Test: Trailové boty La Sportiva Lycan

19. 4. 2018

V botách La Sportiva běhám už několik let, protože mi celkově vyhovují, a za tu dobu jsem postupně vystřídal pět různých modelů. Model La Sportiva Lycan jsem začal testovat před třemi týdny a mám v nich naběháno přibližně 230 kilometrů v osmi samostatných bězích.

Prvních šest běhů bylo kratších, na trasách zhruba od osmi do patnácti kilometrů na jižní Moravě. Potom jsem běžel stokilometrový závod v oblasti Českosaského Švýcarska. A nakonec jsem s botami ještě proběhnul asi 40kilometrový okruh na Berounsku. Obuv jsem zkoušel v různých podmínkách: nejvíc jsem běhal na suchých lesních stezkách a pěšinkách, ale nevyhnul jsem se ani vodě a bahnu, dokonce ani zledovatělému sněhu. Některé oblasti jsem navíc musel přebíhat i po silnicích.

La Sportiva Lycan

Střih boty je podobně jako u dalších modelů bot La Sportiva rozšířen v přední části, což mně osobně velmi vyhovuje. Drop činí 6 milimetrů, výška podešve v patě je 18 milimetrů a ve špičce 12 milimetrů. Špička boty má pryžovou ochranu proti okopání.

Trakce a stabilita

Už jsem naznačil, že jsem nové boty testoval v různých podmínkách. Začnu tím, na co nejsou stavěné. Určitě to není bahno. I když se v bahně chovají o poznání líp než klasické silniční boty, přesto není tento nový model určený do bláta a bahna. Vzhledem k nízkému dezénu podešve prostě neudrží trakci a v blátě klouže. Velmi podobné je to i s mokrým sněhem.

Co mě však překvapilo, boty výborně drží na mokrých kamenech. Díky speciální technologii Frixion® AT, která zvyšuje přilnavost podrážek, si Lycan vede v kamenitém terénu obzvláště dobře. Stejně tak na suchém i mokrém asfaltovém povrchu boty podrží a nesmeknou se. Za velkou výhodu nového modelu považuji také stabilitu. Nemusím se nijak soustředit na došlap, protože poskytuje dostatečnou podporu a stabilitu.

Tlumení

Ačkoliv bych je asi nepoužíval vyloženě jako silniční obuv, přesto se v nich dá bez většího pocitu nepohodlí běžet i pár hodin po silnici. Jsou pohodlné a výborně tlumí na tvrdém povrchu. Skvělou práci odvádí model Lycan na suchých lesních pěšinách a stezkách.

Nízká hmotnost

La Sportiva Lycan je zatím nejlehčí model, který od této značky vlastním. Obě boty (velikost 45,5) váží dohromady 632 gramů, což je zhruba o 100 gramů méně než model Akasha nebo Mutant, se kterými jsem doposud nejvíc běhával. I když La Sportiva Lycan není ultralehkou závodní botou, přesto je kupodivu rozdíl ve váze znát. Při prvních dvou bězích jsem měl opravdu pocit lehčích nohou oproti tomu, na co jsem zvyklý. A přestože hmotnost nepatří k parametrům, které obvykle při výběru upřednostňuji, je to příjemný bonus.

Odolnost

Zatím netuším, jak dlouho mi nový model vydrží, ale přesto: po více než dvou stech naběhaných kilometrech, vypadají boty stále jako nové a neztratily nic ze svých vlastností. Podešev zůstává netknutá, což jen potvrzuje informaci výrobce, že je vyrobena z velmi odolného materiálu. Na svrchní textilní části boty se po několika bězích vytvořil lehký záhyb v místě, kde se noha pravidelně při běhu ohýbá, ale je to pouze vizuální záležitost. Na funkčnost to nemá žádný vliv. Svrchní část boty je prodyšná, bohužel však také poměrně snadno propouští vlhkost, takže při běhu mokrou trávou přes louku jsem měl brzy mokré ponožky.

