Jak se obléknout na lyžování

Ať už jsme začátečníci nebo zkušení lyžaři, správné oblečení je klíčem k našemu pohodlí a bezpečnosti na sjezdovce. V tomto článku se dozvíte vše o vrstvení oblečení, od výběru kvalitního termoprádla přes izolační vrstvy až po ochrannou lyžařskou bundu a kalhoty. Poradíme vám, jak vybrat materiály, které vás udrží v teple a suchu, a jaké doplňky byste neměli zapomenout. Připravte se na to, že vám ukážeme, jak si užít lyžování v maximálním pohodlí bez ohledu na počasí.

OBSAH:

• Spodní funkční vrstva
• Lyžařské ponožky
• Střední, druhá vrstva
• Lyžařská vesta
• Lyžařská mikina
• Třetí vrstva
• Lyžařské kalhoty
• Lyžařská bunda
• Lyžařské doplňky
• Tipy k lyžařskému oblečení

Sjezdové lyžování je charakteristické střídáním poměrně krátké, ale intenzivní zátěže (sjezd) a následnou pauzou s odpočinkem na lanovce. Při lyžování dost často panuje zima, ale nedá se říct, že vždy. Někdy se člověk pořádně zapotí při sjezdu, svá specifika pak má jarní lyžování, kdy by člověk spíš než kombinézu oblékl plavky… Co je tedy dobré mít připraveno v tašce a co z toho vybrat pro konkrétní lyžařský den? Cíl je jasný, celodenní pohodlí, a tedy dobrý zážitek – ať už je pro vás měřítkem kochání se výhledy, počet nalyžovaných kilometrů nebo třeba nejrychlejší sjezd. Co je dobré mít připraveno v tašce a co z toho vybrat pro konkrétní lyžařský den? Cíl je jasný, celodenní pohodlí, dobrý zážitek – ať už je pro vás měřítkem kochání se výhledy, počet nalyžovaných kilometrů nebo třeba nejrychlejší sjezd.

Objemný šatník = dobrý základ

Dávno jsou pryč časy, kdy lyžařské oblečení znamenalo zateplenou lyžařskou kombinézu a vlněné ponožky. Právě proto, že počasí při lyžování je velmi variabilní, se nejlépe osvědčil systém vrstvení spíše tenkých funkčních vrstev, které lze libovolně kombinovat podle období, ale i přizpůsobovat během dne. Základem je funkční spodní vrstva, tepelněizolační střední vrstva a vnější větru a voděodolná vrstva. Ty pak mají různé variace podle záměru použití, například pro freeridové lyžování připadá v úvahu převlečná kombinéza, protože dobře odolává hlubokému sněhu – na sjezdovce je její použití dnes až směšně nepraktické.

Spodní funkční vrstva = odvod vlhkosti

Lyžování začíná od chodidel, součástí spodní vrstvy jsou lyžařské ponožky. Materiály ponožek jsou podobné jako celá spodní vrstva, tedy zpravidla triko a podvlíkačky – jejich tloušťku vybíráme podle podmínek a výkonnosti lyžaře, materiál mezi funkčními spíš podle osobních preferencí.

Lyžařské ponožky

Výztuhy na holeni a kotníku mají téměř všechny lyžařské ponožky pro lepší komfort, tlustší ponožky samozřejmě poskytují větší tepelné pohodlí, ale zároveň zadržují vlhkost. Proto je dobré volit ponožky s příměsí vlny merino, která si s odvodem vlhkosti umí slušně poradit, navíc většina z nás si na lyžování nebere každý den nové ponožky a ty s vlnou merino nezačnou hned páchnout.

Spodní vrstva na lyže

Obdobně to platí o spodním triku a podvlíkačkách – ty pro lyžování bývají tříčtvrteční, aby končily nad komínem lyžařských bot. Triko většinou volíme s dlouhým rukávem, vrstvit krátké a dlouhé je zbytečné. S materiálem je to podobné jako u ponožek, klíčovou vlastností této vrstvy je odvádět pot od těla, až sekundární trochu zahřát. 

