Jaký byl Millet BaseCamp 2014…
Něco z historie Milletu...
Guide by guides: vedeni horskými vůdci - toto heslo si zvolila značka Millet pro příští sezónu. A ne náhodou. O proslulost značky se totiž v minulosti postaraly takové postavy jako Louis Lachenal ( v roce 1950 vystoupil jako první Francouz na vrchol Annapurny). A to s batohem, který speciálně navrhl a spolu vytvořil s René Milletem, vlastníkem tehdy ještě malé firmy na výrobu tašek a lodních pytlů. Oba souputníci ze stejného horolezeckého klubu tak vytvořili první skutečně lezecký batoh.
Proslulost batohů Millet později potvrdily i takové postavy alpského lezení jako např. Walter Bonatti. Slogan z roku 1953 jasně hlásal: "Confiez vos charges à Walter Bonatti"- "Svěřte svůj náklad Waltru Bonattimu". V této tradici - tedy že výrobky Millet pomáhají navrhovat a testovat lidé, jimž jsou hory takříkajíc denním chlebem, pokračuje Millet do současnosti.
Značka úzce spolupracuje s nejstarší a nejslavnější vůdcovskou organizací Des Guides Chamonix Mont Blanc. Každý, kdo toto centrum Alpského lezení navštívil, zná dům horských vůdců, kde je možné získat předpověď počasí, informace o podmínkách, nebo si přímo nějakého vůdce najmout.
Millet BaseCamp očima zástupců HUDYsportu
A o tom, jak tato spolupráce funguje, jsme se mohli přesvědčit na vlastní oči. Čtyři zástupci za HUDYsportu měli možnost zúčastnit se na začátku června mezinárodního Millet BaseCampu, který je pořádán právě pro prodejce z celé Evropy.
Dům horských vůdců v Chamonix
Nejzajímavější částí programu byla exkurze, dáli se to tak nazvat, právě v domě horských vůdců. Přesněji, mohli jsme nahlédnout tam, kam se normální turista nedostane - přímo do zázemí, kde si vůdcové připravují túry, a kde probíhá rozdělení klientů.
Společnost horských vůdců v Chamonix je totiž díky své historii a vysokým nárokům, jaké klade na své členy, opravdu fenomén. Byla založena v roce 1821 a ze začátku plnila hlavně funkci sociální, tj zaopatřovala např. rodiny vůdců, kteří v horách zahynuli.
Jejich jména ( seznam se bohužel každoročně doplňuje) jsou na čestném místě vyvěšena dodnes. V současnosti má organizace 240 členů. Millet kompletně zajišťuje materiálovou podporu všem členům co se týče oblečení, bot a batohů. Vůdci na oplátku poskytují značce cenou zpětnou vazbu na její výrobky.
Vybraní vůdci pak přímo spolupracují s návrháři Millet na vývoji, testují prototypy atd. Tato spolupráce jde tak daleko, že prototyp je předán do výroby až ve chvíli, kdy proti tomu nemá vybraný vůdce námitek. To zajišťuje značce jistotu, že její výrobky jsou plně funkční.
Exkurze k vůdcům byla zajímavá, ale opravdovým zlatým hřebem byla možnost vidět je přímo při práci. Mohli jsme si vybrat ze dvou nabízených aktivit: skalní lezení na Aiguilette d´Argentiere nebo přechod hřebínku Cosmiques na Aiguilette du Midi - zde se jednalo o lehké mixové lezení.
Aby naše česká výprava zažila vše, rozdělili jsme se. Verča z kladenského "Hudáče" a Marcela z Prahy vyrazily lézt. A František za Prahu a já za Brno jsme vyjeli spolu s Francoisem lanovkou na Midi a potom jsme podnikli výstup hřebenem. Počasí vyšlo parádně, takže jsme si to užili.
Millet Base Camp 2014, přechod hřebínku Cosmiques na Aiguilette du Midi
Program byl samozřejmě příspůsoben tak, aby jej zvládl každý. Túra samotná nebyla nijak náročná - ostatně je to jedna z nejvíc podnikaných túr v oblasti Mont Blanku, takříkajíc denní chleba vůdců. Pro mne bylo nejzajívější sledovat Francoise při práci a mezitím se kochat výhledy. To že jsme měli možnost otestovat námi vybrané výrobky (já otestoval výborné botky Grepon, bundu Jorasses a batoh Prolighter) netřeba snad dodávat. Millet BaseCamp byl zakončen výbornou a hlavně neformální večeří.
Millet Base Camp 2014, přechod hřebínku Cosmiques na Aiguilette du Midi
Co jsem si z BaseCampu odnesl? Hlavně poznání, že v Milletu pracují hlavně lidé takříkajíc stejné krevní skupiny, a že jsou hrdí na svůj původ a kořeny v Alpách pod Mont Blancem. Ještě jedna věc - každému se nepoštěstí dát si na FB statut s fotkou, na které je vyhlídka z pokoje na Blank s popiskem: Na služební cestě…
Ivor Sekanina
Foto: Veronika Kůrková