Výběr správných bot chce svůj čas

Pohyb by měl být pro člověka něčím přirozeným. Výběr správných bot chce svůj čas, říká Petra Valouchová v rozhovoru s Gabrielou Kolářovou. Mgr. Petra Valouchová, Ph.D. je vedoucí fyzioterapeutkou v Centru pohybové medicíny Pavla Koláře a ve svém oboru má dvacet let praxe. Navíc již od útlého věku tráví mnoho času na horách. Problematiku týkající se správného výběru bot tedy dobře zná z obou stran – jako odbornice i jako milovnice sportů a pohybu.

Správná obuv je základem pro jakoukoliv outdoorovou aktivitu. Máte pocit, že mají lidé v dnešní době už dostatečný přehled o tom, proč je důležité mít v botníku pro různé aktivity různé typy obuvi, aby bylo chodidlo chráněno před poškozením?

Začátkem 80. let vznikly první běžecké boty s odpruženou patou a od té doby jde vývoj obuvi a obuvních technologií stále velmi rychle vpřed. Myslím, že dnes si již většina běžců vybírá pohodlnou a přiměřenou obuv. Co se outdoorové obuvi týče, její nabídka je dnes opravdu široká, přesto není neobvyklé potkat v horách turisty, kteří mají na nohách lehké běžecké boty.

Je škodlivé nosit na túry běžné tenisky? Proč by měl člověk, který pravidelně vyráží do hor, investovat do pohorek či trekových bot?

Na krátkou túru po zpevněné cestě nebo stezce není problém obout kvalitní běžecké boty, do náročnějšího kamenitého a skalnatého terénu však už nestačí. Zde je potřeba pevná podrážka a konstrukce, ať už z usně, nebo kombinace jiných materiálů, která nohu dostatečně zpevní a zabrání jejímu klouzání uvnitř boty. Pokud totiž noha klouže, máte zaděláno na puchýře, které dokážou cestu pěkně znepříjemnit. Jestliže stoupáte pět hodin na vrchol a pak vás čeká tříhodinový sestup, stačí jeden půlcentimetrový puchýř a z dobrodružné výpravy se stane hotový očistec!

Některým lidem připadají pohorky nepohodlné. Já jezdila na hory od útlého dětství – táta mě bral do Beskyd, Jeseníků, na Velkou Fatru i do Vysokých Tater. Taky jsem chodila do turistického kroužku a na „puťáky“ v Tatrách a klasické kožené pohorky byly to jediné, co v té době bylo na výběr. V pohorkách jsme trávili sedm hodin denně celých čtrnáct dní. Za tři dny se noha s botou naprosto sžila.

V čem dělají lidé při výběru bot (případně lyžáků, lezeček atd.) největší chybu?

Myslím, že lidé často boty kupují narychlo, nestráví v nich na prodejně dostatečně dlouhou dobu a nezkusí si „nasimulovat“ prostředí, ve kterém se budou pohybovat. Sama mám atypický tvar nohy s širokým přednožím a valgózními palci už od čtrnácti let, takže výběru bot, ať běžeckých, turistických, nebo skialpových, vždy věnuji dostatek času, klidně i hodinu a půl, kdy v prodejně zkouším, chodím, běhám, poskakuji, přešlapuji na šikmé ploše nahoru a dolů. A noha se při tom musí cítit jako v bačkoře. Když vám po dvaceti minutách v botě lehce trne malíček nebo střed plosky, nebude vám sedět nikdy, ani když ji tzv. prošlápnete.

Říká se „sportem ku zdraví“, ale je to opravdu tak? Každý má jinou tělesnou konstrukci a jiné předpoklady… Na co bychom si měli dát pozor a podle čeho bychom měli volit venkovní aktivity a sporty?

Pohyb vždy byl a měl by být pro člověka něčím přirozeným čili zdravým. Jde však o vhodnou míru. A zdravá míra pohybu bude pro každého různá. Někomu bude stačit hodinová procházka, jiný potřebuje hodinu běžet nebo tvrdě posilovat. Člověk inklinuje k tomu, co dělal jako dítě, k čemu mohl tzv. přivonět, aniž musel podávat velké výkony. Já třeba na základní škole běhala orienťáky a závodně lezla po cvičných skalách. I když jsem nebyla nikdy extra rychlý běžec ani lezec, k běhání jsem se kolem třicítky vrátila a odběhala spoustu maratonů. Dnes je běh velmi populární, což je vidět i na zvýšeném výskytu tzv. běžeckých zranění. Ta vznikají nepřiměřenou zátěží, kdy chtějí lidé z nuly začít běhat maratony. 

