Překročení Petřínského masivu direttissimou v alpském stylu

26. 10. 2016

Nepřátelské hordy domorodých kapsářů a tulivých frotérů včetně jejich zvěřince útočí na cestovatele ze všech stran a nedopřejí mu jedinou chvíli, kdy by nemusel být ve střehu. Kravál vyluzovaný telefony, ohluchovadly přítomných pubescentů a všudypřítomnými kávovary je silnější než vichřice v Karákoramu, a i pády lavin jsou předvídatelnější než další směr kličkování pražského piráta silnic.

Proto se do městské džungle vydávám jen při zvlášť dobrodružných příležitostech, jako je podání daňového přiznání, důležitá pracovní schůzka nebo rande. Jinak volím klidné bezpečí horské divočiny... Na alpský útočný styl jsem ale skvěle připravena a vybavena, Praha je tu!

13:00 Trek do základního tábora

Vystupuji z vlaku a přecházím rozsáhlým bazarem, jehož dominantou je socha jezdce na koni. S mým lokálním

kontaktem máme schůzku pod ocasem (toho koně!), ale díky rozšířenému zvyku domorodců scházet se v tomto malém prostoru je zde větší tlačenice než při pouti do Mekky. Volíme proto ústupovou variantu a prodíráme se svažitým pravým okrajem bazaru, který ve spodní části přechází v nebezpečné dlážděné pole. Místní „kočičí hlavy“ sahají v uceleném pásu až ke břehu řeky Vltavy a jsou pastí pro celistvost poutníkových kotníků.

Domorodé ženy sice dokáží na vrcholku každé kostky bravurně balancovat ve vysokých podpatcích, avšak stejně jako se horské národy nebývalou kapacitou plic liší od lidí z nížin, tak se i městské holky evidentně rodí s nadpřirozeně vyvinutým smyslem pro rovnováhu, a není tudíž radno tyto ekvilibristiky následovat.

Sorel Newbie - lodičky pro holky z hor

Pro svůj dnešní výstup jsem zvolila pohodlné boty Sorel Newbie, které si estetickým provedením s klasickou krásou obuvi domorodek nijak nezadají, dokonce mírný podpatek tvarující lýtko mají, a navíc mě díky voděodolné úpravě nenechají ve štychu a mokru, ani když přes podrážku s protiskluzovým vzorem klopýtnu po nepřátelské dlažbě a sklouznu do louže. Nemusím tudíž už od začátku svého výstupu řešit mokro a zimu od nohou, vůči kterým jsou místní dívky v silonkách evidentně imunní, a soustředit se na cestu k cíli.

Bunda, která ochrání nejen před módními kritiky

A protože šedá je černá pro ty, co se nebojí vynikat, doplnila jsem boty ladící bundičkou Shackleton Flex od Jack Wolfskin. Francouzky považují schopnost kombinovat svetříky s čímkoliv za základ elegance a tak jsem vsadila na funkční variantu takového kusu oděvu, ve kterém nebudu mezi městskou populací působit jako traktor mezi limuzínami.

Má zajímavý jemný vzor odkazující na moje horské přirozené prostředí a strečové panely z teplého fleecu mi dovolují volně dýchat a pohybovat se. Dokonce mi na obranu proti kapsářům v davech na mostě přes řeku šikovný výrobce dopřál zapínací kapsičku na prsou na drobnosti!

16:00 Zastavení před útokem na vrchol

Do města na podzim v Harding Parka od Jack Wolfskin Na každý výšlap je třeba se v klidu základního tábora nutričně připravit. Toto jsem provedla na Újezdě absolvováním posilujícího pozdního oběda.

Schůzka sice byla pracovní, ale můj další lokální kontakt je původem také z hor a tak trval na tom, že využijeme poslední paprsky hřejícího podzimního slunce a pojíme venku. Sedli jsme si na jednu z nejvyhlášenějších zahrádek ve městě a objednali si na talíř a do půllitrů trochu bílkovin a sacharidů.

Vzhledem k tomu, že sem od řeky Vltavy slušně táhl západní vítr, tak příznačný pro toto roční období, zachumlala jsem se pro zvýšení tepelného komfortu do parky Harding od Jack Wolfskin.

Původně jsem ji měla připravenou až na dobytí nejvyšší kóty, ale vděčně jsem se schovala do větruvzdorného softshellového materiálu, který chrání moje tělo až ke kolenům a který díky krásné kapuci schová moji tvář před všudypřítomnými dotěrnými nabízeči inzerce a zaručeně pravých parfémů.

19:00 Direttissimou na Petřín

S mým partnerem pro tento výstup jsem se setkala až na úpatí hory a to podruhé v životě. Neznáme se moc dlouho - tento projekt jsme vymysleli ve tři ráno na fesťáku ve Stodole – ale lezecky i lidsky se zdál být na výši už na první pohled a tak jsem nakonec na společný projekt kývla.

Bez větších okolků se pouštíme do práce na několikastupňovém stoupání až k vrcholu. Tady už přiznávám, že jsem holka z hor.

Košile, která chytí každé oko...

Pohyb do kopce mě krásně rozehřívá, a tak jdu jen do košile Valley Shirt, která mi ladí k očím a přes vzhled obyčejné flanelky se v ní zbytečně nepotím ani v tom nejdrsnějším převýšení.

Což začíná být důležité, neboť můj parťák mě vzhledem k přítomnosti davů ostatních pokušitelů hory musí jistit opravdu nakrátko.

Lezení se stává čím dál víc techničtějším, pasáže plné kořenů a japonských turistů se střídají s nestabilními svahy plnými loňského a předloňského listí.

Může za to určitě ta košile

V jednom ze žlabů uklouznu a poprvé vyzkouším skvělé reflexy svého lezeckého partnera, který mě zachytí do náruče a nedopustí tak jakékoliv poškození nebo znečištění mého vybavení.

Po překonání Máchova sedla vyhodnotíme i jištění na délku odsedky jako zbytečně velkou vzdálenost a poslední metry cesty uděláme ruku v ruce.

Dolů scházíme normálkou směrem na Pražský hrad a já vím, že dnes poprvé přenocuji v městském prostředí. A že to nebude na dlouho dobu naposled.

Vylezená cesta: Direttissima na Petřín přes Máchovo sedlo a Hvězdárenský výšvih, obtížnost místy až 5,6.
Použitý materiál: Boty Sorel Newbie, parka Harding, softshellová bunda Shackleton Flex a košile Valley Shirt Jack Wolfskin, odsedka, která se ukázala být nepotřebnou.
Poděkování: Prodejně HUDY, ve které pravidelně nakupuji funkční vybavení, které mě svým estetickým provedením nenechá ve štychu, ani když se chci při sportu cítit a vypadat jako žena.