Jak na vrstvení outdoorového oblečení

Spalující letní slunce, podzimní plískavice, sněhové vánice, jarní bouřky. Naše tělesné schránky to mají na horách těžké. Musí se vypořádat nejen s fyzickou námahou, ale také s proměnlivými podmínkami a mnohdy i s nepřízní živlů. Užít si hezké dny či v pohodě přestát rozmary počasí mu bez debat pomůže vhodné oblečení. Pojďte se s námi podívat, jaké zvolit a jak ho na sebe správně vrstvit, abychom se zbytečně nepřehřívali, nebo naopak nedrkotali zimou zuby.

První vrstva - Funkční prádlo

První vrstva, kterou si oblékáme přímo na kůži, by měla dobře odvádět pot a udržovat tak povrch těla hezky v suchu, rychle schnout a v neposlední řadě také nepřejímat pachy. Krom toho se dá říci, že bychom o ní při nošení vlastně ani neměli vědět, proto nám musí být materiál příjemný a střih nesmí nijak omezovat v pohybu.

Při výběru máme několik základních možností. Tou první jsou svršky ušité ze syntetických tkanin, které vynikají rychlostí odvodu potu a schnutí, na druhou stranu však dříve „zasmrádnou“ a mokré nepříjemně studí. To je předurčuje pro krátkodobé použití při náročných aerobních aktivitách, jako je běh nebo cyklistika.

Alternativu k umělotině tvoří přírodní vlákna, zejména pak osvědčená merino vlna. Nejen že se velmi příjemně nosí, dobře dýchá a skvěle odvádí pot, ale také tolik nechytá pachy, a tak se nemusí moc často prát. Schne sice o něco pomaleji, ale zase tolik nestudí. Své uplatnění najde všude tam, kde se neočekává až tak vysoká intenzita pohybu, tedy při cestování, turistice, VHT či lezení. Sílu materiálu volíme dle podmínek. Do horkých letních dní se hodí gramáže od 100 do 150 g/m2, kdežto pro chladnější dny okolo 200 g/m2.

Za zmínku rozhodně také stojí skvělé funkční oblečení italské značky UYN s minimem švů a 3D strukturou, která umožňuje rozmístění odlišně prodyšných či naopak izolačních panelů do různých tělesných partií. Šije se z organického vlákna NATEX, které se vyrábí z ricinového oleje. To je o 25 % lehčí než klasický nylon a o celých 50 % rychleji schne. Je velmi příjemné na dotek a dobře se nosí.

druhá vrstva - Hezky v teple

Druhou, hřejivou vrstvu si na tu základní oblékáme jednoduše proto, aby nám nebyla zima. Z tohoto důvodu by měla dobře izolovat, respektive zadržovat teplo vyprodukované naším tělem, a zároveň dostatečně dýchat. Opět můžeme sáhnout buď po syntetických nebo přírodních vláknech. Lehké umělé tkaniny, mezi které patří například oblíbený Polartec Power Stretch, tolik neabsorbují vlhkost. Účinně tak transportují pot a velmi rychle schnou. Z vnitřní strany jsou počesané a velmi příjemné na dotek, z té vnější pak hladké, odolné vůči mechanickému poškození a částečně také proti větru.

Některé syntetické materiály posouvají svou konstrukcí už tak výborné vlastnosti ještě o fous dále. Takový Technostretch Grid Fleece je třeba opatřen mříží o nižší hustotě tkaní, která mu dává skvělou prodyšnost. Extrémních hodnot na tomto poli dosahuje lehounká a skvěle sbalitelná izolace Polartec Alpha. Ta se často používá v kombinaci se svrchní tkaninou, která nositele chrání před působením větru.

Co se týče přírodních vláken, nejčastěji se setkáme s již zmíněnou merino vlnou, tentokráte však ve vyšších gramážích nad 200 g/m2. Takovéto kousky se příjemně nosí, dobře dýchají a izolují i provlhlé, nicméně jsou obvykle těžší a objemnější, takže v batohu zaberou o něco více místa. Na druhou stranu je výroba vlněných oděvů o dosti šetrnější k naší planetě.

Třetí vrstva - oblečení Proti větru

Třetí, izolační vrstvu tvoří materiály souhrnně označované jako softshell, které mají za úkol odvádět pot a chránit před nepřízní počasí. Na první místo je kladena odolnost vůči vzdušnému proudění, nicméně počítá se také s jistou mírou vodoodpudivosti. Do toho musí vydržet hrubší zacházení, poskytovat dostatek pohodlí a nijak nebránit v pohybu. Propojení zdánlivě neslučitelných vlastností dělá ze svršků ušitých z těchto tkanin univerzální parťáky, kteří se ctí obstojí v různých povětrnostních podmínkách.

