Co je potřeba k úspěšnému výstupu na Mont Blanc

Radek Lienerth 17. 8. 2017
6 minut čtení

Monte Bianco, Mont Blanc, Bílá hora, 4810 m, nejvyšší bod Evropy. Fascinující vrchol převyšující své okolí o téměř 400 m, vrchol s vlastním počasím, podmínkami i pravidly, která je doporučeníhodné respektovat. Zjistěte, co je potřeba k úspěšnému výstupu.

Poprvé byl vrchol dostoupen J. Balmatem a M. Paccardem 8. Srpna 1786 přes dnes již většinou v létě neprostupnou variantu výstupu Bossonským ledovcem a severními srázy vrcholu. Dnes se dá označit za jeden z nejfrekventovanějších alpských vrcholů, kdy za příhodných podmínek vyráží v letní sezóně k pokusu o výstup více jak 400 zájemců o výstup denně.

Aktuálně jen vlastní Mont Blanc nabízí více jak 150 výstupových cest všech stupňů obtížnosti, avšak i u těch nejlehčích a nejfrekventovanějších je nutné kalkulovat s poměrně velkou nadmořskou výškou, specifickým klimatem vrcholové části a zejména i pohybem řady lezeckých družstev s velmi různorodou úrovní technické i taktické vyspělosti k výstupu.

Výstupové varianty

Gouter route

Nejbezpečnější, technicky nejméně náročná a také nejfrekventovanější.
Výchozím bodem konečná zubačky Nid Angle, výstup vede přes chaty Tete Rouse (3167 m), Gouter (3815 m) a ve výšce 4365 m se nachází nouzová bivakovací bouda Vallot.
Výstup podle úrovně kondice zabere dva až tři dny. Pro zdatné zájemce je nejlépe doporučit výstup z chaty Tete Rouse, kde se dá lépe vyspat a také snáze zajistit rezervaci ubytování. Pro méně zdatné pak přichází v úvahu výstup z chaty Gouter na kterou se dá vystoupit buď jednodenním výstupem nebo s přenocováním na Tete Rouse.
Na celé Gouter route je zákaz stanování vyjma campsite u Tete Rouse, tento zákaz je velmi striktní a není dobré jej porušovat.
Nejkritičtějšími místy jsou kuloár a skalní pilíř mezi chatami Tete Rouse a Gouter. V žádném případě není možné doporučit pohyb v této části výstupu po 13:00 kdy se začnou do stěny opírat přímé slučné paprsky a v celém úseku je enormní riziko pádu kamenů. Na několika místech jsou osazena pomocná ocelová lana, v žádném případě se však nejedná o zajištěnou Via ferattu! Druhým nejkritičtějším místem je hřeben Les Bosses nad bivakem Vallot, kde velmi často fouká velmi silný západního směru, díky expozici hřebene je tak někdy nutné výstup téměř pod vrcholem vzdát.

Detailní průzkum celé Gouter route vám umožní aplikace #project360

Innominata Integral

Velmi zajímavá a má osobně nejoblíběnější.
Výchozím bodem je Courmayer, výstup vede přes chatu Monzino a bivak Eccles, setup buď Gouter route nebo variantou přes Tři hory
Zahrnuje lezení až ve stupni 5b, lezení v ledu do 60°
Výstup zpravidla zahrnuje tři dny. První den na chatu Monzino (2580 m), druhý den přechod hřebene Punta Innominata a dosažení bivaku Eccles (3852 m, deky nutné vzít si vařič, pozor za dobrých podmínek bývá hodně přeplněno). Třetí den vrchol a sestup.
Lze doporučit pro velmi zdatné a zkušené horolezce.

Další výstupové trasy

Rozhodně je nezbytné uvést Tři hory – přechod Mont Blanc du Tacul a Mont Maudit, Tournete spur z ledovce Miage či jedinečný a spektakulární Arete Peuterey, jakožto jeden z nejexponovanějších a nejobtížnějších hřebenů Alp.