Potom jsou lidé, kteří sportují – a často právě běhají – jen kvůli tomu, aby zhubli, což je špatně. Je důležité, aby vás vybraná aktivita bavila a chtěli jste se k ní vracet. Kromě běhu jsou tu jiné možnosti – chůze s holemi, bruslení, plavání nebo třeba turistika v horách. Pokud ale někdo trpí onemocněním kloubů, je třeba zvážit, jestli běh nebo i turistika v terénu stav kloubů, nejčastěji kyčelních nebo kolenních, ještě více nezhoršují.

Jak se vyvarovat ortopedických zranění a obecně onemocnění šlach, otoků prstů apod.?

Je důležité, aby měly svaly a šlachy různé typy zátěže a aby byly všechny tkáně ve stejně dobré kondici. Tím se zabrání jejich přetěžování a případným problémům. Dnešní doba, kdy má spousta lidí sedavé zaměstnání, těmto zdravotním potížím ale spíše nahrává. Důležitou roli hraje prevence a je záhodno k pohybu vést i děti. Já jsem jako dítě lezla po skalách od 10 do 14 let a ruce ani šlachy mě nebolely. Myslím, že to bylo tehdy určitou přiměřeností a taky tím, že jsem současně dělala jiné sporty, košíkovou a orientační běh.

Dnes se v ordinaci setkávám se stále větším počtem dětí ve věku 10–15 let, které trpí řadou bolestí z přetížení. To k dětskému věku vůbec nepatří, nicméně je to důkaz oslabenosti měkkých tkání. Je to způsobeno současným životním stylem – rodiče zavezou dítě autem do školy, kde několik hodin převážně sedí, ze školy jedou autem na kroužek, kde následuje jedna nebo dvě hodiny intenzivního tréninku, poté opět autem domů, kde ratolest zasedne k úkolům nebo k počítači. Vytratil se přirozený pohyb – chůze, honičky po lese, přelézání plotů a lezení na stromy –, který je důležitý právě pro udržování kondice a zároveň regeneraci pohybového a kardiovaskulárního aparátu.

Hallux valgus neboli vbočený palec patří k nejrozšířenějším ortopedickým problémům na světě. Jde o častou obtíž u boulderistů či lezců, ale nevyhýbá se ani běžné populaci. Jakou obuv by lidé trpící vbočeným palcem měli vyhledávat?

Deformitou hallux valgus trpí mnoho sportovců, kteří pro svůj sport potřebují pevnou a úzkou obuv a jejichž nohy a tím pádem i palce jsou zatěžovány na vnitřní straně a jsou v tzv. addukci – vbočení. Jde především o tanečníky, baletky, horolezce, krasobruslaře nebo hokejisty. Svou roli samozřejmě sehrává i genetická predispozice.

Vzhledem k tomu, že sportovní obuv často napomáhá k rozvoji hallux valgus, je potřeba, aby obuv, kterou sportovec používá na běžné nošení, měla prostornou kapli, a napomohla tak prsty a palec z addukce uvolnit. V kategorii outdoorové obuvi takové boty nabízí například značka Hanwag. V některých případech pak pomohou změnit špatné zatížení palce speciální ortopedické vložky vyrobené na míru.

Petra Valouchová

Vystudovala Fakultu tělesné kultury Univerzity Palackého, obor fyzioterapie a algoterapie, kde promovala a poté absolvovala doktorské studium Kinantropologie se specializací na Biomechaniku. Pracuje na 2. LF UK jako odborný výukový asistent pro studenty fyzioterapie a všeobecného lékařství, věnuje se vědecko-výzkumné činnosti. Je členkou týmu lektorů konceptu Dynamické neuromuskulární stabilizace, vyučuje kurzy a semináře DNS v ČR i v zahraničí. Spolupracuje se špičkovými sportovci. Sama se věnuje řadě outdoorových aktit.