Bulharsko: Přechod pohoří Rila

Rila je nejvyšší pohoří Bulharska. Táhne se jižně od Sofie, hlavního města tohoto státu. Na šířku měří přes 100 kilometrů a překonává přes 5000 výškových metrů.  Kvůli náročnému terénu je ke zdolání těchto hor potřeba 5-7 dní. Naštěstí se nejedná o přechod, kde by bylo třeba jakékoliv lezecké vybavení. Přesto se nejedná o stezku, která by byla úplně zadarmo. Odměnou vám budou divoké kopce s nádhernými výhledy a minimem civilizace.

Kdy na Rilu vyrazit

Nenechte se zmást tím, že se Rila nachází v Bulharsku, typické destinaci, kam se létá k moři. Nejvyšší hora Musala se vypíná do výšky 2926 metrů nad mořem. Ta slibuje podstatně odlišné podmínky, než jaké bývají u Černého moře. Ideální dobou kdy vyrazit, jsou z tohoto důvodu především letní měsíce. Hlavní sezóna je poměrně krátká a začíná začátkem července a končí v září či říjnu. Ti odvážnější mohou vyrazit už v červnu, ale je potřeba počítat s tím, že mnohá místa budou schovaná pod sněhovými poli, kde je už nutné znát základy bezpečného pohybu na této bílé pokrývce. Mnohdy se totiž sněhová pole nacházejí ve velmi příkrých srázech, kde hrozí nechtěný sesun a pád přímo mezi ostré kameny. Proto je třeba před tím, než si zarezervujete letenky, zvážit vaše schopnosti a také aktuální podmínky. Ty bývají každý rok trochu jiné.

Doprava do Bulharska

Do Bulharska, konkrétně do Sofie, se pohodlně dostanete letecky. Nejlevnější letenky vycházejí nejčastěji z letiště v Bratislavě, ale možné je samozřejmě letět i z našeho tuzemského letiště. Jelikož neexistuje jediná trasa vedoucí přes Rilu, i výchozích bodů je více. Jednou z možností, pokud chcete vyrazit ze západu na východ, je Dupnica, kam se dostanete přímým autobusovým spojem přímo ze Sofie. Jestliže si přechod chcete zkrátit, můžete začít v turistickém městečku Borovets, kam jezdí autobusy přes Samokov. Při volbě směru z východu na západ se do města Kostenec dopravíte nejsnáze vlakem. 

Trasa a značení

Přechod lze uskutečnit jak ze západu na východ, tak opačně. Další variantou je ze severu na jih, jelikož Národní park Rila se větví a nelze ho tím pádem projít celý na jeden zátah. V případě, že se rozhodnete přejít celé pohoří, je na vás, jak si jednotlivé úseky navážete na sebe. Stezek je k dispozici více. Při její volbě můžete zvážit své schopnosti, jelikož mnohdy můžete volit mezi náročnější a méně náročnou variantou. V případě, že vyrážíte ještě před sezonou, trasu můžete přizpůsobit sněhu. Některé hřebeny jsou pokryté méně než jiné. Mezi náročnější úseky patří část mezi horou Damga (Vazov) a Malyovitsa Hut, následně jižní cíp od Ribni Ezera k hoře Kapatnik a nakonec hřeben, na němž se nachází nejvyšší hora Bulharska Musala. Značení bývá někdy dobré, někdy žádné. Velkým pomocníkem vám budou offline mapy.cz, jak jinak.

Nocování v Rile

Stanování je, jak už to tak v národních parcích bývá, oficiálně zakázané. Na informačních cedulích je uvedeno, že je povolené jen na určitých místech, ale ty jsme nikde nenašli. Opět i zde většinou platí, že pokud se člověk chová slušně, dodržuje zásady ,,leave no trace'', nerozdělává oheň a nechá místo ve stejném nebo dokonce lepším stavu, než bylo před jeho příchodem, může být přespání ve vlastním stanu tolerované. Jestliže nechcete riskovat nepříjemnosti, v celém pohoří jsou hojně rozmístěné chaty, kde lze za poplatek přespat. Nebo si po domluvě s majitelem postavit stan v okolí chaty. Jednotlivé chaty ovšem fungují pouze v hlavní sezóně, a pokud dorazíte dříve či později, naleznete je zcela opuštěné a nehostinné.

