Eliška Adamovská odjela na Mistrovství světa juniorů do Číny
Letošní sezona odstartovala docela dobře a to skalami. Přesněji Ospem, kde jsem po dlouhém snažení, vylezla mé druhé 8b, cestu Lahko Noč Irena 8b. Vzhledem k tomu, jak dlouho jsem v cestě bojovala, jsem měla z přelezu (a pořád mám) velkou radost 
Pak následovaly nominační závody, které jsem oba vyhrála a nominovala se tak do reprezentace mládeže v lezení na obtížnost. Pak ale začal mnohem tvrdší trénink než předtím, protože se blížil Evropský pohár mládeže. Do tréninku jsem se plnou parou "obula" (tak jako do všeho) a možná to taky trochu přehnala. K tomu se ještě přičetlo dlouhodobé zatěžování těla bez dostatečné regenerace a zranila jsem si rameno. Následoval ještě jeden bouldrový "narozeninový" závod v Praze, který jsem (už s bolavým ramenem) vyhrála. Jenže se to začalo zhoršovat a bylo jasný, že zranění je vážnější. Přišly tedy na řadu obchůzky u doktorů, rezonance, fyzioterapeuti… Prostě a jednoduše se mi hroutil svět Na Evropský pohár jsem teda jela po dvoutýdenním nelezení a i přes to jsem se umístila na 4. místě. Celý červen a prázdniny byly ale ve znamení rehabilitace, běhání a posilování celého těla.
A povedlo se. Na konci srpna jsem začala pomalu trénovat na stěně! Nedovedu ani popsat, jak emotivní to pro mě bylo Samozřejmě jsem chtěla hned začít trénovat, ale tak rychle to nešlo ( hlavní ale pro mě bylo LÉZT a ani nezáleželo na tom, jak intenzivně. První zátěžová zkouška proběhla na mistrovství Evropy. Od tohoto závodu jsem vzhledem k lezecké pauze nic nečekala a chtěla jsem vidět především kamarády. Dopadlo to pro mě až nečekaně dobře, skončila jsem na 18. místě, a když k tomu přičtu, že rameno nebolelo, byla jsem spokojená a pustila jsem se naplno do tréninku.
Lezeckou formu jsem chtěla ověřit na MČR v Brně. To se mi ale nepovedlo, jak jsem očekávala ( doufala? ), byla jsem hoodně nervozní a konila jsem, co jsem mohla. Ve finále mi vyjela ruka a Terka Kubátová, která se mimochodem moc zlepšila, mě přelezla. Ale i neúspěch vždy něco přinese a zpětně to hodnotím jako dobrou lekci. Nyní mám před sebou Mistrovství světa juniorů v Číně, o kterém vám napíšu, hned po návratu. Tak mi držte palce!
