Lezečky La Sportiva Ondra Comp – pohledem samotného Adama Ondry

„Že by nesly lezečky moje jméno – to je něco, co jsem si dřív ani nedovolil představit. A vlastně i teď mi to přijde dost bizarní. I když v historii La Sportivy to není tak neobvyklé – legendy jako Heinz Mariacher, Manolo nebo Tommy Caldwell svoje lezky měli nebo mají. TC PRO třeba znamená Tommy Caldwell PRO. A ještě bizarnější je fakt, že lezečky nesoucí moje jméno jsou určené na druh lezení, který mi – minimálně historicky – tolik nejde,“ shrnuje Adam Ondra.

Stání na tření na strukturách, na malých oblých stupech, špičkování. Tam mám ještě co dohánět. Ale realita je taková, že už v přípravě na tokijskou olympiádu jsme v La Sportivě s Lucou a Pietrem debatovali nad tím, že La Sportivě chybí opravdu specifická lezečka na moderní závodní bouldering. A nejen závodní. Vždyť lidí, kteří chodí na moderní boulderovky a víc než na malých stupech stojí na obrovských krabicích, jsou dost možná miliony! A tak vznikl postupem času nápad udělat Ondra Comp.

Svobodu! aneb Nenechat se svázat

Já sám jsem dřív dělal tu chybu, že jsem si dal nohu svázat příliš malými (a v důsledku toho i tvrdými) lezkami. Na skalách to vůbec nevadilo. Na malé vápencové stupy to naopak bylo skvělé a stání na ukloněných strukturách ještě v mých teenagerovských letech bylo v plenkách. Moje chodidlo a prsty na nohou byly "zakrněné" a já spoléhal na to, že kýžený tvar drží jen perfektní miniaturní tvrdá lezečka. 

Když pak přišla móda stání na strukturách, v těchto malých lezkách jsem vůbec nic neustál. Jenže když jsem si vzal větší, najednou jsem se cítil nesvůj. V botě jsem měl prostor, noha se pohybovala a já vůbec necítil jistotu, na kterou jsem byl zvyklý. Kdybych vyrůstal teď, už by to bylo výrazně jiné. Struktury jsou snad na každé stěně a měkké lezečky nejsou žádný bizár. Lezou s nimi skoro všichni. Je fakt, že na určité skalní výzvy jsou tvrdé lezečky stále alfou a omegou a vždy to tak zůstane. Na druhou stranu ovšem platí, že pokud člověk leze na stěně s měkkými lezečkami, chodidla a prsty si zvyknou a posílí a pak i na skalách ustojí malé stupy v měkčích (či větších) botách.

Lezečky pro nejmodernější bouldering

Při své olympijské přípravě na bouldering jsem si byl vědom, že "starého" psa už novým kouskům těžko naučíš. Proto je třeba mít na moderní bouldering co možná nejlepší zbraně. Stanovili jsme si s hlavním designérem Lucou několik priorit: stání na ukloněných strukturách a zároveň stání na malých (oblých) stupech. Dále špičkování a v neposlední řadě patování. 

Ono udělat botu na to, aby se na ní dobře stálo na strukturách, není zas tak složité. Uděláte měkkou cvičku, která se prohne při minimálním zatížení, dáte tam dobrou gumu a je to. Ale ono je taky někdy třeba ustát malý stup, velmi často malý oblý stup. Vytvořili jsme si svoji hantýrku – jestli se stání na malém ostrém stupu říká edging, stání na malém oblém stupu je smeadging (fúze smearing, stání na tření, a edging). Pro nejlepší možný smeadging je třeba mít botu, která se v plosce chodidla prohne, ale zároveň se neohne pod prsty. 

Kompromis, anebo fúze?

Ondra Comp je výsledkem mnoha pokusů dosažení kompromisu pro stání na strukturách a na malých ostrých stupech. Při malém zatížení se prohne v plosce nohy a vytvoří co možná největší kontakt s povrchem struktury. Ale zároveň se v nich dají ustát i malé stupy. Navíc v nich najdeme integrovaný SenseGrip – v oblasti prstů je jako pomyslná koruna tlustší guma okolo hran lezečky a uvnitř je takový měkoučký polštářek, přes který cítíte úplně všechno. Když stojíte na malém stupu přimontovaném na struktuře, stup se zaryje do tohoto měkoučkého polštářku a vy tak máte skvělou jistou. To stejné může udělat nějaký hrůtek na ostrém vápenci. Ze SenseGripu jsme nadšení a určitě má budoucnost i v jiných botách.

Vzhledem k tomu, že celá lezečka je o něco méně agresivní než třeba Theory, je velmi snadné narovnat prsty a přilepit se k chytům či strukturám při špičkování, čemuž pomáhá i maximalizovaný povrch přilnavé gumy na svrchní části lezečky. Navíc pro dynamické špičkování jsme instalovali speciální polštářek tlumící náraz. Pata je dle mě hodně příjemná a univerzální na všechny druhy stupů.

Rajbas, heel hook, toe hook

Lezečka Ondra Comp je určena specificky na moderní bouldering nejen pro mě, ale řekl bych, že pro každého, kdo chodí do moderních hal. Protože tam se s popisovanými problémy setkáte, ať už lezete pětky, nebo 8C. Lezka je univerzálnější, než by se mohlo zdát. V české kotlině se určitě nabízí jako lezečka do rajbasů na našich pískovcích, kde to často funguje velmi podobně jako v moderních halách. Lezečka je samozřejmě měkká a její subjektivní měkkost se odvíjí od váhy lezce – pro děti a dospívající, kteří váží málo, to může být lezečka opravdu na vše.

Navíc prsty v ní mají více prostoru k tomu se hýbat a přirozeně sílit. Což může mít nejen lezecký benefit, ale pozitivní vliv na celý pohybový aparát, protože vše začíná od nohou. Pro urostlé jedince to bude spíše lezečka do haly a do skal doporučuji si pořídit něco tvrdšího. I když i do skal si ji beru taky, pokud najdu nějakou špičku. V nich je o třídu lepší než cokoliv jiného. 

Hvězdná lezecká bota

Ondra Comp mi na závodech v nejednom boulderu zachránila kůži v letošní i minulé sezóně. Pomohla mi v olympijském finále, kde mě téměř vynesla i na top druhého boulderu. Ten byl pro získání potenciální medaile klíčový. Co chybělo, nebylo nakonec v lezečce, ale v mé koordinaci. Ale to už je zase jiný příběh...

Vám hlavně přeji dobré tření na rukou i na nohou. A taky příjemnou zábavu, protože o tu jde v lezení především!

FOTO: Pavel Klement, Petr Chodura, HUDY

Upozornění: Výrobce si vyhrazuje právo na drobné úpravy v designu či provedení oproti testovaným modelům.