Lavinová předpověď v Krkonoších
Radek Groh / foto: Libor Dušek, Erik Knajfl, Robert Dlouhý
5 minut čtení
Naše nejvyšší hory představuji čarokrásné místo nejen pro vaše skialpová dobrodružství, avšak vždy musíme mít na paměti vlastní bezpečnost. Přečtěte si proto článek od Radoslava Groha, který co by člen Horské služby a zároveň aspirant ČAHV vysvětluje základní principy lavinové prevence v Krkonoších.
Psal se rok 1773, krutá zima již několik týdnů vládla na horách. Lesník Philip Kohl a jeho přátelé se vraceli z úspěšného lovu zpět do Svatého Petra. Spěchali, na hřebech zuřila vánice, všude spousty sněhu, soumrak se blížil. Jako už tolikrát, zvolili horalé pro sestup cestu Hrazeným dolem. Bohužel, onen podvečer 29. listopadu se jim jejich volba stala osudnou. Mocná lavina smetla trojici nešťastníků do údolí. Život se povedlo zachránit pouze Christoperu Buchbergerovi. Philip Kohl a jeho kolega pod lavinou umírají. Těžko mohl někdo tušit, že Philipova smrt představuje pouze první oběť rodiny Kholů, kterou si na své konto připíší záludné krkonošské laviny v příštích letech. Během následujících 102 let zahynul pod lavinou syn Ignaz (1837-Tetřeví žleb) vnuk Wenzel (1855-udolí Bílého Labe) a nakonec i pravnuk Eduard (1875- Hrazený důl).
Těžko uvěřitelný, ale pravdivý příběh tragédie rodiny Kohlů dokazuje, jak nebezpečné dokáží být nejvyšší české hory. Přesto ale Krkonoše svým reliéfem, stejně jako snadnou dostupností, představují ideální místo pro skialpinistická dobrodružství. Avšak právě ti, kdo touží objevovat krásy zimních Krkonoš, si musí uvědomovat hrozící rizika, mezi nimiž je nebezpečí lavin to nejzákeřnější.
Krkonoše jsou nebezpečným lavinovým terénem
S trochou nadsázky lze konstatovat, že Krkonoše patří mezi nejprobádanější pohoří na světě. Nejinak je tomu i v případě lavinové problematiky. Systematický výzkum lavin v Krkonoších začal již v roce 1954. Obětavá práce průkopníků Vrby, Spusty a dalších položila pevný základ, na kterém současní lavinoví preventisté z řad Horské služby České republiky dokázali vybudovat vysoce sofistikovaný systém lavinové předpovědi světových parametrů. Je třeba si uvědomit, že za každou lavinovou předpovědí stojí několik hodin náročného terénního výzkumu, probíhajícího často v extrémních klimatických podmínkách. V průběhu zimní sezony vyrážejí členové Horské služby denně do terénu, aby na základě série měření získali informace, podle kterých se vyhlašuje lavinová předpověď dostupná na webu.
A právě pomoci návštěvníkům zimních Krkonoš správně pochopit a vyhodnotit prezentovaná data je cílem našeho článku. Nežli se pustíme do vysvětlení jednotlivých výstupu lavinové předpovědi, je namístě zmínit, že každá lavinová předpověď je doplněná o aktuální informace o počasí na horách. Informace o počasí jsou získávány z meteorologické stanice umístěné na Luční boudě (1 410 m.n.m) a jsou aktualizováný vždy v 7:00. Čtenář se z předpovědi dozví teplotu, dohlednost, oblačnost, vítr, srážky a informaci o sněhové pokrývce. Klíčovým sdělením lavinové předpovědi je komentář zodpovědného lavinového preventisty. V komentáři jsou shrnuty informace o počasí a lavinové situaci. Rovněž jsou zde uvedena doporučení včetně výstrah pro návštěvníky hor. Důležitá je informace o tendenci lavinového vývoje. Na základě této informace lze sledovat vývoj lavinového ohrožení v čase.
Stupeň lavinového nebezpečí
Představuje hlavní výstup lavinové předpovědi. Stupeň lavinového nebezpečí je ponejvíce vyhlašován pro kompletní českou část Krkonoš. Výjimečně se muže stát, že je vyhlášeno ve stejném období více stupňů lavinového nebezpečí s lokální diverzitou. Předpověď pro Polskou stranu Krkonoš naleznete na webových stránkách Polské Krkonošské Horské služby (GOPR). Česká Horská služba vyhlašuje aktuální předpověď vždy ráno, zatím co GOPR zveřejnuje prognózu v předvečer sledovaného dne. Stupeň lavinového nebezpečí je platný po celý den (ve vybraných světových pohoří se stupeň lavinového nebezpečí vyhlašuje speciálně pro dopoledne a odpoledne). Avšak vlivem počasí se může situace náhle změnit, proto je nezbytné během túry vyhodnocovat, zda předpověď odpovídá realitě.
