Výprava na Dreveník aneb za lezením na Slovensko
Lukáš Ondrášek
Zasněžené štíty hor, údolí pokrytá kobercem žlutých květů. Přesně takhle to vypadá na jaře pod Vysokými Tatrami. Lukáš Ondrášek tentokráte strmé štíty nechal za zády a vydal se za lezením do nedalekého Dreveníku. A stálo to prý za to!
S partou přátel jsme vyrazili obhlédnout neprobádaný kout Slovenska. Výchozím bodem se nám stal kemp poblíž Slovenského ráje. O jeho soutěskách jsem slyšel hodně, vždy jsme však nakonec zakotvili v nedalekých Tatrách. Touha škrábat se na skalnaté štíty prostě lákala více. Přechodné jarní období nás tentokrát ale zaválo do míst ne až tak vzdálených. Turistiku po žebřících jsme si nechali na jindy a vydali se lézt na Dreveník.
Dlouhou cestu k těmto podivným skalnatým formacím jsme si v závěru zpestřili krátkou geologickou exkurzí. Poblíž dálnice se nachází minerální pramen hodný zaznamenání na stránkách učebnic, neb krásně ukazuje vznik travertinové kupy, jakou je i samotný Dreveník. Probublávající jezírko obklopené bílou horninou v přírodní rezervaci Sivá Brada rozhodně představuje příjemné a hlavně zajímavé zpestření jízdy pod Tatrami.
Dreveník leží nedaleko Spišské Nové Vsi, my se však rozhodli rozbít tábor v blíže položené vesničce Hodkovce. Bílé věže skalního města svítí z velké dálky. Pár minut pěšky od auta a už ohmatáváme bílý materiál s plný malých dírek. Síla v prstech se bude určitě hodit. Cesty zde začaly vznikat někdy v 70. letech minulého století. Většina linií je nově přejištěna s kvalitními prasátky ve slaňácích. Stěny jsou orientované na všechny strany, stín se tedy hledá snadno.
Základní členění zahrnuje dvě oblasti s poetickými názvy Peklo a Ráj.
Ráj značí slunečné věžičky a náměstíčka s převážně lehčími cestami. Krásné linky a snadný přístup lákají rodinky s dětmi, začínající a mírně pokročilé lezce. Lokalitu tvoří celkem 25 věží, orientace mezi nimi však není vůbec snadná. Bez průvodce jsme ztraceni a tápeme po slepu. Záchrana přichází v zapůjčeném výtisku Skalek východného Slovenska. Hned se pouštíme do lezení na věž nesoucí název Veľký mnich. Cesta Expedičná (7-) představuje krásný vhled do zdejší problematiky střední obtížnosti. Zlákala nás také netypická linie ve střechovitém převise. Karaoke (8+) patří mezi těžší kousky, podle všeho se ale moc neleze.
Rozhodně doporučuji navštívit okolí věže Amerika. Na věž Marta zase vede krásná cesta Jašterica za 5, nebo Nočná mora za 7 na doražení. Cestu Paklenica o věž dále si necháváme na příště, i když nás docela láká. Původně jsme sem vyrazili za liniemi nazvanými jednoduše Rum, Vodka, Fernet. Bohužel cesty buď byly přejmenovány, nebo šlo o nechutný žertík doporučovatele.
Peklo náleží statnějším jedincům, kteří se nebojí tmy. Jedná se o kaňon, který leží na druhé straně kopce a hůře se hledá. V horkých dnech zajisté oceníte jeho chladné vlhké klima. Slunce sem svítí až odpoledne a těžší cesty jsou tu pěkně pohromadě. Místy až 20 metrů vysoká skála nám zprvu naháněla strach svojí jarní oslizlostí. Po poledni však slunce přišlo i sem do temna jeskynních útvarů a naše zkřehlá těla začala pracovat na plné obrátky. Bonjour France 9-, Návrat domov 8+, Vhĺbenie za 5. Skalní město opouštíme se Spišským hradem před očima a pěkně prolezenými prsty.
Na příště si necháváme jako překvapení do zálohy sektor Červené převisy, kde se má údajně nacházet větší množství těžších cest. Za jeden den se nedá stihnout vše, je toho tady prostě spousta.
Čas odjezdu se blíží a s ním i kupící se oblačnost. Další den má pršet a v kempu u Slovenského ráje krom kluzkých chodníků a radovánek při pivu není moc co dělat. Vyrazit můžete třeba do Popradu na stěnu, kterou dva nadšenci ve staré hale vyhnali až do výšky 30 m. Takové domácké prostředí jsem na stěně pro širokou veřejnost již dlouho neviděl. Pokud chcete dopřát trochu té regenerace zatuhlému svalstvu, můžete zkusit místní aquapark.
Přístup ke skalám: Ve vesničce Hodkovce odbočte doprava v levotočivé zatáčce. Po dalších 50 m můžete zaparkovat. Přes louku, na které se občas pase dobytek, pokračujte buď doprava k Americe, nebo mírně doleva na Mnicha.
Omezení: V Ráji je možné lézt celoročně kromě asi pěti věží. V Pekle je horolezecká činnost povolena od 1. 3. do 31. 12.
Průvodce: Kloudného průvodce jsme na internetu nenašli, proto doporučujeme knižní variantu Skalky východného Slovenska, kde je popsáno celých 17 skalních oblastí. V blízké době má vyjít nový průvodce přímo pro Dreveník zahrnující Ráj, Peklo a dokonce i Červené převisy, které ve výše zmíněné publikaci nenajdete.
Ubytování: Střechu nad hlavou naleznete v dědince Hodkovce, nebo v kempu Podlesok u Slovenského ráje.
Tipy v okolí: Spišský hrad (UNESCO), Slovenský ráj, Tomašovský výhľad, stěna a aquapark v Popradu.
Proměnlivé jarní počasí zatím výpadům do skal příliš nepřeje, nenechte se ale zmást, sezóna už brzy propukne naplno! Připravte se na její příchod s předstihem! Vybrané lezecké vybavení u nás nyní pořídíte se slevou až 30 %!