Střih a jak sedí

Boty mi přišly poštou bez předchozího zkoušení, takže jsem se trochu strachoval, jestli mi bude sedět velikost. Vybíral jsem totiž podle své obvyklé velikosti u modelů La Sportiva. Předtím, než jsem si boty poprvé obul, porovnával jsem je s ostatními modely tak, že jsem je přikládal k sobě podrážkami. A skutečně se zdálo, že Lycan mají o jeden nebo dva milimetry odlišnou velikost. Ale doma se mi v nich chodilo dobře, takže jsem se rozhodl je neměnit, a zpětně můžu potvrdit, že to byla správná volba.

Při prvním obutí působí boty trochu tužším dojmem. Je to tím, že jejich spodní část obepíná vnější ochranný pásek z pevného materiálu, který má zřejmě zamezit rychlému opotřebení svrchní textilní vrstvy boty v místech, kde se setkává s podešví. Takže zpočátku jsem vnímal dotyk malíčků na obou nohách s podšívkou.

U bot La Sportiva nezvyklý pocit, protože všechny modely této značky, které jsem si doposud pořídil, jsou dostatečně široké. Trochu jsem z toho měl strach. Obavy však v tomto případě nebyly na místě. Hned při prvním běhu se boty noze přizpůsobily a od té doby sedí přesně tak, jak mi to vyhovuje. Kdyby byla bota opravdu úzká, určitě bych si to na stokilometrovém běhu odskákal puchýři na vnější malíkové hraně nohy, což se nestalo.

Z pohledu komfortu mám jedinou výhradu. Několikrát se mi stalo, že jsem si příliš těsně uvázal tkaničku a bota mě pak pod jazykem tlačila, takže jsem se musel zastavit a uzel trochu uvolnit a převázat. V tomto ohledu mi daleko víc vyhovuje technologie SpyralTongue™ používaná u modelu La Sportiva Mutant, která je z hlediska zavazování tkaniček komfortnější.

Hodnocení

Co se líbí

design – barevná kombinace černé, modré, šedé a žluté působí velmi živě, a navíc boty barevně ladí ke zbytku mojí běžecké výbavy, takže z vizuální stránky jsem doslova nadšený
univerzálnost – botu si mohu vzít na většinu tréninků od jara až do podzimu
trakce – líbí se mi, jak bota drží na suchých a mokrých kamenech
pohodlí – bota je dostatečně pohodlná i na dlouhých bězích

Co se nelíbí

šněrování – občas se musím zastavit a převázat tkaničky, aby mě netlačily
svrchní část propouští vodu – zejména po ránu běhávám orosenou trávou, takže budu mít navlhlé ponožky

Kdybych si však měl vybrat na všechny běhy pouze jedny boty, asi bych po této zkušenosti sáhl právě po La Sportiva Lycan.

Donedávna jsem jako tréninkovou botu při nabíhání objemů používal většinou model Mutant. Po dvou týdnech testování boty La Sportiva Lycan jsem si ji oblíbil natolik, že jsem ji povýšil na svou objemovku číslo jedna. Je to ideální tréninková bota do terénu, v jakém běhávám v našich končinách nejčastěji.

Pro běh po lesních cestách i polních pěšinách, pro občasné překonání silnice, ale třeba i pro bezpečné přeskákání po kamenech v korytě potoka. Samozřejmě neběhám pouze v jedněch botách a při mokrých terénních bězích pořád sáhnu raději pro model La Sportiva Mutant. A na opravdu dlouhé závody budu i nadále používat La Sportiva Akasha, které jsou na velké objemy ideální. Kdybych si však měl vybrat na všechny běhy pouze jedny boty, asi bych po této zkušenosti sáhl právě po La Sportiva Lycan.

David Kuneš

Ultraběžec, který běhání chápe jako prostředek k poznávání. Nejraději vyráží sám bez jakékoliv podpory na několikadenní běžecké výpravy do přírody, v rámci nichž zdolává často i stovky kilometrů. Proběhl národní parky po celém světě, v Arizoně seběhl na dno Grand Canyonu, v Chile vyrážel na dobrodružné výpravy do Atakamské pouště a prozkoumal národní parky v Patagonii, na Fidži proběhl desítky tichomořských ostrovů. Své zážitky dokumentuje na sociálních sítích.