Krkonošský výstražný systém pracuje s pěti stupni mezinárodní stupnice lavinového ohrožení:
1. stupeň lavinového nebezpečí – nízké
Všeobecně bezpečné podmínky. Nebezpečná místa se vyskytují pouze ojediněle. Zvýšená opatrnost na svazích nad 40º!
2. stupeň lavinového nebezpečí – mírné
Převážně bezpečné podmínky. Nebezpečná místa se vyskytují na strmých svazích většinou uvedených v lavinové předpovědi. Nevstupovat na svahy nad 40º! Zvýšená opatrnost na svazích nad 35º!
3. stupeň lavinového nebezpečí – značné
Túry vyžadují velkou opatrnost a výbornou znalost lavinové problematiky. Nutná volba bezpečné trasy. Nebezpečná místa již tvoří souvislý celek i na mnoha strmých svazích většinou uvedených v lavinové předpovědi. Nevstupovat na svahy nad 35º! Zvýšená opatrnost na svazích nad 30º!
4. stupeň lavinového nebezpečí – vysoké
Možnosti túr jsou silně omezené a vyžadují vynikající znalost lavinové problematiky. Nutná volba co nejbezpečnější trasy, která omezena na mírně strmé svahy. Nebezpečná místa již tvoří souvislý celek i na mnoha strmých svazích. Nevstupovat na svahy nad 30º!! Zvýšená opatrnost na svazích nad 25º!
5. stupeň lavinového nebezpečí – velmi vysoké
Túry jsou prakticky nemožné! Doporučuje se opustit lavinové oblasti.
Tip: Při plánovaní, stejně jako vlastním vedení túry, nelze podceňovat žádný z vyhlášených stupňů lavinového nebezpečí. V průměru se nejvíce tragických nehod stane ve 3. stupni lavinového nebezpečí. Laviny představuji riziko i při nízkém stupni lavinového ohrožení. Takové laviny mohou být charakteristické menším objemem, přesto však dokáží lyžaře strhnout a přivodit mu fatální zranění.
Přiklad z praxe: V pátek 7. 3. 2014 strhla lavina zkušeného skialpinistu v oblasti Litworowého žlebu na polské straně Krkonoš. Skialpinista byl vlečen lavinou zhruba 250 m. Sněhová masa na své dráze překonala několik skalních prahů a zastavila se až u hladiny Małego Stawu. Naštěstí došlo jen k částečnému zasypaní strženého lyžaře, který tak z laviny vyvázl pouze s lehkými pohmožděninami. Lavina spadla při prvním stupni lavinového nebezpečí.
Nebezpečné situace
Na základě dlouhodobého výzkumu identifikovali lavinoví preventisté charakteristické situace, které připívají k nárustu lavinového nebezpečí. Mezi zásadní nebezpečí patří:
Nový sníh: Čím více nového sněhu napadne, tím větší je riziko pádu lavin. Kromě množství sněhu je důležité zohlednit povrch sněhové pokrývky, na kterou sníh napadl. Velmi důležitým kritériem je teplota a působení větru.
Vítr-navátý sníh: Vítr dokáže přepravit obrovské množství sněhu a uložit jej do závětrných svahů. Navátý sníh je vysoce labilní a vytváří nebezpečné deskové laviny.
Tip: Vítr v Krkonoších „sbírá“ sníh z rozsáhlých hřebenových partií a ukládá ho na závětrné častí hřebene, kde pak sníh vytváří nebezpečné převěje. Vzhledem k tomuto fenoménu vznikají v Krkonoších lavinově nebezpečné situace i v období relativně chudém na sněhové srážky.
Mokrý sníh: Oteplení, provlhnutí nebo dokonce déšť výrazně zvyšují riziko pádu lavin. Navíc laviny z těžkého mokrého sněhu mají obrovskou sílu.
Tip: Riziko ohrožení laviny z mokrého sněhu lze zmírnit brzkým nástupem na túru (svahy ještě nejsou vystaveny intenzivnímu slunečnímu svitu).
Starý sníh: Záludná situace, kdy na horách několik dní za sebou panuje konstantní počasí (nesněží, nefouká vítr ani nedochází ke změnám teploty). Ve sněhovém profilu se uchová kritická vrstva, která může způsobit zejména pád deskových lavin.
Klouzavý sníh: Lavinové nebezpečí typické nejvíce pro jarní období. Jedná se o posunutí celé sněhové vrstvy na prudkém, kluzkém povrchu (např. Harrachovy plotny). Je třeba si dávat pozor na trhliny ve sněhové pokrývce.
Problematické expozice
Lavinová situace a charakteristické nebezpečné situace se mnohdy v jednotlivých částech pohoří mění. Při plánovaní túry je tedy nezbytné zohlednit orientaci svahů, kterými bude túra vedena.
Pro znázornění nebezpečných svahů slouží směrová růžice, ve které jsou červeně znázorněny nebezpečné expozice.
Tip: Typickým příkladem jižně orientovaného svahu je Malá kotelní jáma, jejímž úbočím vede cesta z Horních Míseček na Dvoračky. Reprezentantem severní expozice jsou například severní svahy Kozích hřbetů spadající do údolí Bílého Labe, kterými traversuje skialpinistická trasa od Luční boudy k boudě u Bílého Labe.
Sněhový profil
K tomu, abychom dokázali objektivně vyhodnotit stabilitu sněhové pokrývky v daném místě, je třeba prostudovat tzv. sněhový profil. V praxi se jedná o náročný proces, naštěstí i podrobný sněhový profil je nedílnou součástí lavinové předpovědí Horské služby České republiky. K posouzení stability sněhového profilu využívá Horská služba zejména metodu rozšířeného kompresního testu. Velmi zjednodušeně ho lze představit jako formu měření, kdy je ve svahu izolován pravoúhlý sněhový blok o rozměrech 90 cm horizontálně a 30 cm ve směru svahu. Hloubka bloku by měla být ideálně na výšku postavy. Vlastní test probíhá tak, že na okraj bloku položíme list lopaty, do kterého udeříme nejprve 10 x dlaní, 10 x předloktím a 10 x celou paží. V průběhu testu je sledován vznik zlomu, a jeho eventuální šíření sněhovými vrstvami.
Tip: Problematika lavinové bezpečnosti a speciálně pak výzkum sněhového profilu představují velmi náročný proces. Avšak správné pochopení problematiky a osvojení potřebných dovedností je klíčové pro bezpečí vás i vašich přátel. Z toho důvodu je nejlepší volbou navštívit lavinový kurz pod vedením zkušených horských vůdců kde se naučíte vše potřebné.
Jak už víme, lavinová situace se v čase i místě liší, a proto hledáme v lavinové předpovědi nejaktuálnější profil, který byl zároveň vyhotoven nejblíže námi naplánované tůry. Eventuelně nám může posloužit profil z totožné expozice a nadmořské výšky. Z toho důvodu je každý profil uvedený v lavinové předpovědi přesně lokalizován (včetně GPS souřadnic) a datován.
Základním výstupem sněhového profilu je informace o jeho stabilitě, která se dá rovněž znázornit graficky:
stabilní
nestabilní/ středně stabilní
Mrkněte na živý vstup o lavinách a lavinové prevenci v Krkonoších pro Českou televizi:
Další zajímavé informace, které lze vyčíst ze sněhového profilu
Sklon svahu
Obecně platí, že čím je svah strmější, tím větší je riziko pádu lavin. Laviny většinou padají na svazích se sklonem alespoň 30°.
Přesná expozice svahu
Znalost expozici u konkrétního svahu nám umožní rychlejší orientaci v průběhu túry. Ale i tak by měl být každý skialpinista vybaven mapou (zimní), buzolou nebo GPS přístrojem.
Lavinová pole
Vzhledem k faktu, že lavinová činnost na území Krkonoš je monitorovaná už více než půl století, lze s vysokou přesností označit místa, kde dochází k opakovanému pádu lavin. Tato místa nazýváme lavinovými poli. resp. lavinovými katastry. Lavinová pole jsou rovněž zanesena do zimních turistických map Krkonoš, stejně tak jsou lavinové katastry znázorněny (barvou příslušného stupně lavinového nebezpečí) v lavinové předpovědi na webu Horské služby. V Krkonoších evidujeme celkem 67 lavinových polí (44 na české straně a 23 v Polské části Krkonoš). Je nutné mít na paměti, že lavinová pole křižují i oficiální skialpinistické trasy schválené Správou Krkonošského národního parku.
Při plánovaní i vlastním vedení túry je nutné, aby skialpinisté vždy věděli, kde se právě nacházejí a zároveň dokázali přizpůsobit postup a organizaci skupiny (rozestupy) daným podmínkám. Zásadní je dbát, aby všichni zúčastnění byli vybavení lavinovým vyhledávačem, sondou, lopatou a nabitým mobilním telefonem s uloženým číslem na Horskou službu 1210 a ideálně s aplikaci Záchranka.
Při návštěvě Krkonoš nejen na skialpinistických lyžích je třeba dodržovat pravidla pro pohyb v národním parku a pohybovat se pouze po značených cestach a nebo speciálně vytyčených osmi skialpinistických trasách!
Tip: Nebezpečí lavinových polí mnohdy navíc umocňují tzv. lavinové pasti, což jsou místa, která zvyšují negativní účinek laviny na člověka. V Krkonoších se jedná zejména o terénní prohlubně, skalní prahy a koryta potoků.
Přiklad z praxe: 26. 3. 2008 strhla lavina tři skialpinisty v Pramenném dole. Bohužel jedna skialpinistka v lavině zahynula. Vzhledem k charakteristice terénu plného lavinových pastí (úzký žlab, potok, skalní práh) dosahovala výška sněhového nánosu místy až 10m.Navíc potok, který podtékal lavinu výrazně komplikoval prací lavinovým psům.
Tento článek autor již publikoval v aktuálním čísle časopisu Lidé a Hory
Mohlo by vás zajímat:
