Focení zajímavých jevů v přírodě

Navážeme na základní tipy pro focení v přírodě, které jsme si představili posledně. Tentokrát se zaměříme na focení za zajímavých atmosférických podmínek. Unikátní krajinářskou fotografii samozřejmě nevytvoříme za přímého slunce uprostřed dne. Mnohem zajímavější snímky na nás v přírodě čekají při východu či západu slunce, v noci nebo při nějakých specifických povětrnostních podmínek. Pojďme se podívat na nejzajímavější z nich!

Západ a východ slunce

Východ i západ slunce vytváří nejkrásnější momenty dne. U mě fotografování východu slunce patří vůbec k tomu nejoblíbenějšímu. Často totiž také bývá bezvětří, a tak bývají příjemné podmínky, i když teploměr ukazuje nízké teploty. Doba okolo východu slunce jako bonus často nabízí tvořící se mlhy v údolích, které dodávají fotkám perfektní atmosféru. Není nad to fotit vycházející slunce nad probouzející se krajinou. Focení takových zajímavých podmínek není úplně jednoduché. Níže mám proto pro vás několik tipů: 

• Použijte stativ: Pro dosažení stabilního snímku je důležité mít s sebou stativ. Při východu slunce v přírodě ještě není tolik světla, a tak jen díky stativu zajistíte ostrý a čistý obraz.
• Expozice: Slunce je velmi jasné a krajina naopak bývá zejména ve stínech velmi tmavá. Proto je nezbytné použít tzv. "bracketing", což znamená vyfocení různých expozic, které následně spojíte do výsledné fotky díky technice HDR. Spousta moderních foťáků a dokonce i mobilů takto dnes už fotí automaticky, ale já nedám na manuální skládání fotek v postprocesu. K tomu můžete použít klasický Adobe Lightroom. Chcete-li vyfotit panoramatickou fotku s východem slunce, doporučuji program na skládání panoramat PTGui, který nabízí pokročilejší úpravy. 
• Různá clona – různý výsledek: Fotíte-li zrcadlovkou, zkuste experimentovat se clonou. Nízké clony zajistí kulatější tvar slunce. Já mám nejradši clonu 8-11, díky které slunce získá krásný tvar s paprsky. 

  ---

  Přečti si taky ZÁKLADNÍ TIPY PRO FOCENÍ V PŘÍRODĚ

  ---

Inverze a mlhy

Pro fotografování mlh a inverzí je nejdůležitější vědět, kdy a jak vlastně mlhy vznikají. Jaké druhy mlh jsou u nás nejčastější?

Radiační mlha – vzniká jako důsledek radiačního ochlazování zemského povrchu. Od chladnějšího povrchu se pak ochladí i vzduch v hladinách přímo u země, a pokud jeho teplota klesne na teplotu rosného bodu, vznikne mlha. Aby mohla vzniknout radiační mlha, nesmí foukat silný vítr, protože ten by ochlazující se vzduch opět promíchal se vzduchem teplejším. Tento druh mlhy je u nás nejčastější. Už mám vypozorováno, že když předpověď na následující den udává teplotu vzduchu a rosného bodu v rozmezí dvou stupňů a méně a když má být vítr slabší než 3 m/s, je velká šance, že se ranní mlhy při východu slunce vytvoří. 

Mlha z vypařování – tento druh mlhy vzniká nad mořem, jezery, rybníky, řekami nebo jinými vodními plochami. Vzniká jednoduše při vypařování vody z povrchu teplejší vodní plochy do chladnějšího vzduchu. I zde platí, že nesmí moc foukat, aby se mlha udržela. Celoročně se tyto mlhy vyskytují u polárních moří, na pevnině se objevují hlavně na podzim.

Mlha svahová – vzniká zejména u vyšších hor, když vzduch vystupuje vzhůru po svazích kopců a díky tomu se ochlazuje. Kvůli tomuto druhu mlhy je důležité vyrazit na vrcholy hor brzy ráno, než se mezi údolím a vrcholem hory vytvoří velký teplotní rozdíl. Když nastane, budete na vrcholu v mlze a nebudete mít žádný výhled.

Největší šanci na pronásledování mlh máte brzy ráno při východu slunce, a to zejména na jaře a na podzim. Abyste pěkně nafotili inverzi nebo mlhy, chce to hodně sledovat počasí. Já bych doporučil aplikace Windy a Clear Outside, kde díky spoustě statistik a vrstev v mapách můžete vyčíst, zda se takový druh mlhy následující den objeví. Pak už stačí jen najít nějaké vhodné místo s výhledem a nádherné snímky jsou na světě.

Blesky

Focení blesků a bouřek může být parádním, ovšem i dramatickým zážitkem. Tady jsou mé tipy:

• Bezpečnost – tento bod musí být na prvním místě. Blesky jsou nebezpečné, o čemž se můžete přesvědčit i v našem článku. V žádném případě se proto nevystavujte riziku! Bouřky fotíme z dálky a pozorujeme pečlivě radar (například v aplikaci Windy). Focení by mělo být ukončeno ještě před příchodem deště. Pokud chcete fotit bouřku z blízkosti nebo přímo z ní, určitě to nezkoušejte přímo v terénu. Fotky blesků přímo v bouřce by tak mohly být tím posledním, co kdy vyfotíte. Doporučuji raději fotky pořizovat z pohodlí domova přes okno. 
• Stativ – použijte stativ pro stabilní snímky. Fotografování blesků vyžaduje dlouhé expozice, i minimální pohyb fotoaparátu je nežádoucí.
• Nastavení foťáku – pro zachycení blesku v plné síle použijte manuální režim a dlouhou expozici, abyste zvýšili šanci, že blesk vyfotíte. Z tohoto důvodu je lepší fotit při západu, setmění nebo v noci, kdy můžete nastavit delší čas závěrky. Doporučuji také nastavit sekvenční snímání a nechat foťák pořídit desítky až stovky fotek a vybrat ty nejlepší, až se bouřka přežene. Díky různým programům (například Startrails) můžete navíc do fotky přidat několik snímků naráz a vytvořit tak výslednou fotografii s několika blesky najednou.

