Supervlákno, které nepřetrhne ani Chuck Norris – Dyneema

Když se řekne „Dyneema“ [dajnýma], většina outdoorových nadšenců zbystří. A právem. Tohle slovo není jen marketingový trik. Je to vlákno, které, kde se objeví, tam mění pravidla hry. V horách, na trailu, při lezení i v běžném životě. Tak si ho pojďme rozebrat pěkně od podlahy.

Z OBSAHU:

• Co je Dyneema? 
• Jaké má Dyneema vlastnosti?
• Jaká je barva Dyneemy?
• Kde se Dyneema používá? Výhody Dyneemy
• Nevýhody Dyneemy
• Dyneema v horolezectví
• Další zajímavé aplikace Dyneemy

Co to vlastně je?

Dyneema je chráněná obchodní značka pro ultrapevné polyetylenové vlákno (UHMWPE – ultra-high-molecular-weight polyethylene). Vyrábí se pomocí procesu zvaného gel spinning, což zní jako něco mezi chemickým kouzlením a setem nějakého dýdžeje, výsledkem je ovšem nejpevnější vlákno na světě v poměru ke své hmotnosti. Vlákno vyvinula firma DSM z Nizozemska. Dutch State Mines (DSM) se původně zaměřovala na těžbu uhlí, dnes jde o výrobce špičkových materiálů a biotechnologií. Dyneema se vyrábí se od roku 1990 v Nizozemsku, Japonsku a USA.

Při gel spinningu (spřádání z gelu) jde o vysokou pevnost polymerových vláken. Takový polymer se rozpouští v rozpouštědle, až vytvoří gel. Gel se následně protlačuje tryskou (extruduje) do kapaliny nebo vzduchu a vytváří se primární vlákno. To se pak ještě natahuje, což způsobí srovnání molekul ve směru vlákna – a vlákno je pak silné jako býk. Rozpouštědlo se vymyje nebo odpaří a vlákno se zastabilizuje. Unikátní na gel spinningu je to, že díky němu můžeme vytvářet vlákna s nízkou hustotou a – možná trochu paradoxně – vysokou pevností. Gel spinning dává život vláknům Dyneema nebo třeba i kevlaru. 

Jaké má Dyneema vlastnosti? 

A protože má Dyneema pěkně srovnané dlouhé řetězce molekul spředených z gelového roztoku, má mnoho výhod:  

• 15× pevnější než ocel (v tahu)
• odolná vůči vodě, roztržení, proříznutí
• zvýšená odolnost vůči chemikáliím, mikroorganismům
• odolná vůči slané vodě – nereaguje se solemi a neabsorbuje vodu/nebobtná
• lehčí než voda, takže plave
• velmi nepružná, minimálně se protahuje při zátěži

Jaké má Dyneema barvy? 

Dyneema má v zásadě jedinou barvu-nebarvu. Je taková mléčně bílá až průsvitná. To je dáno barvou samotného vlákna UHMWPE. Dyneema se barví opravdu nerada, má nízké povrchové napětí molekul a barviva se na ní neudrží, ani když dlouho trénovala na boulderech. 

Dá se to ale obejít tak, že se použije laminace, například s polyesterovou vrstvou. Můžeme se tak setkat s tzv. DCF, Dyneema Composite Fabric, kde je Dyneema nakombinovaná s jinými složkami. Nevzniká tak ale klasická „látka“, ale spíše technická fólie s odolným vláknem uvnitř. 

Horolezecké smyčky z Dyneemy bývají bílé s barevným prošitím (např. modrá, červená). Ultralight batohy z DCF mohou mít i nějaký barevný vzhled, samotná Dyneema uvnitř je ale stále mléčná/bílá.

Kde se Dyneema používá?

Dyneemu najdeme všude tam, kde záleží na hmotnosti, pevnosti a spolehlivosti, takže: 

• horolezecké smyčky a šňůry – díky Dyneemě mohou být tenké, lehké, ale brutálně pevné
• ultralight batohy a vybavení – tady Dyneema šetří gramy, prodlužuje životnost, zvyšuje odolnost
• plachtoviny, lodní lana, padáky – na moři bývá docela výhoda, že lano nebo plachta plave a nejde hned ke dnu
• balistické vesty a vojenské vybavení – tady Dyneema zachraňuje životy, což jen potvrzuje její superhrdinské schopnosti
• běžecké vesty, trailové doplňky – tam, kde záleží na každém gramu, vysoké pevnosti, dlouhé životnosti, skvělé odolnosti... tam je to pravé místo pro Dyneemu

Proč je Dyneema tak oblíbená? 

