Skotská dálková trasa West Highland Way

West Highland Way je dálková trasa ve skotské Vysočině, měřící 153 kilometrů a vedoucí z Milngavie nacházející se na sever od Glasgow do Fort William. Jestliže si hrajete s myšlenkou uskutečnit svůj první dálkový přechod, klidně i sólo, je tento trail přesně pro vás. Výškový profil je mírný, civilizace umožňující doplnění zásob se naskytne prakticky každý den a zázemí, které nabízí kempy, může zvýšit komfort vašeho cestování. Naopak pro ostřílené trekaře se může jednat o nedostatečnou výzvu. Záleží, do jaké skupiny sami sebe zařazujete. Pokud si chcete vyzkoušet několikadenní chození s dětmi, i pro ně to může být parádní zkušenost.

Kdy a na jak dlouho vyrazit

Tato otázka je poměrně zásadní. Stejně jako ve skandinávských zemích zde musíte zvážit dva faktory zásadně ovlivňující výběr vhodného termínu. Patří mezi ně počasí a midges, což jsou malé mušky, které dokážou z vašeho pobytu ve Skotsku udělat peklo. Otravný hmyz začíná řádit většinou od druhé půlky května a zmírní se až v září, kdy teploty klesnou tak, že už je to těmto potvorám více než nepříjemné. 

Nejlépe tedy vychází konec dubna a začátek května, kdy i počasí začíná být příjemné anebo až na podzim, kdy se podmínky podobají jarním měsícům. Množství potřebných dní na zdolání West Highland Way bude individuální. Většinou je ale zvládnutelný v rozmezí 6-7 dnů. Výškový profil není náročný a mnohdy se jde po zpevněných cestách, díky čemuž kilometry přibývají velmi rychle a relativně bez námahy.

Doprava na začátek trailu

Do Skotska se lze i z našeho hlavního města dostat snadno. Existuje mnoho přímých spojů do Edinburghu vycházejících za velmi příznivé ceny, jestliže jste v nakupování letenek již trochu zběhlí. Přímo z letiště v Edinburghu jezdí přímé autobusy do Glasgow, pokud se vám zbytečně nechce zajíždět do centra hlavního města. Spojů jezdí i několik za hodinu. Ideální je koupit si lístek online přes uk.megabus.com, kde jsou podstatně levnější.

Kousek od autobusového nádraží Buchanan, na které z Edinburghu přijedete, je vlakové nádraží Glasgow Queen Street, odkud v poměrně krátkých intervalech jezdí spoj do Milngavie, kde West Highland Way začíná. Závěrečná cesta netrvá dlouho a ani se nenadějete a už budete stát u malého monumentu nacházejícím se uprostřed rušné uličky. Vyrážet z jihu na sever je běžnější než v opačném směru, což ale neznamená, že by nebylo možné začínat ve Fort William. Pokud ale nechcete, aby vám slunce svítilo do obličeje, je příhodnější zvolit klasický začátek a konec.

Trasa a značení na West Highland Way

Nejprve budete procházet místy nedaleko civilizace, kde se často budete míjet s místními venčícími svoje čtyřnohé mazlíčky. V prvním dni vás čeká zejména kulturní krajina a jako první kopec vás uvítá Conic Hill nacházející se v Národním parku Loch Lomond. Nenechte se zmást výškou 358 metrů nad mořem, i tak se při stoupání zahřejete. Následujících pár dní vás čeká procházení podél Loch Lomond ve stejnojmenné chráněné oblasti. Po etapě na zahřátí se konečně dostáváme do kopečků skotské Vysočiny. Ty vám budou dělat společnost až do Fort William. Ale není třeba se obávat náročného terénu, na vrcholky se budete dívat většinou z údolí. Značení znázorňují dřevěné sloupky. Rozcestníky jako od Klubu českých turistů zde nenajdete a tak se vyplatí mít stažené offline Mapy.cz, kde je trail značený v celé svojí délce.  

