Během indiánským létem

Outdoorový nadšenec Honza Kozák podnikl přes 2000 km dlouhé obdivuhodné běžecké dobrodružství ze Sněžky na Sněžku kolem hranic ČR po dálkovém trailu Viaczechia. Místo úvodu pár čísel: start: 1. 10. 2021 v 6:00, cíl 31. 10. 2021 v 16:00, doba trvání akce: 30 dní a 10 hodin, vzdálenost : 2 454,81 km, nastoupáno: 56 529 m. Tedy průměrný počet km za den: 79,1 (!).

Už delší dobu mě lákala představa oběhnout ČR po hranicích. Vzpomínám si, jak jsme na Šumavě krátce poté, co byly sundány pohraniční dráty, chodili na výlety přesně po čáře. Byly to takový krásný pěšinky, kde jste nepotkali živou duši. Už tehdy jsem si říkal, že by bylo fajn tímto způsobem obejít celou republiku, a zároveň tak navštívit všechny naše hory. Před pár lety mě po několikátém výletu do Nepálu v rámci Great Himalayan Trail nadchla myšlenka realizovat to, jak se říká, na jeden zátah. Ale pracovně rodinný povinnosti a jiný okolnosti, jak už to tak bývá, mi zatím neumožnily toto dobrodružství podniknout. Ale rychleji urazit nějaký dlouhý trail mě do hlavy lezlo víceméně pořád. Všechno má svůj čas. Ten dozrál letos v září, kdy se konečně sešla příhodná konstelace a padlo rozhodnutí jít na měsíc do lesa.

Než jsem vyrazil oběhnout ČR

Z průzkumu internetu jsem věděl jen o Matějovi Švecovi ze Špindlu, který 2000 km kolem republiky urazil za 33 dnů. Velký respekt! O jiných rychlejších pokusech jsem nic nenašel. A jelikož minulý rok vzniknul projekt Viaczechia, který dost ulehčuje trasování a orientaci, je to jasně daná trasa. Ačkoliv jim nesedí kilometrovník, jak jsem záhy zjistil, a některý části byly asi udělány od stolu jen na mapě, tak mě zavedly do neprostupných houštin a vysoké mokré trávy, kde evidentně pěšina nebyla minimálně posledních 10let, trasa je to krásná a jasně daná. Zkrátka jen mít čas a vyrazit. Říjen je krásnej nejbarevnější měsíc, těšil jsem se a doufal, že bude hezký počásko a bude to indiánským létem indiánským během. Tahle prognóza vyšla do puntíku. Pršelo jen asi 4 dny, jinak bylo většinou krásně. Sám jsem byl zvědavej, jak to všechno půjde. Tohle dobrodružství pro mě představuje nejen delší pobyt venku, ale též kroky do neznáma, a především za hranice běžnýho výkonu a standardní vzdálenosti. Doposud jsem měl zkušenosti z evropských horských maratonů a ultra trailových závodů do 150 km.

Říkal jsem si, že když už se pustím do takový dálavy, tak bych to rád i trošku změřil a zdokumentoval nějakou zábavnou formou. Domluvil jsem se s klukama z jedný profesionální filmový produkce a celou tu srandu jsme natáčeli. Výhledově vznikne film, tak berte tyto řádky jako malou pozvánku.

Ze Sněžky na Sněžku po hranicích republiky

Krásné říjnové dobrodružství a sportovní výkon se povedly nad očekávání. A po 30 dnech a 10 hodinách, 2 455 kilometrech a 56 529 nastoupaných metrech, 31.10. v 16:00 za svitu zapadajícího slunce si užívám poslední metry vedoucí k vrcholu Sněžky. Tady mě vítá velká skupina kamarádů, je to paráda, překvapení, skvělá atmosféra, zadostiučinění a příjemný zakončení celýho dobrodružství. A je to, oběhl jsem za měsíc celou republiku! Po uvítání s kamarády (s některými jsme se leta neviděli!) jsem došel ke kapli na vrcholu a dotknul se jí. Vypnul stopky a bouchnul šampáňo, který mi někdo podal. Pak v krásný uvolněný atmosféře povídáme a pomalu scházíme dolů, domů, do Obřího dolu. Předtím se krátce zastavujeme na Boudě pod Sněžkou. Na Boudě v Obřím dole čekají další kamarádi, taky skvělý jídlo a začíná večírek, který se náramně vydařil a stal se tak pomyslnou tečkou za celou akcí.

Dobrodružství začalo za mrazivého rána 1.10. v 6:00 na vrcholu Sněžky. Když jsme vyšli ze dveří stanice lanovky, kde jsme strávili noc před výběhem s pár kamarády, byla strašná zima a já jsem si říkal, že jsem to asi měl nechat na jaro. Rychlé rozloučení, pár slov do kamery s úplně zmrzlou pusou a krok do neznáma za hranice mojich sportovních zkušeností započal. Uteklo to jako sen, každodenní rutina vstávat v 5 ráno, v 6 vycházet a zastavit se až hodinu, dvě po setmění. Mezitím přehlídka těch nejkrásnějších koutů našich pohraničních hor a řek. Kde jsem spal? Jak jsem to řešil s jídlem? Co fyzická a psychická stránka? Slovy marno popisovat. Počkejte si na film :) a mrkněte na fotky do galerie a dejte si soukromou poznávačku krás ČR! 

Poděkování

Obrovské díky patří všem skvělým kamarádům, kteří mi cestou pomáhali. Velký dík patří také firmě Devold za jejich perfektní oblečení, ve kterém jsme se cítil celou dobu opravdu skvěle a společnosti HUDY za další části vybavení, především boty La Sportiva Jackal a ultralehkou goretexovou bundu od La Sportiva, která mě nenechala mokrýho ani v lijáku a vichřici na hřebenech. Zaujala mě především svoji perfektní prodyšností, takže jsme se při běhu nevařil ve vlastní šťávě, jak bylo dosud u podobných bund zvykem. Díky též Boudě v Obřím dole za skvělý servis a basecamp, v Houstonu by se mohli učit. Bez vás všech by nebylo možný celou akci absolvovat.