Drytooling – zimní lezecké radovánky

Na lezení mě baví jeho neskutečná rozmanitost a pestrost. Zahrnuje tolik disciplín, že je pomalu všechny snad ani nedokážu vyjmenovat. Společné mají vždy dosažení určitého vrcholu, ovšem naprosto odlišnými cestami. Zkuste si jen představit polonahého boulderistu pod Everestem nebo horolezce v tlusté péřovce a s výškovými botami na nohou, jak sedí na startu nějakého boulderu. To asi moc dohromady nejde, že? Jedná se prostě o úplně jiné aktivity.

Mezi lezecké disciplíny patří i drytooling, tedy lezení s cepíny po skále či v mixovém terénu, kde občas zaseknete zbraň do ledu či zmrzlého drnu. Jedná se o ideální volbu pro všechny, které nebaví zimní příprava na umělé stěně. Drytoolovat se totiž dá téměř za každého počasí. Záleží už jen na vašem nadšení pro věc a na podmínkách, které jste ještě schopni a ochotni podstoupit.

Kde však takovýto druh lezení zkusit či natrénovat? A co je k tomu všechno potřeba? Jak asi správně tušíte, s lezečkami a sedákem si nevystačíte. Základní horolezecké vybavení (sedák, lano, helma, jistítko, expresky) se jistě bude hodit, krom toho ale budete muset pořídit, nebo ze začátku někde zapůjčit, ještě něco navíc. Konkrétně se jedná o pohorky a mačky, případně takzvané mačkolezečky, tedy lehké boty opatřené fixním předním hrotem. Ty krásně nahradí těžkou a neohebnou kombinaci pohorka – mačka a posunou vás o stupínek dál.

Druhou a dost možná asi nejdůležitější součást výzbroje představují cepíny, neboli zbraně. Na koupi jednoho rovného turistického pikle rovnou zapomeňte. Potřebujete dva kratší (standardně 50 cm dlouhé) agresivně prohnuté cepíny s ergonomickou rukojetí. Tu oceníte zejména ve chvíli, kdy budete viset ve stropě a budete potřebovat cepín přebrat do druhé ruky, abyste se posunuli druhou zbraní na další chyt.

Pokud si toto všechno obstaráte, zbývá už jen jediná otázka. Kam a kdy vyrazit? Osobně bych rozhodně začal pod dozorem někoho zkušenějšího. Urychlíte tím proces učení se novým věcem a zároveň na vás někdo dohlédne, abyste nedělali úplné hlouposti.

Brněnský pilíř

Zajímavou a doporučeníhodnou destinací je určitě Hitlerův pilíř v Brně. Místním lezcům se za neskutečného úsilí podařilo na starém betonovém mostním pilíři vybudovat hned několik cest. Ty jsou osazeny dostatečným počtem fixního jištění. Leze se po dřevěných strukturách, vrtaných dírkách i umělých kamenných chytech.

Rozmanitý Pernštejn

Pokud vás drytoolové lezení chytne, budete se jistě poohlížet po něčem přírodnějším. Skvělá volba je oblast Pernštejn, kterou tvoří položený až kolmý sektor a také převislá část, kde se o natrénování síly rozhodně nemusíte obávat. Zaleze si tu každý. Ještě by bylo dobré se seznámit s drytoolovou klasifikací. V podstatě existuje dvojí. Cesty s označením D vedou čistě po skále, zatímco Mkové mají spíše mixový charakteru. To znamená, že občas můžete narazit na zmrzlý trs trávy, nějaký kořen, nebo v lepším případě led. Čísla pak hodnotí konkrétní obtížnost výstupu. Tady však nelze srovnávat s obtížností klasického skalního lezení. D8 zkrátka není tak náročné jako 8 UIAA na skalkách. Neuchylujte se proto k názorům tipu: „To je přeci D9, to v životě nemůžu vylézt!“ Jak říkám, přepočty nejsou zrovna nejsnazší, ale dá se zhruba držet pravidla, že když na skále lezete danou klasifikaci, tak u drytoolu si budete moci dovolit o jeden až dva stupně navýšit.

Prakout D5+

Zdá se vám, že lezení koutů nemůže být náročné? Zkuste to s mačkami na nohou a zbraněmi v ruce. To je jiná sranda. Po několika tempech si však jistě techniku osvojíte a lezení vám přijde stejně přirozené jako v lezečkách a s mágem u pasu.

Dlouhý čtení D9

Nádherná převislá linie s dostatkem spárek a trhlinek, které jsou tak akorát velké pro hroty vašich cepínů. S počtem cvaknutých expresek se začne ozývat vaše předloktí. Stačí však vydržet, v závěru nepokazit přelez lehce trikového bříška a máte vyhráno.

Horské lezení v jesenické Branné

Alternativu k Pernštejnu představuje Branná. Prostředí Jeseníků dává oblasti punc horského dobrodružství. Nachází se zde několik sektorů s různorodým druhem lezení. Aby to nebylo jednoduché, tak i v drytoolu se dají kombinovat různé styly. Je libo sportovní převislé dardy zajištěné nýty a borháky, nebo raději něco kolmého, zato však po vlastním jištění a místy i v mixovém terénu? Branná nabízí od každého trochu.

