Lavaredo Ultra Trail – jeden z nejkrásnějších ultra na světě

Když se řekne ultratrail, většina běžců si představí nekonečné hodiny běhu v horách, fyzickou bolest, boj se sebou samým a chvíle, kdy se vteřiny táhnou jako věčnost. Ale existují závody, které tyto chvíle promění v něco víc. V zážitek, který překonává rámec sportu a stává se životní zkušeností. Jedním z nich je bezpochyby Lavaredo Ultra Trail, považovaný za 5. nejkrásnější ultra závod na světě. Je to skutečný italský běžecký svátek.

A není divu. Dolomity, kde se závod odehrává, patří k nejúchvatnějším pohořím planety. Monumentální skalní věže, dramatické hřebeny a pohledy, které vyrážejí dech. Celá oblast je zapsána na seznamu UNESCO, což jen podtrhuje její unikátní krásu. Srdcem závodu je pak malebné horské městečko Cortina d’Ampezzo, které se na pár dní promění v pulzující centrum světového trailrunningu.

Magický start se vryje do paměti

Atmosféru závodu lze těžko popsat, pokud ji člověk sám nezažije. Představte si: Start je ve 23:00, Cortina je naplněná k prasknutí, tisíce fanoušků lemují ulice, každý kout vibruje očekáváním. Do toho se rozezní legendární hudba Ennia Morriconeho – melodie, která se stala symbolem dobrodružství a velkých příběhů. A právě jeden takový příběh tady začíná.

Závod Lavaredo Ultra Trail je pro mě srdcová záležitost. Poprvé mě vylosovali v roce 2019 na trať 48 km s převýšením 2800 m, poté jsem to zopakoval v roce 2020, v roce 2022 jsem šel delší trať 80 km s převýšením 4600 m. Rok 2023 mi přinesl hlavní závod na 120 km. A letošní hlavní závod byl ve znamení cíle zlepšit si čas trati oproti roku 2023.

Stát popáté na startovní čáře Lavaredo Ultra Trail je zážitek, který člověka dojme, strhne a zároveň v něm vyvolává respekt. V tu chvíli víte, že před vámi leží 120 kilometrů a 5800 výškových metrů, ale stejně tak víte, že se vydáváte na cestu, která vám změní pohled na vlastní limity. Na tomto závodě je skvělé, že pořadatelé myslí na všechny. Mají zde i dětský závod Lavaredo Kids, kdy každé dítě po doběhu do cíle dostane účastnickou medaili. Pro děti jsou různé vzdálenosti, od 200 metrů až po kilometr.

Dav ženoucí vás kupředu

Lavaredo není jen o běžcích. Je i o fanoušcích. Atmosféra na trati se dá přirovnat k cyklistickému závodu Giro d’Italia – davy lidí stojí v prudkých stoupáních, tleskají, křičí, povzbuzují. Někdy máte pocit, že vás doslova nesou kupředu.

Pro ultra závodníka je to neocenitelný zdroj energie. V momentě, kdy začínají bolet nohy, kdy přichází únava, kdy si kladete otázku „Proč vlastně?“, přijde hlasitý potlesk, povzbuzení, nebo jen pohled od cizího člověka, který vám dá jasně najevo: „To zvládneš!“ „Grande, Pavel!“

Nezachytitelná krása

Když se vydáte na trať, ocitnete se v kulisách, které předčí jakýkoliv cestopisný film. Běžíte kolem jezera Misurina, kde se hladina leskne pod hvězdami. Pak přijde moment, který se navždy vryje do srdce – východ slunce u Tre Cime di Lavaredo. Tyto tři ikonické skalní věže se probouzí do nového dne a barvy se mění každou minutu. Člověk má pocit, že stojí uprostřed pohádky. Fotka to nikdy nepřenese, žádný objektiv nedokáže zachytit tu atmosféru. To se musí zažít.