Nocování na West Highland Way

Pro milovníky kempování nebo stanování nadivoko je Skotsko ráj. Pokud se někomu neuvelebíte na zahradě, můžete si přístřešek postavit prakticky kdekoliv. Výjimkou na trase, kde je stanování zakázané, je úsek v Národním parku Loch Lomond začínající za Conic Hill a končící po více jak 16 kilometrech. Naštěstí je tam jedno místo, kde se utábořit smíte, anebo lze využít některý z komerčních kempů. Když už je řeč o těchto kempech, naleznete jich na West Highland Way poměrně dost. Nabízejí zázemí v podobě záchodů, sprch, tekoucí pitné vody a mnohdy i nějaké té restaurace.

Zajištění pitné vody

Vody budete mít někdy více než byste rádi. Potůčků bude během vaší cesty tolik, že si většinou vystačíte s půl litrem v batohu. Podmínkou je samozřejmě filtr, který by ve vaší výbavě neměl chybět, pokud nechcete být závislí na zdrojích v kempech a městečkách. Filtrovat se vyplatí i v případě, že potoky vypadají čisté, jelikož se nacházíte ve státě, kde je snad více ovcí než lidí, s nadsázkou řečeno, a ty se ve vodních zdrojích často nejen procházejí, jestli si rozumíme. 

Strava po cestě

První, co vás bude možná zajímat, je obstarání plynové kartuše. Místní se přizpůsobili poptávce a seženete ji v Milngavie ve zverimexu nedaleko startovního místa. Na trase narazíte ještě na jeden malý obchod, kde lze palivo dokoupit, takže s tímto si nemusíte dělat žádné starosti. 

Doplňování zásob také není problém. Nejdelší úsek bez možnosti dokoupit nějaké jídlo je v délce asi 40 kilometrů za městečkem Tyndrum. Také ve většině kempů najdete malé obchůdky, kde je k sehnání to nejdůležitější, co na trailu potřebujete. Zejména v prvních dnech se setkáte s takzvanými „honesty boxy“ s volně přístupnými různými pochutinami či nápoji. Pokud se necháte zlákat, hodíte do kasičky, která je u boxu umístěna, požadovaný obnos v hotovosti. Toto je jediný případ, kdy s platební kartou nepochodíte, všude jinde ale hotovost nebudete potřebovat. 

Ti, co dávají přednost stravování v restauracích, také zklamaní nebudou. Během putování budete mít hned několik příležitostí, jak v některých kempech, tak v městečku Tyndrum, Bridge of Orchy a v Kinlochleven. O možnostech zásobování i stravovacích zařízení vám toho hodně poví opět Mapy.cz.

Ben Nevis

Ben Nevis je nejvyšší horou celé Velké Británie, a pokud by vás lákalo si na ni vyjít, stezka vedoucí na vrchol se nachází v bezprostřední blízkosti West Highland Way. Je třeba počítat s tím, že přízvisko „nejvyšší“ s sebou nese i velké množství lidí. Pokud nechcete jít v zástupu, je ideální vyhnout se víkendům a vyjít buď velmi brzy anebo později odpoledne a využít světla, které je Skotsku výrazně déle než u nás. 

Přestože svojí výškou dosahuje jen 1345 m n. m., výstup zahájíte v pouhých 20 metrech, což slibuje hodně nastoupaných metrů a nejen časově, ale i fyzicky náročný výstup. Nebude vás tam čekat žádné technicky náročné lezení ani úseky, kde by bylo třeba si vypomáhat rukama, ale je dost pravděpodobné, že podmínky budou ztížené sněhem, který na vrcholu přetrvává do pozdního jara, nebo mlhou, často usazenou na špici této hory.

Vybavení na trek

Kromě základního vybavení na nocování a klasického oblečení bych zde chtěla vyzdvihnout několik věcí, které na West Highland Way ve Skotsku oceníte. 