Na druhou stranu pokud víte, že chladem trpíte, je vhodné implementovat izolační prvky už do této vrstvy – tloušťka čisté vlny merino se udává podle gramáže úpletu (například gramáž 160 znamená, že na 1 metr čtvereční je použito 160 gramů vlny), přičemž tenké prádlo má gramáž okolo 120, 200 už je velmi teplé. Pokud se dobře znáte a víte, že chladem trpíte, můžete zvážit pořízení jednorázových ohřevných sáčků do bot nebo vyhřívaných ponožek, případně něco z elektricky vyhřívané kolekce. 

Střední vrstva = teplo

Vydržet celý den na lyžích lze jen pokud je lyžař v pohodlí, tedy hlavně v teple a suchu. Sucho z velké části zařizuje spodní vrstva, i když i ty další musí být dostatečně prodyšné, aby vlhkost mohla pryč a nesrážela se někde mezi vrstvami. U dalších vrstev je standardem prodyšnost aspoň 10 000 g/m2/24 hod. Více je lépe, zvlášť pokud víte, že se více potíte. 

Nicméně tou klíčovou vlastností střední vrstvy je tepelná izolace. Zatímco prádlo je dobré mít dvoje (teplejší a tenké), a ráno si jedno vyberete a v tom celý den lyžujete, u střední vrstvy je to jinak. Častá je kombinace tenké mikiny, lehké zateplené vesty nebo softshellové lehké bundy. Tuto trojici lze různě vrstvit podle aktuálního počasí, ráno mít vše, po oteplení sundat vestu, ve zvlášť teplý den sundat vnější vrstvu a nechat si jen softshellovou mikinu / bundu.

Lyžařská vesta

Zastavme se u vesty, ta je totiž sice zbytnou, ale velmi užitečnou součástí šatníku. Tenká vesta z peří nebo jakéhokoliv jiného přírodního (například recyklovaná vlna) nebo umělého vlákna (primaloft) nezabere moc místa v batohu a izoluje tělesné jádro. Všeobecně se lyžaři dělí na ty, kteří na vestu nedají dopustit, a ty, kteří ji ještě nevyzkoušeli. Podobné zkušenosti slýchám od žen ohledně zateplených a péřových sukní, které hřejí na bocích a dámy je mohou používat podobně jako vestu, tedy jako záložní prvek pro zahřátí. Zateplenou vestu a sukni navíc můžete jednoduše přehodit přes všechno ostatní při pauze na svačinu.

Lyžařská mikina

Tenká mikina může být fleecová, ale také s vlnou merino, může jít o tenký svetr nebo dnes populární hybridní mikinobundy, které jsou rozdělené na různé segmenty a podle potřeb lyžaře mají třeba na břiše péřové zateplení, na ramenou odolnější výztuhy, záda z prodyšnějšího materiálu a tak dál. Nabídka v tomto segmentu je velmi široká, takže si jistě vyberou i designově zaměření lyžaři podle svých preferencí, taková lehká bunda navíc dobře poslouží nejen na sjezdovce, ale také na skialpech nebo při jarní a podzimní turistice.

Třetí vrstva = skořápka proti větru a vodě

V minulé kapitole zcela chyběly kalhoty. To proto, že na sjezdovce je velmi nepraktické kalhoty měnit a nejosvědčenější kombinací jsou tenké nebo tlusté podvlíkačky podle počasí a jedny univerzální kalhoty, lehce až vůbec zateplené. Nohy zdaleka nejsou tak náchylné na mráz jako střed těla a periferie (ty mohou vyřešit vyhřívané ponožky a rukavice). Kalhoty tedy volte podle svých zkušeností s pobytem v chladu mírně zateplené nebo jen membránovou slupku, vyhněte se tlustým kamaším – pokud vám začne být teplo, nesundáte je a pot vám bude téměř stékat do bot.