V bývalém mramorovém lomu se v posledních několika letech vyčistilo a přejistilo několik linií, které se hrdě hlásí k tomu nejlepšímu ze sportovního drytoolingu na Moravě. Mimo dvě jeskyně, z nichž ta větší disponuje patnáctimetrovým stropem, se zde nachází i hromada kolmých a dobře zajištěných cest. Většinou se leze po přírodních strukturách skály. Někde narazíte i na vrtanou či přiseklou dírku. Nebojte, u drytoolingu se tyto móresy všeobecně tolerují. V pravé jeskyni máte možnost vyzkoušet momentálně nejtěžší moravskou drytoolovou cestu.

Ztracená láska D12

Po úvodní pasáži ve stropě následuje několik klíčových kroků v přelezu do kolmého. Umění paragánů (speciální technika, kdy je lezec díky absenci stupů nucen přehazovat nohy přes ruce) a kotel vytrvalosti jsou tady naprostou nezbytností. Když se vám podaří dolézt do kolmé části, čekají vás už „pouze“ obtíže kolem stupně D9. Jinými slovy, hraje se tu až do konce a dokud necvaknete slaňák, nemáte vůbec vyhráno!

Vzorný manžel D7+

Silový krok přes úvodní převísek prověří vaše fyzično a to, zda na danou obtížnost máte, či ne. Závěrečná plotna s delikátními kroky si naopak pohraje s vaší psychikou. Člověk tu nikdy neví, jestli mu ty několikamilimetrové lišty pod hrotem neustřelí.

Dalším skvělým sektorem v Branné je Podzámčí. Skála se nachází nedaleko vlakového nádraží a tvoří ji dvě zhruba patnáctimetrové hradby nad sebou. Cesty tu jsou nižší nebo střední obtížnosti, ale jen málokteré mají fixní jištění. Skvěle si tady procvičíte zakládání a lezení po vlastním. Ideální místo na trénink do Tater.

Matiné M5

Krásná spára tak akorát na cepíny nabízí několik tutových skob. Ve druhé polovině cesty už musíte více zakládat. Není se však čeho bát, všechny frendy a vklíněnce drží.

Houbařská M4

Cesta vede v obou patrech výrazným koutkem, kde máte přehršel možností k založení vlastního jištění. Žádné skoby, natožpak nýty, tu nehledejte.

V údolí směrem k Jindřichovu se taky leze. Jedná se dokonce o jednu z nejstarších oblastí v regionu s vyšším počtem cest (85). Všechny směry jsou spíše horského charakteru, moc nýtů zde proto nepotkáte.

Ke hvězdám M7

Výjimka potvrzující pravidlo. Krásná nýty zajištěná gradující třídélková cesta, kde vás to nejtěžší čeká až na samotném konci. Najdete tu všechno – kout, spáru, hranu, plotnu i převis.

U dvou štírů M6-

Kratší trochu hůře zajistitelná cesta, která je však pohybově velmi vděčná. V úvodu se hodí založit co nejvíce jištění, protože v nejtěžší pasáži přes převísek to jde už jen horko těžko.

Sportovní Dračí díra

Abychom však pořád nezůstávali u cest horského charakteru, přesuneme se teď kousek dál na Slovensko. Oblast Dračí díra je sice opravdu trochu z ruky (nachází se u Žiliny), zato však nabízí podmínky pro moderní drytooling v té nejryzejší podobě. Cesty jsou zde zajištěny jako na závodech, což znamená, že cvakáte téměř v každém kroku. Chyty jsou většinou vrtané, a navíc barevně označené. Ano, zprvu to může působit trochu zvláštně, ale nebojte. Kluci, kteří mají oblast na svědomí to s cepíny vážně umí. Přichystali zde nejrůznější škálu kroků a náročných sekvencí. Garantuji, že po víkendu stráveném v Dračí díře budou vaše ruce volat po odpočinku.

Bony a klid D7

Rozlezová cesta v levé kolmé části. I tady vás však čekají dlouhé kroky, kdy se budete muset spolehnout jen na několik milimetrů kamene, který vás bude dělit od spárů neúprosné gravitace.

Dynotopia D9+

Nádherný převis v centrální části stěny. Povinné dlouhé kroky vás dokáží vyšťavit natolik, že budete rádi, že vůbec cvaknete slaňák.

Pouť ke světlu D12-

Jedna z nejdelších a nejnáročnějších místních cest. Linie traverzuje celým stropem zprava doleva a končí až v kolmějším terénu v jedné z místních osmiček. Jestli vám tady nenateče předloktí, tak už nevím, kde jinde.

Myslím, že jsme si možností, kde drytool na Moravě a v blízkém okolí provozovat popsali až až. Teď už záleží jen na vás, jestli vystoupíte z komfortní zóny umělých stěn a bouldrovek a zkusíte něco trochu jiného.