V základu máme na výběr mezi softshellem membránovým a nemembránovým. Prve uvedený tvoří svrchní tkanina laminací spojená s membránovým materiálem a vnitřní podšívkou. Poskytuje výbornou ochranu proti větru a v pohodě si poradí i s deštěm. Krapet hůře dýchá, a tak se spíše hodí pro aktivity v zimním období, jako je turistika, chůze na sněžnicích či skialpinismus. Nemembránová varianta, ať už s podšívkou nebo bez ní, vyniká skvělou větruodolností a perfektní prodyšností, která je dána právě absencí další vrstvy. Svršek bývá zpravidla opatřen vodoodpudivou úpravou, vcelku bez problémů tedy zvládne drobné mžení nebo lehkou přeháňku. Kombinace toho všeho představuje praktický mix, který unosíte po celý rok a při nejrůznějších aktivitách. 

čtvrtá vrstva - oblečení Proti chladu

Čtvrtou hřejivou vrstvu představují svršky, které mají zabránit prochladnutí, zejména když se zastavíme, ať už během dne na svačinu, nebo večer při pohybu kolem stanu, přípravě večeře nebo sledování západu slunce. Tlusté bundy do těžkých mrazů tentokráte nechme stranou, daleko častěji totiž využijeme lehké kousky, péřové nebo syntetické svetry. Takové bundy se vyznačují nízkou hmotností a skvělou sbalitelností, což znamená, že se dají vzít s sebou takřka všude. Zahřejí na jednodenním výletě i týdenní výpravě.

Podíváme-li se na výplň, jednoznačně hraje prim peří, které poskytuje více tepelného komfortu při nižší váze a menším objemu. Jeho jedinou nevýhodou je to, že si příliš nerozumí s vodou. Mokré razantně ztrácí své izolační schopnosti. Před promočením jej částečně chrání vodoodpudivá úprava svrchního materiálu bundy, i tak je ale na místě mírná opatrnost při používání.

Syntetické materiály nejsou na údržbu tak náročné, do jisté míry izolují i vlhké a navíc rychle schnou, na druhou stranu jsou však těžší a po sbalení zaberou v batohu více místa.

Pátá vrstva - Když se žení čerti

Pátá vrstva přichází na řadu ve chvíli, kdy se obloha zatáhne a z mraků se spustí déšť nebo přívaly sněhu. Nepromokavé oblečení tvoří jakési brnění, které nás chrání před řáděním živlů. Nemá to přitom vůbec snadné, neb musí zajistit dvě v podstatě protichůdné věci. Na jedné straně se nesmí voda padající z nebe dostat dovnitř, na druhé se musí vlhkost přenesená od těla ostatními vrstvami dostat ven.

Zátěrem se zabývat nebudeme, neb svými parametry prostě nesplňuje to, co jsme si popsali výše. Je sice docela levný, ale ve výše uvedených parametrech poněkud zaostává. Kdo to myslí vážně, sáhne po pokročilých membránách, které fungují na principu odlišné propustnosti různých skupenství vody. Plynnému umožňují volně odcházet pryč, kdežto kapalnému brání dostat se zvenčí skrz. V praxi se setkáváme se dvěma základními typy materiálů: porézním a neporézním. První z nich je plný malých dírek, přes které projde pára, ale kapka už ne. Druhý je celistvý, z vnitřní strany však absorbuje molekuly vody a na principu difuze je transportuje vně tkaniny, odkud se odpaří.

Při výběru membránové bundy se stejně jako u jiných částí výbavy zamyslete nad tím, v jakých podmínkách ji budete nejčastěji nosit. Lehké a vysoce prodyšné modely jsou skvělé na jednodenní akce a aerobní aktivity, jako je třeba trailový běh. Příliš se už však nehodí na dlouhodobé použití, například při vícedenních přechodech horských hřebenů, kdy můžeme v dešti kráčet dlouhé hodiny. To už by se mohlo stát, že se pod tlakem ramenních popruhů nějaká ta vlhkost dostane skrz, a tak je lepší sáhnout po odolnějších dvou a třívrstvých modelech.

Pokud své nepromokavé svršky hodláte používat i na vysokohorskou turistiku, via ferraty či dokonce lezení, volte mezi třívrstvými kousky, které bez větší újmy ustojí i kontakt se skálou, ledem či přemrzlým sněhem. Ujistěte se, že kapuci v pohodě přetáhnete přes helmu a zároveň že se pohodlně dostanete do kapes, i když na sobě máte mít sedací úvazek. To jsou detaily, které značně ulehčují v horách život. Mrkněte i na kousky z kolekce Patagonia.