil světlo světa s tátou. A vlastně už předtím taky. Přes klasický sázavkaření, slalomy, rodeo, rafting v CK až po krýkování doteď. To mě prostě moc baví.

Je to bezpochyby nekompromisní živel. Co tě na vodě tak baví?

To máš skoro jako na horách. Jenom po vodě se dostaneš do míst, kde nikdo jiný nemá šanci. Nemusí to být ani žádný nářez, ale když jsi v hlubokým kaňonu sám s klukama... Je to pohoda.

Vzpomínám si, že minulý rok jsme se minuli na letišti. Já akorát letěl do Turecka a ty jsi přiletěl tuším z Indie. Kde všude jsi už za vodou byl?

Jojo, máš recht. Vrátili jsme se z Indie, kde jsme dali super multi-day trip v kaňonu a dokonce jeden prvosjezd. Teda místňáci to aspoň tvrdili. Je jasné, že naše krajina je na takový sport k prdu, jako skoro na všechny, takže musíš dost cestovat. I když pár skvostů tady máme. Takže jezdím pravidelně Rajch, Švajc, Talošku, Korsiku a vodáckej ráj, Norsko. Taky teď poslední dobou Turecko a bezva výlet byl do BC v Kanadě. Ale ještě toho moc plánuji.

Pokud to člověk dělá na takové úrovni jako ty, musí mít hromadu zážitků. Někdy pozitivních a někdy bohužel naopak. Jaký máš nejsilnější zážitek z vody?

Hele tahle otázka je v podstatě jednoduchá. Když děláš takovýhle sport tak to s sebou nese spoustu zábavy, zážitků, neopakovatelných momentů atd. A ty si chceš pamatovat. No a má to i svou stinnou stranu, která prostě občas přijde. To je život.

Ale nejvíc je ten pocit po těle, když máš za sebou super lajnu v peřeji, nebo jsi najednou o patnáct metrů níž během vteřinky. To je zážitek, který nikdy nemůže omrzet. Aby sis mohl tohle dopřávat, je potřeba na takový úrovni být opatrný a klidně se na to i vykašlat, když cítíš, že nemáš den. Čím dřív tohle pochopíš, tím déle si budeš užívat.

Máš nějaké oblíbené vybavení? Co si vždy přibalíš na trip?

No, jelikož žijeme na vodě pořád venku, což je téměř deset měsíců v roce, tak jsem si už vychytal pár kousků, bez kterých nejedu nikam. Funkční prádlo jako základ, na to nedám dopustit. Nejvíc mě baví Primaloft a Devold, v jakékoliv podobě. Od trenek, přes tričko až po bundu.

Když dobře zkombinuješ tyhle věci, můžeš kam chceš. A hlavně dávám důraz na poměr váha výkon, to dělá fakt hodně. Je to poznat na multiday, když zabalím do kayaku já, nebo kámoš, který si myslí, že polartec je od všech výrobců stejný.

Letos jsem tě potkával v Ádru? Jak jdou spáry? Předpokládám, že když je tvůj mistr Alda, běháš je už na čas.

Ty jsi zákeřnák. No mistra mám nejlepšího na světě asi, ale fakt to bolí. Vzpomínám si, když říkal Aldoj: "Hele na těch spárách nic není, prostě tam dáš ruku a je to." Smál se dost a pak ještě víc, když jsem do toho nalez. Asi jsem se zlepšil, ale furt ten písek nechápu, zlatej kajak. Jinak mě lezení fakt baví, ale víš jak... Nejde dělat dvě, tři věci dobře. Prostě kompromis v tomto nejde a já mám prioritu jasnou.

Jak to teda máš s lezením? Kde se ti líbí nejvíc?

Jak jsem říkal, baví mě to a nejvíc asi v Arcu, kam jezdíme už několik let. Je tam teplo, mrtě nejtů, super krajina, bianco a spritz. Jinak si vzpomínám, když jsem kdysi ještě před HUDY s kámošem vyrazil na Křižák, protože jsme viděli v telce něco o lezení a kámoši o tom mluvili.

Po hodině chození jsme konečně našli skalku, která nám přišla v pohodě. Nalezl jsem tam v nějakém sedáku s uzlem. Jištění žádné. Vedle mě lezl borec a říká, chceš půjčit smyčku? Jelikož jsem vůbec netušil na co se mě ptá, tak jsem odvětil "Nee, v pohodě, díky". Pak jsem se dostal na zem a běželi jsme k Peňákoj. To bylo moje seznámení s lezením. Pak jsem lana, materiál a tak začal řešit více kvůli pádlování. Tam potřebuješ často lezení s kayakem na zádech, když třeba zdrháš z kaňonu.

Když nesedíš v lodi a nelezeš, co ještě děláš rád?

No, doma říkají, že když nepádluji, tak jsem prý protivný. Od mala jsem lyžoval a pak podlehl trendu kárvového oblouku, který přišel ze snowbordingu. A to dělám dodnes. A mám to jako na vodě.

Jako na vodě mě ale nebaví rodeo, tak mě na prkně nebaví parky atd. Vyhledávám čisté sjezdy a super žlábky, prostě "frííírajd". Nedávno jsem si pořídil skialpy, jako doplněk na fyzičku a v Krkonoších je to super šmajdat. No jinak jsem taky hodně v Hudáči a vymetám všemožný akce