Bitva s horkem

Letošní ročník měl ještě jednu výzvu navíc – extrémní teploty. Už celý týden před závodem meteorologové varovali před vlnou veder a jejich prognózy se naplnily. V takových podmínkách je strategie klíčová. Mým plánem bylo ukrojit co nejvíc kilometrů přes noc, kdy je chladněji, a přes den se pak vyrovnávat s teplem s většími rezervami.

Byla to správná volba. Přes noc se běželo skvěle, ale se slunečními paprsky začala trať připomínat pekelnou výheň. V takových chvílích nejde jen o fyzickou výkonnost, ale hlavně o hlavu, správné doplňování tekutin a taktiku ochlazování v říčkách kolem trati.

Síla podpory

Ultra závody jsou sice o jednotlivci, ale v reálu je nikdy neběžíte sami. Já mám to velké štěstí, že mě v takových šílenostech podporuje žena. Bez její pomoci a podpory celé rodiny bych se na start Lavareda možná nikdy ani nedostal.

Cílovou pásku jsem protínal se svými dětmi – a to byl okamžik, který překonal všechno. V tu chvíli nejde o čísla, o výsledky, o pořadí. Jde o emoce, o radost a o vědomí, že jste něco dokázali nejen pro sebe. Zážitek, jak se na mě děti dívají, je nepopsatelný.

Cesta k cíli

Celkem mě čekalo 120 kilometrů, 5800 výškových metrů a 16 hodin 40 minut krásných trailů. Byly to hodiny bolesti, euforie, zoufalství i štěstí. Každý kilometr měl svou cenu. A nakonec přišel cíl. Probíhat špalíry fanoušků v centru Cortiny, slyšet jejich bouřlivý potlesk, vidět radost v očích vlastních dětí – to je pocit, pro který to dělám, který se dá zažít jen jednou a nedá se ničím nahradit.

Nakonec jsem ve světové konkurenci obsadil 67. místo z 1662 startujících, byl jsem druhým nejlepším Čechem. Čísla, která vypadají suše, ale pro mě mají obrovskou hodnotu. Protože každý, kdo dokončí Lavaredo, je vítězem.

Jak se dostat na start?

Ne každý má to štěstí, že se na Lavaredo dostane. Startovní číslo není možné si jen tak koupit. Musíte nasbírat dostatek běžeckých kamenů – bodů z jiných závodů série UTMB, o kterých jsem se zmiňoval v článku o závodě Garda Trentino Trail (GTT) – a pak doufat, že budete vybráni v losování. Je to systém, který zajišťuje férovost a zároveň dělá ze samotného startu privilegium. Už jen být v Cortině na startovní čáře je úspěch.

Proč právě Lavaredo?

Někdo se může ptát: Proč právě tento závod? Odpověď je jednoduchá: Protože kombinuje to nejlepší, co ultratrail nabízí.

• nádherné prostředí Dolomit – hory, které berou dech
• atmosféru, jakou jinde nezažijete – od startu až po cílovou rovinku mezi davy fanoušků
• výzvu, která prověří tělo i duši – 120 kilometrů a tisíce metrů převýšení nejsou nic jednoduchého
• emoce, které si odnášíte domů – ať už jde o pohledy na východ slunce u Tre Cime, nebo objetí s rodinou v cíli

Lavaredo není jen závod. Je to cesta. Je to příběh. Je to sen, který se mění ve skutečnost.

Závěrečné myšlenky

Když se dnes ohlédnu zpět, uvědomuji si, že Lavaredo Ultra Trail byl mnohem víc než jen sportovní výkon. Byla to lekce trpělivosti, pokory, síly podpory blízkých. Byla to cesta, která mě naučila, že i v okamžicích, kdy si myslíte, že už nemůžete, máte uvnitř ještě něco navíc.
A právě proto je Lavaredo krásným ultra závodem. Protože spojuje přírodní krásu, lidskou vůli a emoce, které přetrvávají dlouho po doběhnutí do cíle.