Filtr na vodu do přírody: kompletní průvodce výběrem

Možnost doplnit zásoby vody přímo v terénu patří k největším výhodám moderního outdoorového vybavení. Díky současným technologiím už není nutné nést několik litrů vody na zádech pro každý den treku. Stačí najít vhodný zdroj a zvolit správný způsob jeho úpravy. Každá technologie má své silné i slabé stránky a hodí se do jiných podmínek. Záleží na tom, zda potřebujeme odstranit zákal, bakterie, viry, chemikálie nebo zlepšit chuť vody.

Z OBSAHU:

• Druhy znečištění vody
• Filtrace vody, dezinfekce vody a její čištění v přírodě
• Způsoby úpravy vody a typy filtrů
• Jaká metoda je nejvhodnější?

Staré tábornické pravidlo říká, že voda z neznámého přírodního zdroje se posuzuje nejdříve zrakem, pak čichem a následně až chuťovými pohárky. To je určitě dobrá zásada, minimálně to pořadí je více než správné. Ovšem ani voda, která projde naším smyslovým testem nemusí být vůbec zdravá a pitná. Jinými slovy: I voda naprosto průzračná, lahodné vůně i chuti ještě zdaleka nemusí být v pořádku! A právě proto máme dnes nejrůznější sofistikované outdoorové filtry. Ty se od sebe mohou zásadně lišit podle podmínek, do kterých se chystáme. Pojďme se na různé typy outdoorových filtrů na vodu, filtrace a čištění vody v přírodě podívat podrobněji.

Druhy kontaminace

Abychom pochopili postup výběru správného filtru pro naše outdoorové účely, je nejprve potřeba se seznámit s druhy kontaminace vody, jejího možného znečištění. Kontaminaci vody lze rozdělit na tři základní kategorie:

Mechanická kontaminace

Mechanické znečištění vody představují viditelné nečistoty, jako jsou částečky písku, jílu, bahna, listí nebo dalších organických zbytků. Taková voda bývá zakalená a na první pohled nevypadá lákavě. Pokud jde o samotnou mechanickou, fyzikální kontaminaci, můžeme ji – samu o sobě – považovat za nejlépe ošetřitelnou. Odfiltrovat drobné částice nebývá problém ani v improvizovaných podmínkách. S hrubšími nečistotami nám pomůže například šátek, triko či ponožka. Přidruženým problémem je, že drobné částice mohou být domovem bakterií a dalších mikroorganismů. O tom ale později. 

Chemická kontaminace

Mnohem zrádnější než mechanické je chemické znečištění. Do vody se mohou dostávat pesticidy, dusičnany a další hnojiva z polí, ropné látky z dopravy, zbytky léčiv nebo těžké kovy. Na rozdíl od mechanických nečistot je většinou nelze rozpoznat pohledem, čichem ani chutí. Voda tak může být dokonale čirá, a přesto nevhodná k pití. Riziko chemické kontaminace bývá vyšší v okolí zemědělsky využívané krajiny, silnic nebo průmyslových oblastí. Chemická kontaminace je také zrádná tím, že se jí v improvizovaných podmínkách jen tak nezbavíme. Běžné filtrování nebo převařování nám s ní nepomůže. 

Biologická kontaminace

Nejčastější hrozbou v české přírodě je biologické znečištění. Patří sem bakterie, viry a prvoci, kteří se do vody mohou dostávat především z trusu zvěře, případně lidí. A je to právě biologická kontaminace, kdo stojí za většinou trávicích potíží spojených s pitím neupravené vody. Rizikové bývají zejména zdroje pod pastvinami, v okolí obydlí nebo na místech s intenzivním pohybem zvěře či lidí. Biologická kontaminace je ale opět řešitelná i za ztížených podmínek. Převaření na ohni nebo delší expozice UV záření udělá s drobným životem ve vaší vodě konec. Biologická kontaminace se také poměrně dobře filtruje, pokud se tedy budeme pohybovat v nano-rozměrech. Tady už ponožka nebo kapesník nebude stačit. 