Boty

Botám patří první místo, jelikož ty jsou podle mě základ úspěchu. Většina lidí, které potkáte, bude mít na nohách pohorky. Pokud nemáte problém s kotníky, je to podle mě zbytečná zátěž. Terén je nenáročný a vystačíte si s lehkými trekovými botami nebo jako já s těmi určenými pro trailový běh. S gore-texem nebo bez? Ve Skotsku často prší, to je známo, stejně tak vás čekají blátivé úseky, takže nepromokavá membrána nemusí být na škodu. Nebo můžete zvolit kombinaci bot bez gore-texu a za deštivých dnů nasadit nepromokavé ponožky. Obojí se pak snáze suší.

Do deště

Když už jsme u skotského počasí, neměla by ve vaší výbavě chybět nepromokavá bunda a případně i kalhoty. Můžete dát přednost také pláštěnce, ale kombinace bundy a kalhot je pohodlnější. Abyste měli jistotu, že nejenom vy, ale i vaše věci budou v suchu, někam na přístupné místo si přibalte pláštěnku na batoh a samotné věci pro jistotu uchovávejte v nepromokavých vacích.

Midges

Pokud trefíte ,,midges season", měli byste na ně být připraveni. Prioritně mít s sebou repelent s obsahem DEETu, běžné repelenty z drogerie na ně neplatí. Jelikož tato chemická látka není vhodná na obličej, je radno to zkombinovat s moskytiérou na hlavu. Musí být ale taková, aby měla opravdu mikrodírky, midges jsou totiž schopné se většími dírkami protáhnout a pak nevíte, co si počít s hejnem uvězněným u vašeho obličeje. Aby vám síťka nevadila na obličeji, je dobré mít s sebou klobouk nebo kšiltovku, které moskytiéře zajistí patřičnou vzdálenost.

Oblečení

O oblečení jen krátce. Pro holky je skvělé doporučení vzít si trekové nebo jiné funkční legíny. Jejích výhoda tkví kladně v tom, že je nebudete mít tak zacákané od bahna, jak by tomu bylo u kalhot se širokými nohavicemi. Při volbě trička je záhodno sáhnout spíše po vlně merino, jelikož dokáže přirozeně odolávat pachům i několik dní. Tuto antibakteriální vlastnost při dálkovém pochodu bezesporu oceníte.

Ostatní

Mezi další praktické věci patří trekové hole, již jednou zmíněný filtr na vodu, rychleschnoucí ručník, ale třeba i pěnové sedátko, jelikož země bude často mokrá a vy budete chtít nepochybně sedět v suchu. Pokud plánujete spát mimo kempy, vyplatí se mít s sebou powerbanku. Když už je řeč o elektronice, je nutné zmínit, že ve Velké Británii mají jiné zásuvky, kvůli čemuž se při nabíjení ze síně neobejdete bez adaptéru. 

West Highland Way je často označována za nejhezčí trail v Evropě, což je podle mě trochu zavádějící. Jet tam s tímto očekáváním by mohlo skončit zklamáním, zvlášť v případě, že máte s dálkových chozením bohaté zkušenosti. Nenáročný terén láká samozřejmě velký počet nadšenců, a tak není na místě si představovat, že půjdete několik dní divočinou bez lidí. To se vám může poštěstit spíše na Kungsledenu ve Švédsku. Bylo by ale nespravedlivé nazvat tuto stezku nezajímavou. Naopak. Mnohé začínající trekaře nepochybně nadchne a možná probudí jejích vášeň pro dálkové trasy. Je také ideální pro ty, co už nějaké zkušenosti mají, ale rádi by se posunuli o level výš a tentokrát vyrazili sólo. Ani samotné holky se nemají čeho bát. Těch tu potkáte nemalé množství. Můžete mezi těmito odvážlivci být příště i vy.