Lyžařské kalhoty

U lyžařských kalhot je nutností rozšíření ve spodní části nohavic, aby je bylo možné převléci přes lyžařskou botu, a více než vhodné je větrání na zip. Kapsy u kalhot lyžaři využívají spíše sporadicky, ty na stehnech mohou překážet při sportovním postoji, ty na kolenou zase při ohybu kolen v oblouku. Velmi důležitým prvkem je však odolnost vůči vodě. Bunda chrání proti sněžení nebo mírnému dešti (v opravdové průtrži mračen lyžuje málokdo), ale kalhoty musí odolat mokré sedačce na lanovce nebo přimrzlé pomě vleku.

Odolnost proti vodě 10 000 mm vodního sloupce je u membránového oblečení na lyže minimem, dostačujícím rekreačním lyžařům, nejlepší výbava může mít i víc než 30 000. Jak už tu padlo, zvlášť u kalhot při sezení v mokrém to není zcela od věci. Membrány jsou zároveň nepropustné pro vítr, o tom, že je nutné, aby byly prodyšné, jsme mluvili už na začátku.

Lyžařská bunda

O vnější lyžařské bundě platí to samé co o kalhotách, ale hodí se kapsy – malá na ruce na skipas, pár větších na doklady a drobnosti, pokud nejste zvyklí lyžovat s batohem. Mobil ale dejte do kapsy mikiny, akumulátoru nesvědčí hluboké mrazy.

Alternativou vnější vrstvy jsou freeridové kombinézy nebo komplety, které se vyznačují prodlouženým střihem bundy. Obojí má jasný účel – zamezit vniknutí sněhu pod vnější vrstvu. Kromě lyžování ve volném terénu však mají opodstatnění kombinézy zcela jistě u dětí (kdo někdy oblékal malého lyžaře, jistě ví, že tři vrstvy jsou naprosto nereálné) nebo začátečníků (to spíš ten prodloužený střih bundy, který se hodí, když při učení hodně padáme.

Nutné doplňky

Hlavně čepice a rukavice. Lyžujte rozhodně s helmou, pod tu je vhodné mít tenkou čepici nebo kuklu, podle vašich preferencí. Pozor, bambule se pod helmu nevejde. Helma bývá aspoň částečně zateplená, takže v jarních dnech bývá „naostro“, pak se ale hodí mít aspoň tenkou čepici nebo multifunkční šátek, ze kterého si uděláte čelenku, když si chcete odpočinout na terase hospody a nechcete jíst oběd v helmě.

Vybrat vhodné rukavice je snad nejnáročnější ze všeho zmíněného. Je to totiž především o osobních preferencích – máte rádi prstové, palcové, tříprstové? Pokud je vám zima, můžou být vyhřívané. Kožené nebo syntetické, rozhodně je dobré, když jsou aspoň trochu zateplené a voděodolné. Není od věci mít jedny tenké a přes ně převlečné, nebo vozit náhradní v batohu – pokud se něco brzy promočí, bývají to právě rukavice, protože je lyžař často sundá nebo manipuluje s mokrými lyžemi. Někdo má rád odolné, které vypadají jako pracovní, někdo zase tenké a elegantní. Naštěstí je výběr téměř neomezený.

Pár tipů na konec

Stručné tipy, které se nevešly do jiných kapitol:

-    Rozvrhněte si obsah kapes, ať vždy víte, kde máte skipas, doklady, brýle, čepici, malou čokoládu, mobil.
-    Lepší než přeplněné kapsy je vozit malý batoh, při lyžování překáží míň.
-    Sluneční brýle mějte s sebou i když máte dobré lyžařské, použijete je při svačině na terase.
-    Do batohu se vejdou barefoot ponožkoboty, při obědě v restauraci můžete na hodinu ulevit nohám a boty nechat trochu vyvětrat.
-    Čokoláda v přístupné kapse se dá smlsnout při jízdě na lanovce; lyžování i samotný pobyt v chladu spotřebovává hodně energie.
-    Vnější vrstva by měla být vidět – reflexní prvky a výrazná barva mohou předejít srážce i pomoci při záchraně v horách. Elegantní bílá je na sjezdovce neviditelná.
-    Vybírejte vždy takové oblečení, které je vám pohodlné a líbí se vám, až v druhé řadě řešte parametry – v extra výkonném profesionálním setu se zrovna vám nemusí lyžovat pohodlně.