Zdroje informací

Nejpodstatnějším zdrojem informací o aktuálních podmínkách, kontakty na rezervaci chat, předpověď počasí a řadu dalších užitečných informací nalezete na OHM Chamonix (office houte montagne), jejich webová stránka je chamoniarde.com

Nejvhodnější mapy pro pohyb v oblasti Mont Blanc jsou francouzské IGN 3630OT – Chamonix a IGN 3531ET St. Gervais. Průvodců je celá řada od klasického Mont Blanc I a II L.Griffina až po nejnovější výběr Chamonix – Ch. Boscoe (nakladatelství Rock Fax)

Nejvhodnější období pro výstup

Dříve se uvádělo za nejvhodnější období přelom července a srpna, dnes již toto pravidlo neplatí tak jednoznačně. Obecně nastávají příhodné podmínky pro výstup na začátku června a trvají do půlky září. V průběhu léta však nejsou výjimkou periody s příbytkem sněhu nad 4000 m až okolo 50 cm nebo naopak může díky dlouhému teplu dojít k tak vysokému riziku pádu kamení v kuloáru pod Gouter, že se výstup nedoporučuje.

MtBlanc

Zdravotní rizika výstupu

Jedná se o výstup na téměř pětitisícový kopec, který je navíc zcela otevřený západnímu proudění od Atlantiku. Z toho vyplývají dvě hlavní rizika. Akutní horská nemoc (AHN) a podchlazení nebo omrzliny.

AHN může propuknout už od výšek přes 3000 m. Takže pokud máte ráno po probuzení na Gouter klidový tep 110 a více, necítíte se úplně ok pak není dobrý nápad stoupat nahoru, ale zahajte sestup dokud jej zvládnete vlastní silou. Jako minimální adaptaci pro výšku Mont Blancu lze doporučit minimálně výstup na některou nižší čtyřtisícovku, nejvhodnější je absolvování alespoň dvou tréninkových výjezdů s týdenními odstupy a výstupy přes 4000 m.

V létě v oblasti vrcholu málokdy klesá teplota pod -10°C. Problémem je však vlhkost a vítr, nezřídka tyto dva faktory posunou pocitovou teplotu až k -35°C a to už je pro podchlazení nebo omrzlinu více než dostatečné.

Je potřeba si uvědomit, že každoročně v oblasti Blancu zmizí nebo zahyne více jak 150 lidí, řada z nich bohužel i na nejjednodušší Gouter route.

Potřebné dovednosti pro výstup Gouter route

Fyzická kondice v rozsahu bezproblémového zvládnutí běhu 10 km do jedné hodiny
Dobře zvládnutá technika chůze na mačkách jak na sněhu a ledu, tak ve smíšeném terénu nebo po namrzlých skalách v obtížnost II UIAA. Základní zvládnutí práce s cepínem, zejména zastavení pádu na sněhu
Zvládnutí základů orientace a navigace bez vizuální kontroly terénu, práce s výškoměrem, buzolou, mapou a GPS
Bezpečné ovládnutí technik jištěného postupu v ledovcovém terénu, včetně zvládnutí technik pro záchranu z ledovcové trhliny
U ostatních výstupových tras výrazný nárůst požadavků na lezeckou zdatnost a vyšší technické nároky na techniku i taktiku pohybu i jištění

MtBlanc

Doporučené vybavení a oblečení pro normální cestu – Gouter route

Lezecké vybavení

Jednoduché lano 40 m pro lanové družstvo (max. 3 osoby),
5x zámková karabina,
2x 120 cm smyčka,
záchranná sada prusíků,
2x expreska,
2x ledovcový šroub,
sedací úvaz,
horolezecká helma,
turistický cepín,
mačky s antibootem,
lehké trekové hole.

Oblečení

Hardshell kalhoty i bunda
softshell kalhoty + podvlékačky,
krátké + dlouhé merino triko,
fleecová mikina, např. Patagonia
primaloftová nebo péřová bunda s kapucí,
tenké rukavice, střední zateplené rukavice, teplé palčáky,
tunelový šátek Buff,
teplá vlněná čepice
2x vlněné ponožky
kvalitní zateplené boty, absolutní minimum celokožená pohorka + kvalitní návlek.

