Komunikace mezi lezci
Nejdůležitější povely jsou „zruš“ a „jistím“. Chybějící komunikace může být příčinou vážných zranění nebo dokonce úmrtí! Lezci (lanové družstvo) spolu komunikují nejčastěji prostřednictvím volání.
Ne vždy na sebe partneři vidí a za větrného počasí se mohou i hůř slyšet. Některé lezecké dvojice používají neverbální komunikaci, např. smluvený počet cuknutí lanem po zajištění prvolezce na štandu. Samozřejmě existuje standardní komunikace, kterou doporučujeme dodržovat:
JISTÍM! - hlásí jistící na začátku lezení, poté, když je stoprocentně připraven a koncentrován na jištění a se svým partnerem si navzájem zkontrolovali navázání, lano v jisticí pomůcce atd.
Při vícedélkovém lezení nebo při jištění dru- holezce shora (z jisticího stanoviště – štandu) hlásí prvolezec „jistím“ poté, co vybudoval štand, sám sebe zajistil, dobral lano a založil jištění druholezce. Je-li připraven jistit, zvolá „jistím“, což je zároveň pokyn druholezci k za- hájení lezení.
LEZU! – tento povel je odpovědí na zvolání „jistím“ a zároveň potvrzuje, že povel „jistím“ byl srozumitelný.
ZRUŠ! – hlásí lezec po dolezení na jisticí stanoviště, tzv. štand, poté, co se sám zajistil. Po tomto povelu může jistící zrušit jištění a lezec dobrat lano. Při vícedelkových cestách může být povel „zruš“ doplněn, případně nahrazen zvoláním „ŠTAND“!
POZOR! Pokud si nejste stoprocentně jisti, že váš partner dal povel zruš, nerušte jištění. Snažte se znovu zjistit, zda povel zruš opravdu zazněl. Jištění zrušte až tehdy, když je zcela jasné, že váš partner je zajištěn na štandu!
Komunikace mezi lezci
DOBER! – tento povel hlásí prvolezec, pokud si myslí, že průvěs lana je zbytečně velký, zejména po zacvaknutí nabraného lana do expresky. V případě, že si chce prvolezec odpočinout, tzv. odsednout v postupovém jištění, dá povel „dober!“
Když prvolezec doleze na konec cesty, provlékne lano posledním jištěním (karabina, prasečí ocásek apod.) a chce se nechat spustit. Před odsednutím do lana dá povel „dober“ a až po přitažení lana si do něj sedne. Tento povel samozřejmě platí i pro druholezce, který má pocit, že je lano málo napnuté, nebo leze příliš rychle a lano má veliký průvěs.
SPUSŤ! – povel lezce k jistícímu po povelu dober. Může zaznít až poté, co lezec bezpečně připravil lano ke spuštění (provlečení kruhem, dvěma expreskami apod.).
POVOL! – opak povelu dober. Pokud potřebuje lezec více volného lana, zejména k za- cvaknutí lana do expresky, zahlásí „povol!“ Dalším důvodem může být příliš napnuté lano mezi partnery, které lezce omezuje v pohybu.
VOLNÉ! – oznámení o uvolnění lana. Vydává se po zrušení jištění nebo po odvázání z lana. Druhý člen lanového družstva pak může ma- nipulovat celým lanem, např. při přípravě sla- nění. Dále se tento povel používá při slanění, tak aby ten, co slaňuje první, v okamžiku, kdy bezpečně stojí na zemi nebo je zajištěn na štandu, dal signál druhému, že může slaňovat také.
Zřetelné dorozumění mezi partnery na laně může zachránit život!
TIP: outdoor rádce INFO@HUDY ke stažení v pdf...