Nejjednodušší cestovní filtry na vodu pracují jako velmi jemná sítka. Jejich oka jsou tak jemná, že zachytí všechny prvoky (ti jsou největší) i bakterie (menší), ale většinu virů (nejmenší) nezachytí. Vše záleží na vzájemném poměru velikosti ok síta a konkrétního druhu mikroorganismu. Samotnou filtraci tak bývá vhodné doplnit ještě o převaření nebo UV dezinfekci vody. 

Filtrace vody, její dezinfekce a čištění

Filtrace, dezinfekce a čištění vody nejsou synonyma, přestože se v outdoorovém prostředí často zaměňují. Filtrace z vody odstraňuje mechanické nečistoty, zákal a podle použité technologie také část mikroorganismů. Moderní membránové filtry s póry o velikosti 0,1 až 0,2 mikronu dokáží spolehlivě zachytit prvoky a bakterie. 

Dezinfekce naproti tomu mikroorganismy nezachytává, ale ničí je nebo deaktivuje. Toho lze dosáhnout například převařením vody, chemickými přípravky na bázi chloru nebo UV zářením. Ani jedna z těchto metod však nemusí sama o sobě vyřešit všechny problémy, které s sebou může přírodní voda přinášet.

Pojem čištění vody představuje širší soubor postupů, jejichž cílem je získat vodu bezpečnou k pití. V praxi často zahrnuje kombinaci několika metod najednou. Silně zakalenou vodu je vhodné nejprve zbavit hrubých nečistot, následně ji přefiltrovat přes membránový filtr a v prostředí s vyšším rizikem virové kontaminace doplnit úpravu ještě chemickou dezinfekcí, dezinfekcí pomocí UV záření nebo převařením. Každá metoda totiž řeší jiný typ problému a jejich účinky se mohou vzájemně doplňovat.

Kvalitní pitná voda dokáže na cestách spojit lidi lépe než alkohol ;)

Právě proto nebudeme jako zkušení cestovatelé přemýšlet o úpravě vody jako o jedné konkrétní technologii, ale jako o systému čištění vody v přírodě. Zatímco při doplňování vody z horského pramene často postačí kvalitní filtr, při cestování v hustě osídlených oblastech může být rozumnější kombinovat mechanickou filtraci s dezinfekcí či s chemickou dekontaminací. Správně zvolený postup tak významně snižuje riziko zdravotních komplikací a umožňuje bezpečně využívat vodní zdroje i daleko, daleko odsud.

Typy filtrů na vodu a způsoby úpravy vody

Mechanické filtry

Nejoblíbenější skupinou outdoorových filtrů jsou mechanické membránové filtry. Voda prochází přes velmi jemnou filtrační membránu, která zachytává sedimenty, prvoky a bakterie. Právě na této technologii jsou založeny například cestovní filtry LifeStraw – Peak Series Solo a FlexSqueeze Bottle. Filtrační membrána s velikostí pórů 0,2 mikronu si poradí s bakteriemi, mikroplasty, cystami i prvoky, zatímco měkká skládací lahev umožňuje snadný transport i doplňování vody přímo ze zdroje. Mechanické filtry nám pro většinu výprav do přírody v rámci Evropy můžou stačit, i když vždy ještě zůstává otázka správné volby vodního zdroje. 

Mechanické filtry představují ideální volbu pro turistiku, trail running, bikepacking i vícedenní přechody hor. Jejich hlavní výhodou je okamžitá dostupnost filtrované vody bez nutnosti čekání nebo použití chemie. Na druhou stranu běžné membránové filtry obvykle nedokáží zachytit viry, které jsou mnohonásobně menší než bakterie.