Ostatní vybevení

Batoh kolem 30 l
Sluneční brýle min. faktor 3,
lyžařské brýle,
sluneční krém faktor 30 a vyšší,
termoska 1l,
kvalitní čelovka,
lékárnička s izolační fólií,
bivakovací vak,
vložka do spacáku,
vyzkoušená strava, kterou jsou schopný do sebe dostat i při velkém fyzickém vypětí!!! Pozor neberte si nic podle doporučení, ale pouze to co máte na sobě vyzkoušené.

Zvládnu to sám, nebo raději využít služeb vůdce UIAGM?

Využití doprovodu horského vůdce UIAGM není v žádném případě povinné a pokud správně vyhodnotíte své znalosti a zkušenosti, aktuální podmínky na kopci i počasí pak není důvod se na výstup nevydat samostatně. Pakliže se rozhodnete pro výstup náročnější výstupovou trasou nebo si nejste jistí svou úrovní, minimálně konzultací s některým z vůdců určitě nic nepokazíte a pak se můžete rozhodnout. Velmi kvalitní servis poskytuje v Chamonix například kancelář Chamonix Experience, Companie du Guide Chamonix nebo je možné obrátit se na členy České asociace horských vůdců.

Radek Lienerth

Horský vůdce původem z Jeseníků, který ale většinu života a celý život lezecký žije v Brně. Univerzální lezec a skialpinista, pro kterého je lezení, lyžování rozhodně víc, než pouze sport.

A jak se dá výstup na Mt Blanc také pojmout při zkušenostech a výborné fyzické kondici

Proběhnout se na Mont Blanc proč, ne? Ideální aktivita pro chvíle, když se ocitnete v Chamonix bez lezeckého partáka a přece si chcete zdejší zasněžené krásky užít naplno. Pro výběh jsem zvolil klasickou výstupovou trasu z Les Houchces, sympatickými serpentinami jsem ještě za tmy vyběhl na stanici Saint-Gervais-les-Bains a dál po kolejích na konečnou zubačky na Mont-Lachat. Zde stoupaní přitvrdilo a vhod přišly i hůlky.

Na Refuge de Tête Rousse jsem se pozdravil s krajany, kteří si narozdíl ode mně byli vědomi nepříznivé předpovědi počasí a vraceli se zpět do údolí. Já spěchal dal směrem na Gouter. Sluníčko svítilo, vítr pofukoval a mně se běželo/lezlo hezky. Z ferraty jsem se vypachtil na sníh, který se vinou teplého počasí bořil, avšak alespoň sklon se výrazně snížil. Ledovec sem tam rozčísla hluboká trhlina, jinak cesta pokračovala bez větších problémů až do sedla Col du Dome. Jak už to na horách bývá, idylické počasí během chvíle vystřídala vánice, která se jen tak nevidí ani na krkonošských hřebenech. Vítr, sněžení a mlha, při které bylo vidět sotva na krok. Z běhu se stalo ploužení s jediným cílem „vydržať“.

Pomaten vzpomínkovým optimizmem, že přeci z Valotky je to na vrchol už jen kousek, jsem se plácal nahoru dolu po ostrých hřebíncích a děkoval bohu za nesmeky, kterými jsem okoval své La Sportiva Crossover a lehoučkou bundu La Sportiva Hail Jacket, která mě přeci jen trochu odizolovala od okolní sloty .

Nebýt francouzského guida, který objímal omrzlého klienta, ani bych nevěděl, že jsem na vrcholu a asi běžel dál do Itálie. Na vršku jsem se moc neohřál a co nejrychleji utíkal stejnou cestou zpět do sluncem rozpáleného Chamonix.

Radoslav Groh, HUDY a La Sportiva ambasador

Podívejte se na záznam Radarova výstupu.