Voda v pohoří Rila

Možnosti doplnění vody se odvíjí především od období, kdy pohořím procházíte. Brzké léto je na vodní zdroje nejštědřejší, jelikož vám cestu zkříží sezónní potoky napájené z tajícího sněhu. V nižších polohách, v oblastech porostlých lesem problémy s nalezením vodního zdroje také zpravidla nejsou. Naopak komplikace můžou nastat, jakmile se dostanete do vyšší nadmořské výšky. Zde je již záhodno poctivě plánovat a mít také dostatečnou zásobu lahví či vaků, do nichž si můžete vodu natočit. V některých místech, zvláště pak v pokročilém létě se může potřebné množství vody pohybovat mezi 2-4 litry. Přestože potoky vypadají čistě, je lepší vodu filtrovat, jelikož budete procházet mnohdy místy, kde se popásají krávy a hrozí kontaminace.

Jídlo na cestě po Rile

Připravte se, že jídlo bude představovat velkou část váhy vašeho batohu. Během celého treku neminete ani jeden obchod, ve kterém by bylo možné si dokoupit zásoby. Proto je potřeba mít potraviny na všechny dny plánovaného přechodu. Pro případ, že by vše nešlo úplně podle původního plánu, není od věci mít dokonce i trochu něco navíc. Pokud trek půjdete v hlavní sezóně, lze se najíst v místních chatách, což značně ulehčí vašim zádům. Shánění plynové kartuše může být vcelku oříšek. Ušetřete si čas a klidně se spolehněte na vařič lihový. Líh tuhý i tekutý lze bez problémů převést v letadle v odbaveném zavazadle.

Co je ještě dobré vědět

V Bulharsku se píše azbukou, což zejména v případě názvů čehokoliv počínaje autobusovými zastávkami a konče městy může být komplikace, se níž byste měli počítat. Není tedy na škodu s sebou mít nějaký tahák. Další rilskou zvláštností je, že ne všude lze platit kartou. Zejména přímo v horách s sebou mějte hotovost, to samé platí i u autobusů. Nejbezpečnější způsob je vybírat hotovost přímo z bankomatů, než si vyměňovat v podezřelých směnárnách. Dříve než opustíte domovinu, připravte své blízké na to, že možná nebudete mít několik dní telefonní ani datový signál. To vás čeká zejména v údolích a na odlehlejších hřebenech.

Jaké vybavení s sebou na Rilu

Komfortní nocování

Jestliže rádi jezdíte v ultralight stylu jen s tarpem, v případě přechodu těchto hor bych to úplně nedoporučovala. Důvodem je velké množství much a komárů, kteří vám budou znepříjemňovat život. Je záhodno mít alespoň během noci klid, který vám zajistí stan s moskytiérou (anebo alespoň kombinace tarpu se samostatnou moskytiérou). Jelikož se budete pohybovat v poměrně vysoké nadmořské výšce, většinou nad 2000 m n. m., připravte se na chladné noci. Proto se vyplatí mít s sebou třísezonní spacák a karimatku s vyšším tepelným odporem, R-value.

Oblečení a boty

Kromě klasického oblečení jako jsou trekingové kalhoty, trička z funkčního materiálu, nejlépe merino vlny a nějaké střední vrstvy v podobě mikiny, by ve vašem batohu neměla chybět bunda do deště, jelikož počasí se v horách může rychle změnit ze slunečného na intenzivní déšť. Večery mohou být chladné a zvlášť na přespání je příhodné mít s sebou péřovou bundu, přestože jsou zrovna letní měsíce. 

Nejenom chlad, ale horko může být nepříjemné, a tak si svojí výbavu doplňte o pohodlné kraťasy. V horách vás čeká kamenitý terén, do kterého se hodí kotníková bota, která podrží váš kotník. Pakliže jste ovšem zvyklí na lehkou obuv, skvěle poslouží i nízká treková bota či ta určená na trailový běh. 

Co se ještě může hodit

Jsem velký zastánce trekových holí a tento přechod není výjimkou. Největším pomocníkem mi byly především při překonávání sněhových polí, kdy suplovaly cepín. I během prudkého stoupání či klesání je za ně člověk vděčný. Jestliže se spoléháte na mapy v telefonu, neobejdete se bez powerbanky. Možnost dobíjení představují jen některé chaty, které nemusí být otevřené. Komáři a mouchy sužují i toto pohoří, můžete proto zvážit moskytiéru na hlavu a kvalitní repelent. Nepodceňujte horské slunce a přibalte i opalovací krém s 50 SPF a sluneční brýle. I nějaká ta pokrývka hlavy se může hodit, ať už je to tenká čelenka, nebo kšiltovka.

Pohoří Rila vás nepochybně uchvátí svojí opuštěností, divokostí, ale také náročností. Člověk každý večer usíná s myšlenkou, že si ten odpočinek na karimatce zaslouží. Každý den je nabitý krásnými výhledy na ostře řezané hory prověřující vaši fyzickou zdatnost. Ale kvůli té radosti, která nás čeká na vrcholku vyšlápnutém s veškerým živobytím na zádech, se tuto námahu vyplatí podstoupit.