Dyneema je oblíbená, protože je extrémně lehká a zároveň odolná. Batoh z Dyneemy může vážit pod půl kila, expediční batoh pod kilo. Navíc je Dyneema voděodolná. Co víc si přát? 

Superhrdinská vlákna Dyneema najdeme u nejrůznějších horolezeckých smyček, batohů, odolných obalů, ale i u oblečení a jejich zpevňovaných částí, na sedácích, ale třeba i u stanů, tarpů nebo uvazovacích systémů pro hamaky a dalších.

Dyneemu používají takové firmy, jako je deuter, Rock Empire, Mammut, Millet, ENO, Black Diamond, Samaya, a dalších. 

Má to háček?

Jasně, že má. Každý superhrdina má slabinu. I Dyneema má svoje nevýhody, svoje supermanovské kryptonity: 

• cena – Dyneema není levná. Její výroba není jednoduchá. Dyneema je kvalitní a za kvalitu se platí.
• barevnost – Samotná vlákna Dyneemy se nedají barvit, najdeme je pouze v mléčně průhledné variantě. 
• šití a opravy – Materiál Dyneemy je velice tuhý, běžné šicí stroje s ním mají velký problém.
• špatná uzlovatelnost – Uzly na Dyneemě špatně drží, rozvazují se. Navíc snižují pevnost smyčky více než u jiných materiálů. 
• nízká teplotní odolnost – Při vysokých teplotách může Dyneema ztrácet pevnost.

Jak má Dyneema velmi dobré mechanické vlastnosti, tak její teplotní odolnost není úplně velká. Nic naplat, pořád se jedná o polyetylén. Její bod tání je už kolem 150 °C (pro srovnání: bod tání kevlaru je 500 °C), takže nejvyšší pracovní teploty Dyneemy se pohybují od 80 do 100 °C. Pak už hrozí ztráta pevnosti a deformace. Při dlouhodobém vystavování vyšším teplotám dochází k degradaci materiálu. 

V praxi to znamená, že by Dyneema neměla přicházet do styku s vysokými teplotami – např. do blízkosti ohně, horkých kovových povrchů nebo bychom ji neměli používat třeba při svařování (což se v outdooru samozřejmě často stává, že?). Dyneemu zásadně nepřibližujeme k vařiči, ani na batohu s jejími vlákny nerozděláváme třeba oheň. 

Dyneema v horolezectví

Horolezecké smyčky z Dyneemy mají proti jiným materiálům (většinou polyamid – PA) několik velkých výhod, zároveň ale i nevýhod. Určitě bude záležet na primárním používání smyček. Ve srovnání s PA je Dyneema pevnější v tahu, mnohem lehčí, mnohem méně pružná, o něco více odolná vůči UV, mnohem odolnější vůči vodě a výrazně náchylnější na oděr. Dále má výrazně nižší uzlovatelnost a o něco nižší životnost v terénu. Cenu má pak vyšší. 

Dobře, co to ale pro mě znamená v praxi, říkáš si?

Dyneemu určitě zvol, když:
- potřebuješ fixní smyčku na štand
- potřebuješ ultralight výstroj
- budeš v mokrém nebo mořském prostředí

Kde bys Dyneemu neměl používat? 
- při dynamickém zatížení (např. pády zachycené postupovým jištěním)
- na vytváření uzlů (např. při prusíkování)

Co se týče nosnosti horolezeckých smyček z Dyneemy, ztrácejí z používaných materiálů (polyetylén, polyamid, mix) nosnost nejrychleji! Více se dozvíte například v tomto článku.

Zajímavost na závěr

Vlákna Dyneemy se používají i v medicíně – třeba na umělé vazy. Někteří horolezci tak nemusí mít Dyneemu pouze na batohu, ale třeba i v koleni. 

Z Dyneemy se třeba dělají i ochranné sítě pro rybí farmy. 

Lana z Dyneemy se používají jako odolná, pevná a lehká vyvazovací lana při bezpočtu projektů na moři. Dokonce se z nich vyrábějí řetězy – 8x lehčí při stejné pevnosti jako ocel a mnohem větší odolnosti vůči mořskému prostředí.