Friends of Fenix 2016 – HUDYtým na návštěvě v Hanwagu
Hanwag. Vyrobeno s vášní
Tenhle příběh by se dal začít stylem bylo nebylo, kdesi v Bavorsku. Tři bratři, tři ševcovské dílny. Jeden to zabalil, ale další dva uspěli a s výrobou kvalitních ručně vyráběných bot pokračují dodnes (Lowa a Hanwag).
My se jeli tentokrát podívat, jak to skoulel Hanz Wagner se svým Hanwagem. Vidět místo, kde a na jakých tradicích Hanwag vznikl je rozhodně pozoruhodné a pakliže má člověk možnost spojit to s výletem do hor, na které se tyto tradice odkazují, tím lépe.
Teoretická prezentace Alexandra Märze jakožto exportního manažera Hanwagu nenechá nikoho na pochybách, že v této fabrice sídlí odborníci, kteří své práci rozumí. K tomu uvědomění si, že hlavní část jejich bot (ta kožená) chodila po kopcích ještě dřív, než z nich vznikly boty. A o tom, že se kravky v Alpách mají dobře, nepochybuje asi nikdo, kdo kdy zvonění jejich zvonců na horských pastvinách naslouchal. Aby z nich tedy nebyly kvalitní boty…

Výroba obuvi Hanwag
Spousta ruční práce a výroba z materiálů zásadně z Evropy, tj.hlavní krédo této bavorské značky. Podívejte se na ty boty sami, však ta spousta rukou, kterými prošly, než se dostaly na pulty obchodů je na nich ještě otisklá. Krásné tradiční řemeslo.
Po exkurzi výrobou, kde sledujeme všechny procesy, kterými obuv při výrobě musí projít, se přesouváme do hor.
Podívejte se s námi do výroby:
A konečně ty zasloužené hory...

Šťastní turisté z HUDY týmu
Třídenní trek začínáme rovnou z prudka svižným a hlavně horkým výstupem z Lenggries na Stie Alm. Mnohým se protočí panenky, zapálí nejen lýtka a ze všech proudí kapky potu. Však 900 výškových metrů po svahu o sklonu černé sjezdovky není zadarmo ani, když jde člověk „na lehko“.
Na Stie Alm nás již vítají zástupci Fenix Group (Hanwag+Fjällräven+Primus+Brunton) a naši kamarádi Harry se Sanelou, jak jinak než místní pálenkou. Po skvělé večeři se společně veselíme až do pozdních hodin a někteří z nás uléhají až v časné ráno. Praskající dřevěnou chalupou se ještě dlouho nese tajuplné šepotání tajemné a tajemné V. A venku zvoní kravské zvonce…
Ráno je pro mnohé krušné, ale krásné. O to více pro mě s Veronikou, jelikož si chceme výstup zpestřit průstupem severní stěny Benediktenwand. A tak vyrážíme z chaty na hřeben o něco dříve a těsně před vrcholovou partií uhýbáme z Rotöhrsattel dolů pod stěnu. Po cirka dvouhodinách se již strojíme na několikahodinové lezení v parádním vápně. Už název naší cesty „Lebe Deinen Traum“ říká vše a my si po dnech v ruchu a společnosti užíváme osamocení, které může nabídnout jen pár set metrů vertikály. A do toho zas ty kravské zvonce, které jsou stále tlumenější, jak vzlínáme délku za délkou k vrcholu…
Ostatní mezitím přecházejí hřebenovku přes vrchol Benediktenwandu a sestupují na místo našeho druhého přenocování – Tutzinger Hütte. I tento turistický výšlap je parádní a exponovaný a lze jej doporučit všem, kteří netrpí nadměrnou závratí. Více o oblasti naleznete zde.
Odpoledne se všichni scházíme pod severní stěnou, na Tutzinger Hütte a společně smáčíme žízeň z horkého dne skvělým bavorským pivem a sdílíme zážitky z uplynulých hodin. Ten večer uléháme dříve a mnohem pokojněji, šepotání se nikde neozývá, či jej již neslyším.
Další den sestup z hor, koupání v řezavě studené řece, hodiny v autobuse cestou zpět a tento příběh je dokonán a my se již těšíme na další, ať už s našimi obchodními partnery, kolegy a kamarády anebo třebas s našimi zákazníky při některé z testovacích akcí.
A přátelé, ty sny je dobré žít…