Filtry s aktivním uhlím

Některé filtry kombinují membránovou filtraci s aktivním uhlím. Uhlíková vložka pomáhá redukovat nepříjemné pachy a zlepšovat chuť vody. Aktivní uhlík navíc dokáže částečně omezit přítomnost některých organických látek, zbytků chemikálií, těžkých kovů. Samostatnou kapitolou jsou tady filtry Grayl: GeoPress / UltraPress, které pracují na principu elektroadsorpce (iontová výměna, zeolity se stříbrem) a kromě části těžkých kovů a chemikálií zachytí i viry (99,99 %).

Aktivní uhlí nám pomůže s chemickou kontaminací. Je však důležité pamatovat na to, že aktivní uhlí nenahrazuje dezinfekci ani mechanickou filtraci. Slouží především jako doplněk, který zvyšuje komfort používání a zlepšuje výslednou kvalitu vody po chuťové stránce.

Chemická dezinfekce

Pokud existuje riziko biologické, virové kontaminace nebo si nejste kvalitou vody jistí, přichází ke slovu chemická dezinfekce. V naší nabídce najdete například přípravek Katadyn Micropur Forte, který slouží k dezinfekci pitné vody a představuje osvědčeného pomocníka pro cestování v odlehlejších oblastech nebo zemích s nižším hygienickým standardem. 

Výhodou dezinfekčních tablet nebo roztoků je minimální hmotnost a schopnost působit i proti mikroorganismům, které běžný filtr nezachytí. Nevýhodou bývá dlouhá čekací doba (až 30-120 min., pokud chceme mít jistotu likvidace odolných parazitů (Giardia) nebo při velmi studené vodě). V některých případech dochází také ke změně chuti vody. Zakalená voda může snižovat účinnost dezinfekčních látek. Nejedná se tedy o univerzální řešení a je vhodné doplňovat dezinfekci další metodou, například filtrací, pro odstranění parazitů, jež jsou odolní vůči působení chlórů (např. Cryptosporidium). 

UV čištění vody

Další možností je použití UV záření, tzv. UV pera. UV čističky mikroskopickým organismům naruší DNA a tím zabrání jejich množení. Tato metoda neovlivňuje chuť vody a funguje velmi rychle. Vyžaduje však dostatečně čirou vodu – jakékoli mechanické znečištění zneprůstupní vodu pro záření – a zdroj energie v podobě baterie nebo akumulátoru. UV čištění nám z vody nic neodstraní. Není také vhodné pro delší skladování vody, protože časem může dojít k reaktivaci mikroorganismů.

Cestovní filtry LifeStraw jsou krásnou ukázkou membránových, mechanických filtrů s výhodou minimálních rozměrů i hmotnosti

Převaření vody

Nejspolehlivější a zároveň nejstarší metodou úpravy vody zůstává převařování. Vroucí voda (alespoň 1 min. varu, ve výškách nad 2000 m n. m. 3 minuty varu; odolné kryptosporidie ovšem zničí až 20-30 minutová expozice v teplotách nad 65 °C!) se po určité době stává veškerého života prostou. Její největší nevýhodou je tak zjevně potřeba relativně dlouhého času a spotřeba paliva při používání vařiče. Var nám samozřejmě neodstraní z vody chemické látky, dusičnany či těžké kovy. 

Která metoda je tedy nejlepší?

Univerzální odpověď neexistuje. Vždy musíme posuzovat možná rizika spojená s kvalitou zvoleného vodního zdroje, potažmo také lokalitě, kde se zrovna nacházíme. Pro většinu turistů v českých horách a evropské přírodě představuje nejlepší kompromis kvalitní mechanický filtr, který si poradí s mechanickou kontaminací a nejčastějšími biologickými riziky. Zároveň nezatíží batoh téměř žádnou hmotností. 

Při cestování do rizikovějších oblastí je vhodné filtraci doplnit chemickou dezinfekcí (vyřešením biologické kontaminace), například pomocí Micropur Forte. Právě kombinace více metod čištění vody totiž poskytuje nejvyšší možnou úroveň ochrany a zároveň dává svobodu doplňovat vodu i daleko od civilizace.