Co je pádový faktor?

20. 10. 2014

Činná délka lana je úsek mezi jistícím a lezcem, tedy ta část lana, která tlumí energii pádu. Čím je činný úsek lana delší, tím více se může lano při ztlumení pádu natáhnout.

Teoretický a skutečný pádový faktor

Tento teoretický pádový faktor předpokládá, že neexistuje tření mezi jistícím a posledním bodem postupového jištění, takže celé lano tlumí energii stejnoměrně. Ve skutečnosti je tomu jinak. Tření lana v karabinách nebo o skálu brání tomu, aby síla vyvolaná pádem postupovala po celém laně stejnoměrně.

Pouze úsek lana mezi předposledním a posledním bodem postupového jištění tak bude plně zatížen, zatímco předcházející úseky lana směrem k jistícímu budou postupně namáhány méně a méně.

Schopnost lana tlumit stejnou měrou energii pádu se nevztahuje na celou činnou délku a skutečný pádový faktor je proto mnohem větší než teoretický.

Pádový faktor na via ferratě

Při lezení nemůže nastat situace, kdy by byl pádový faktor vyšší než 2. Výjimkou je pohyb osoby fixované na laně do pevného kotevního bodu. Tomu odpovídá lezení po zajištěných horských cestách (via ferratách), kde může nastat situace, kdy bude mít pádový faktor hodnotu vyšší než 2.

Na ferratě jste jištěni tlumičem pádů do zajišťovacího bodu nebo do (obvykle ocelového) lana. Přesto je stále dost takových, kteří používají místo tlumičů pouze lanové nebo ploché smyčky. Jak to s nimi v případě pádu může dopadnout? Počítejte s námi.

V případě pádu, kdy vzdálenosti kotevních podpěr lana budou 5 m a vy budete mít pouze lanovou smyčku dlouhou 1 m, je hodnota pádového faktoru až f = 7!
Rázová síla stoupne na neúnosnou mez a může dojít k přetržení smyčky nebo k vážnému zranění lezce.

Proto vždy používejte normovaný ferratový set s tlumičem pádu!

Zátěž postupového jištění

Největší zatížení nepůsobí na štand, ale na bod postupového jištění. V případě pádu působí na poslední bod postupového jištění jak rázová síla vyvolaná lezcem, tak i síla jistící osoby zachycující pád. Obě tyto síly se sčítají. Tento jev nazýváme kladkovým efektem. Body postupového jištění musí kvůli kladkovému efektu vydržet přibližně dvojnásobek zatížení, které působí na jistícího a na padajícího.

Kladkový efekt

Pád lezce zachycuje poslední bod jistícího řetězce. V momentě zachycení pádu působí na tento bod jak rázová síla lezce, tak brzdná síla jističe (která je díky tření v karabině o 40% nižší). Obě tyto síly se v jistícím bodě sčítají!

V praxi tedy na jistící bod stanoviště působí cca 1.6x větší síla než na padajícího lezce!

Pokud znovu uvážíme maximální brzdící sílu karabiny HMS (cca 3 kN =300 kg), stejně tak jako tření lana v expresce, dojdeme k maximálnímu zatížení bodu postupového jištění na úrovni cca 7 kN. Tato síla by mohla způsobit stržení slabého stanoviště v případě, kdyby byl jeden z bodů štandu použit jako první bod postupového jištění a měl zadržet pád.

Naopak by toto stanoviště bez problémů vydrželo přímý pád (3 kN).

Proto platí pravidlo – první expresku postupového jištění cvakáme do nejvyššího bodu štandu jen tehdy, pokud je štand složen z fixních bodů (např. 2 borháky).

To praktické na závěr

S rostoucí hodnotou pádového faktoru, roste také rázová síla působící na padajícího lezce.
Tento poměr by měl mít každý lezec stále na paměti a během výstupu dělat všechno proto, aby byl pádový faktor při možném pádu co nejmenší: