Peilstein: parádní lezení nedaleko Vídně
Filip Zaoral
Peilstein, to je Mekka vídeňských víkendových lezců. Necelý kilometr dlouhý skalní pás se tyčí v kopci nad údolím asi 30 km jihozápadně od rakouské metropole. Nabízí nepřeberné množství cest všech obtížností, navíc pěkně rozmanitých, a tak si zde na své přijde opravdu každý. Úplní začátečníci ocení hojnost lehčích cest do 5 UIAA, tréninkem posedlé bušiče zase nadchnou linky ohodnocené stupni 10 a 11 UIAA. Pokud k tomu všemu přidáte snadnou dostupnost a krásné a klidné prostředí bukových lesů, dostanete mix, který se prostě nedá jen tak vynechat.
Historické okénko
Peilstein patří k oblastem s bohatou historií. Prvotní výstupové linie zde vznikly již na konci 19. století a nesmělé krůčky zde podniklo mnoho výborných lezců. Za všechny můžeme jmenovat třeba Fritze Kasparka, který trénink ve zdejších skalách označil za základ svých pozdějších úspěchů. K těm nejvýznačnějším patří první zimní výstup severní stěnou Cima Grande v Dolomitech či prvovýstup obávanou severní stěnou Eigeru, který Kasparek uskutečnil v roce 1938 spolu s Ludwigem Vörgem, Anderlem Heckmairem a Heinrichem Harrerem.
Pod drobnohledem
Oblast se skládá z dlouhého pásu vápencových masivů a několika samostatně stojících věží. Většina sektorů je spíše kolmého či dokonce položeného charakteru, v centrální části se ovšem nachází i nějaké ty převislé prásky a kdo chce, může zkusit štěstí ve stropových cestách v malé jeskyni. Vápenec je na většině míst pevný a ve srovnání třeba s Českým či Moravským Krasem není ani tak oklouzaný. To je dáno jistě i tím, že se lezci rozptýlí a nedrtí pořád dokola ty stejné cesty. Těch hezkých je tu totiž víc než dost. Skála je plná dírek a nápadně tak připomíná svého většího německého bratříčka, známou Frankenjuru. Stěny jsou orientovány převážně na severozápad, takže se zde přes léto neupečete. Na druhou stranu zde najdete i prosluněné sektory, kde by se jistě dalo lézt i v zimě a brzy zjara.
Kudy vede cesta
Po dálnici se pohodlně dostanete (ze směru z Vídně nebo z druhé strany od St. Pölten) až do menšího městečka Alland, kde máte také poslední možnost zásobit se v místním supermarketu. Dále pokračujte přes vesničky Mayerling a Maria Raisenmarkt až do Holzschlagu, kde můžete zaparkovat u hospody. K prvním skalám je to po červené turistické značce, která podchází celý skalní pás, cca 20 minut pohodové chůze.
Kde složit hlavu
Stanování na parkovištích není tolerováno, doporučujeme tedy využít kempu Paradise Garden u nedalekého Kaumbergu, či chaty Peilsteinhaus, ze které je to do skal ani ne 5 minut. Vodu najdete na okraji louky pod skalami na zeleně značené trase.
Pár doporučených cest
K samotnému lezení se vám bude hodit 70 metrů lana (některé cesty mají i přes 30 m), 15 expresek, helma (občasným kamínkům se nevyhnete nikde), případně nějaký materiál na štandy (smyce, karabiny). Pokud si vyloženě nechcete zkusit lezení po vlastním, můžete friendy a vklíněnce s klidem nechat doma. Nejvyšší skály dosahují až 80 metrů a vedou na ně i třídélkové cesty.
Weg der Erstersteiger 3+, 80 m, sektor Cimone
Třídélková klasika, která může posloužit jako první „opravdová“ vícedélka. Úvodní komínek prověří odvahu a rozsah pohybu v kyčlích. Následuje lezení stěnkou na polici a po ní traverzem doprava pod další systém koutků a komínků, kterým se dostanete až pod vrcholovou hlavu. Potřesení rukou na vrcholu věže a pohled dolů do údolí, co víc si srdce lezcovo může přát.
Vegetarierkante 4, 57 m, sektor Vegetarierwand
Dvoudélková cesta v jedné z nejvyšších místních stěn. Krásná je zejména druhá polovina výstupu, která vede po vzdušné hraně. Vše je naštěstí dobře odjištěno, takže se není rozhodně čeho bát.
Direkter D’Alten Moser 5+, 55 m, sektor Grose Peilsteinwand
Další velkolepá klasika, kde se budete muset vypořádat s pestrou řádkou zapeklitostí. Kout, převis, plotnu na tření, no zkrátka si zde zalezete do sytosti.
Flopo 6, 33 m, sektor Grosser Zinnenkessel
Vytrvalostí cesta, kde vám bude předloktí pomalu natíkat a natíkat. Ve chvíli, kdy si budete myslet, že těžší to už být nemůže, objeví se závěrečný oříšek v podobě převisu. Když překonáte i toto úskalí, budete odměněni relativně lehkým dolezem na štand.
Seifen-Seicherl 7+, 25 m, sektor Brunzwinkel
Od pohledu šestkový koutek s trochu převislým výlezem. Už první metry vám však napoví, že to za šest rozhodně nebude. Po vyřešení úvodních problémů s nástupem vás čeká nelehké lezení v otevřeném koutku, které graduje ve výlezu do položeného terénu. Garantuji vám, že zapojíte i svaly, o kterých jste ani nevěděli, že je vůbec máte.
Cool Trash 8, 7 m, sektor Enzianwand
Pokud u nějaké cesty platí, že nejtěžší je hned první krok, tak to bude tato. Na pohled krátká a kvaková linie však nabízí velice zajímavé pohyby. K jejímu vylezení opravdu stačí přijít na správný nástupový trik a máte vyhráno. Poradím, že pata bude hrát prim!
Gstein-Stangl 9-, 32 m, sektor Fickertwand
Tato megalinka vás uchvátí už při příchodu pod stěnu. Kolmá, v závěru dokonce mírně převislá deska, na první pohled nenabízí téměř žádné chyty. Když se však v prvním pokuse pomalu prokoušete až k řetězu, zjistíte, že nějaké dírky a lišty tam opravdu jsou a že by to jít mohlo. Závěrečný převislý otevřený koutek se pak stane hotovou noční můrou. Neodpustí totiž sebemenší chybičku. Jedna špatná noha a jste dole. O tom to lezení ale přeci je, nebo ne?
Höhlenquergang 10-, 18 m, sektor Grose Teufelsbadstubenwand
Pro milovníky stropového lezení jasná volba. Cesta vede ve stropě malé jeskyně, který musíte téměř celý přetraverzovat, abyste se dostali do výlezové osmičky. Ta by po zvládnutí těžkých boulderů téměř bez nohou už neměla představovat větší problém. Vytrvalost a kopu síly rozhodně s sebou.
Kde vydechnout
Pomineme-li možnost udělat si výlet do Vídně, na kterou by vám nestačila ani samostatná dovolená, najde se v okolí Peilsteinu i několik dalších zajímavostí, které rozhodně stojí za povšimnutí, třeba hrady Neuhaus nebo Araburg. Krásná je i procházka na kopec Hoher Lidkogel, ze kterého se otevírají parádní výhledy do okolí.
Tip na závěr
Z Peilsteinu je možné si odskočit do blízké oblasti Thalhofergrat, která je sice menší, ale ani tak by neměla uniknout vaší pozornosti. Po obou stranách skalního hřebene vás zde totiž čeká velmi pěkné lezení v cestách dlouhých až 35 m.