  

Noční obloha 

V noci je nejlákavější fotit Mléčnou dráhu. Zde jsou některé tipy, jak dosáhnout těch nejkrásnějších snímků:

• Zvolte tmavé místo: Hledejte místo, které je co nejdál od světelného smogu městských oblastí, abyste dosáhli co nejčistší noční oblohy. Nejlepší je stáhnout si aplikaci Light Pollution Map a tam najít to nejtemnější místo. U nás v Česku bohužel úplná tma neexistuje. Nejtmavší oblohu najdete na Šumavě, ale jinak je za absolutní tmou lepší vycestovat za hranice.
• Myslete na měsíc a roční dobu: Mléčná dráha se fotí nejlépe, když měsíc na obloze chybí. Nejlépe se fotí mléčná dráha při novu. V jiném období se podívejte na východ a západ měsíce a foťte jen, když bude měsíc za horizontem. Co se týče ročního období, nejkrásnější mléčnou dráhu vyfotíte v létě. Pozor ale na období okolo slunovratu. To je slunce nízko za horizontem, a proto není obloha stoprocentně tmavá. Foťte při tzv. astronomické tmě. Kdy nastává zjistíte na stránce Time And Date.
• Stativ: Pro dlouhé expozice je samozřejmě nezbytný stabilní stativ, aby se zabránilo roztřesení fotoaparátu. Snímek byste měli fotit zároveň maximálně 15 vteřin. Při vyšších časech už hvězdu nevyfotíte jako bod, ale krátkou čárku, protože se Země otáčí a hvězda se tak na obloze pohybuje.
• Ostřete manuálně na nejsvětlejší hvězdu: Pro ostrý snímek hvězd je důležité pořádně zaostřit. Nejlépe se to provádí manuálně přes live-view s co největším přiblížením. Při ostření by měla být hvězda co nejmenší. Jestli chcete mít i ostrou krajinu, je nutné přeostřit a složit dva výsledné snímky do jedné fotky.
• Trpělivost a teplé oblečení: Noční focení může trvat dlouho, proto si s sebou vezměte teplé oblečení. Noční teploty mohou být velmi nízké.
• Baterie a paměťové karty: Připravte si dostatek baterií a paměťových karet, protože noční focení může být náročné na energii i místo na kartě.
• Postprocessing: Pořádná lekce postprocessingu by si zasloužila minimálně další článek. Pro začátek zkuste experimentovat s úpravami kontrastu, saturace a nezapomeňte na odstranění šumu.

  

Polární záře

Na závěr vám poradím pár tipů k focení mého nejoblíbenějšímu fenoménu, který můžeme v přírodě vidět, a sice polární záře. Možná si řeknete, k čemu mi to bude, když v Česku není skoro nikdy k vidění. To ale není úplně pravda. Podle facebookové stránky Minutky z vesmíru už polární záře byla pozorovatelná v Česku v roce 2023 osmkrát, a to máme teprve září. Jestli vás polární záře zajímá, určitě tuto stránku sledujte. Na polární záři vždy upozorňuje. Větší šanci na její pozorování ale máte samozřejmě dál na severu. Od nás nejblíž najdete ideální podmínky za polárním kruhem ve Skandinávii a je celkem jedno, jestli se vydáte do Norska, Švédska nebo Finska. Níže přikládám další tipy:

• Co to vlastně polární záře je? Polární záře je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře Země ve výškách od 80 km. Jsou výsledkem poruch v magnetosféře Země způsobených slunečním větrem. Závisí tedy na aktivitě na Slunci, a tu dnes umíme sledovat a předpovídat. Pro předpovědi doporučuji aplikace SpaceWeatherLive a Aurora Pro.
• Tma je nutnost: Podobně jako u focení mléčné dráhy je důležité myslet na tmu. Pro ideální sledování polární záře musíte být mimo město, obloha musí být bez mraků a měsíc by měl být ideálně v novu nebo za horizontem. Jinak je samozřejmě nutné, aby slunce bylo dostatečně hluboko za horizontem země. Pro ideální sledování je potřeba alespoň nautický soumrak. Kdy nastává zjistíte na stránce https://www.timeanddate.com/.
• Buďte trpěliví: Silné polární záře většinou trvají jen chvíli, většinou jen několik minut (i když to není pravidlo, záleží na aktuální aktivitě slunce). Je důležité si na ni prostě počkat. Několikrát se mi stalo, že jsem venku čekal hodiny a polární záře přišla až na poslední chvíli, kdy jsem to chtěl vzdát.
• Buďte při lovu polární záře flexibilní: Kvůli těžké předvídatelnosti počasí na severu je vhodné mít auto, ať máte možnost přejet do jiné oblasti podle předpovědi počasí.
• Rady pro focení: Když už se vám povede polární záři spatřit, platí pro focení polární záře podobná pravidla jako u Mléčné dráhy.