HUDY víkend na sněžnicích – leden 2017
Pátek - 27. ledna
Všechny kurzy na Brádlerce začínají v místě známém jako “Medvědí koleno”, tedy, pokud jste se nerozhodli dorazit na kurz se vší parádou přímo z hřebenů, a to sice sjezdem do boudy nacházející se v 1156 metrech nad hladinou moře. V Koleni totiž musíte zaparkovat svůj vůz a buď sečkat na příjezd vlasatého Petra zvaného Bárta, který vás jedním ze svých zimních povozů dopraví pohodlně až před boudu, nebo se nahoru dostat po svých. Kurzisté byli při síle, program kurzu nabitý a začal hned v Koleni.
První aktivita – zdolání pár desítek výškových metrů po vlastní ose. Již tradičně vynikající večeře byla dostatečnou odměnou za dosažení cílového místa. Následující sešlost byla obsahově vyplněna přednáškou o historii a vývoji sněžnic. Náčiní, které člověk poprvé nazul před více než 6000 lety, může být člověku známo díky nedávnému objevení ledovcového muže Ötziho, který měl podobný inštrument při sobě. V případě našeho kurzu dosáhl vývoj až na výrobek s nosností 140 kg, osazený vázáním Escape, které garantuje uživateli pohodlné a hbité nazouvání a zouvání sněžnic. Vybavení chápeme, chápeme se džberů, dopíjíme a hurá na kutě.
Sobota - 28. ledna
Pozdrav slunci v polární variantě? Kdo si v sobotu přivstal, mohl si jej s námi vystřihnout na louce pod boudou. Zatuhlá těla cvičenců se jen ztěžka skládala do krkolomných poloh, navíc v čase, kdy většina národa ještě lovila peřinu. Vynaložené síly však přinesly své ovoce a nad Studniční horou se za nedlouho objevily první sluneční paprsky. Krása, nekrása, když z boudy zavoněly párky, po jogínech se jen zaprášilo. K trávení snídaně všichni zhlédli prezentaci o bezpečnosti pohybu v zimní horské krajině, na níž navázala přednáška o cibulovém principu odění, kde si mohl každý na vlastní kůži vyzkoušet funkční prádlo od značky Devold a Icebreaker, střední vrstvu od značky Mammut a primaloftové bundy od italské La Sportiva.
V praktické dopolední části se všichni konečně dostali k upnutí sněžnic a aktivitám v okolí boudy. Po obědě se určil východní směr a vyrazilo se za západem slunce. Naplánovaná trasa odpoledního výletu vedla z Brádlerových bud přes Ptačí kámen na chatu Vatra a dále přes rekonstruovanou Petrovu boudu na hřebeny, kde se přes genderově neutrální území Dívčích a Mužských kamenů dostaneme až na křižovatku zvanou Pod Smělcem. Odtud už jen pár set metrů a jsme zpátky na boudě. Trasu s nastoupanými 380 výškovými metry, dlouhou 9 kilometrů, zvládla skupina v mírném tempu s četnými přestávkami na focení za 3 hodiny a rozhodně bychom jí vřele doporučili všem, kdo si na Brádlerce sněžnice zapůjčí a poprvé na nich vyrazí za krásami vůkol. Návrat za tmy s třpytem nad našimi hlavami jen potvrdil, že krása je tu skutečně na každém rohu, stačí ji vidět. Komu zbyly síly, vyrazil na tři kola finské sauny. Komu i po ní, pokračoval ve finském stylu na baru.
Neděle - 29. ledna
I kohouti se ještě pelešili, když jsme rozžhavenými čelovkami šmejdili kolem kotníků a upínali sněžnice k pohorkám. Bylo to ráno, jaké jinde neseženete. Naprostý klid, jen mírný mrazivý vánek, oranžová zář nad obrysy východních kopců Krakonošových a tváře hledící nahoru, na horu, na Vysoké kolo. Za necelou hodinku jsme vstanuli na jejím vrcholu a uzávěrky fotoaparátů cvakaly a cvakaly. Není se co divit, odtud je vždy co zaznamenávat. Rychlý návrat na boudu, ať tam párečky nestydnou.
Jarní počasí, které včera nastavilo laťku dost vysoko, se i v neděli drželo standardu a zahlédnout se tak dali i jedinci v krátkém rukávu. Labský důl, Sněžné jámy, pro novice nezbytnost, pro jejich aparáty nekončící krmě. Domů se nikomu nechtělo, ostatně celý víkend nad mračny inverze jednoho dokáže rozmazlit. Bez loučení by nebylo vítání a ten, kdo na kurz dorazil a prožil jej společně s námi, se již jistě těší na opětovné shledání.
Ondřej Růžek