Jak vrstvit oblečení na horách: průvodce pro ženy

Ať už do hor vyrážíte pravidelně nebo teprve plánujete svou první větší túru, možná řešíte stejnou otázku: Co si vlastně obléct, aby mi nebyla zima, ale zároveň jsem se při výstupu zbytečně nepotila? V horách totiž nestačí ráno zvolit jednu bundu a dál už nic neřešit. Teplota, vítr i intenzita pohybu se už během pár hodin několikrát změní – a s nimi by se mělo měnit i vaše oblečení.

Z OBSAHU:

• Kolik je potřeba vrstev?
• Co patří přímo na tělo?
• Syntetika, nebo merino?
• Rozdíly mezi softshellem, hardshellem a flísem
• Jak vrstvit v létě a jak v zimě
• Izolace, nebo nepromok?
• Nejčastější chyby při vrstvení
• Závěrečné shrnutí

A právě z toho důvodu má vrstvení oblečení takový smysl. Umožní nám reagovat na aktuální podmínky a přizpůsobit oblečení tomu, co zrovna děláme. Někdy stačí funkční tričko, jindy přidáme flís. Při zastávce vytáhneme z batohu izolační bundu a před deštěm sáhneme po hardshellu. Jak jednotlivé vrstvy fungují a kdy kterou použít, si ukážeme krok za krokem. Správné vrstvení oblečení funguje jako systém přizpůsobující se našemu tempu, počasí i aktivitě. Jinak se oblečeme na svižný výstup, jinak na pohodovou turistiku a jinou sestavu budeme potřebovat v zimě nebo při několikadenním přechodu hor.

Kolik vrstev oblečení je potřeba na túru?

Možná jste už slyšely o principu tří vrstev. Jde o jednoduché rozdělení podle jejich funkce: první vrstva odvádí vlhkost od těla, druhá pomáhá udržovat teplo a třetí chrání před počasím.

Různé podmínky, ale stále ten stejný promyšlený přístup k oblékání

Neznamená to ale, že musíte mít vždy oblečené všechny tři vrstvy. Na letní túře vám může stačit funkční tričko a lehká větrovka v batohu. Při podzimním výstupu přidáte flís a v zimě může být potřeba kombinovat i několik izolačních vrstev. Počet vrstev proto přizpůsobujeme především teplotě, větru, srážkám, nadmořské výšce a intenzitě pohybu. Velkou roli hraje také to, jak jste citlivá na chlad.

Při výstupu se tělo rychle zahřívá. Pokud vyrazíte příliš oblečená, začnete se potit a oblečení zvlhne. Jakmile potom zastavíte nebo na hřebeni zafouká, vlhká vrstva vás začne studit. Z vlastní zkušenosti proto doporučuji vyrazit raději trochu nalehko a vrstvy mít připravené v batohu. Oblečení je potřeba během túry aktivně regulovat.

Co patří jako první vrstva přímo na tělo?

První vrstva má být v kontaktu s pokožkou a jejím hlavním úkolem je pracovat s vlhkostí. Při pohybu odvádí pot od těla a pomáhá udržet příjemné mikroklima pod dalšími vrstvami. 

Základem může být funkční triko s krátkým nebo dlouhým rukávem, v chladnějším počasí funkční triko doplní funkční kalhoty. U žen je součástí první vrstvy také sportovní či funkční podprsenka a funkční kalhotky. Spodní prádlo by mělo dobře odvádět vlhkost, poskytovat dostatečnou oporu a zároveň netlačit pod dalšími vrstvami. 

U první vrstvy záleží i jejím střihu. Neměla by vás omezovat v pohybu, ale zároveň by neměla být zbytečně volná. Při výběru dámského outdoorového oblečení myslete také na délku zad a rukávů. Delší střih může být příjemnější v chladnu a pomůže chránit záda i při pohybu s batohem.

Je na první vrstvu lepší merino, nebo syntetika?

Ani jeden materiál není univerzálně nejlepší. Merino a syntetika mají jiné vlastnosti a správná volba závisí na aktivitě i délce výpravy.

Merino vlna

Merino vlna je příjemná na těle a její velkou výhodou je schopnost omezovat vznik nepříjemného zápachu. Proto se skvěle hodí na vícedenní túry, treky nebo situace, kdy nemáte možnost každý den převlékat a prát oblečení. Dalším bonusem je fakt, že po navlhnutí merino neztrácí své izolační schopnosti.

Syntetické materiály

Syntetické materiály obvykle rychleji odvádějí vlhkost a rychle schnou. To oceníte především při intenzivním pohybu, kdy se hodně potíte – například při svižném výstupu, běhu v horách nebo při skialpinismu.

Směsové materiály

Existují také směsové materiály, které kombinují vlastnosti obou variant. Při rozhodování mezi merinem a syntetikou proto přemýšlejte hlavně nad tím, co budete dělat. Na krátký intenzivní výkon může být skvělou volbou syntetika, na několikadenní přechod zase merino. A pokud nechcete vybírat jen jeden materiál, směs může být velmi praktickým kompromisem.

bavlna

Naopak bavlna není pro intenzivní pohyb ideální. Pot nasaje, pomalu schne a ve chvíli, kdy přestanete jít, může začít nepříjemně studit.

Jaký je rozdíl mezi flísem, softshellem a hardshellem?

Tady se vyplatí mít jasno. Každá z těchto vrstev řeší trochu jiný problém.

Flís

Flís je především izolační vrstva. Je lehký, prodyšný a dobře funguje při pohybu v chladnějším počasí. Může jít přímo přes funkční triko a podle podmínek přes něj obléknete ještě ochrannou vrstvu.

Softshell

Softshell kombinuje ochranu a částečnou izolaci. Dobře chrání před větrem, zvládne lehké srážky, a přitom bývá příjemně prodyšný. Pro řadu podmínek je proto velmi univerzální volbou – například na podzimní túru, kdy se střídá vítr, chlad a občasná přeháňka.

Hardshell

Hardshell je naopak především ochranná vrstva. Je určený do deště, mokrého sněhu a silného větru. Neposkytuje vám teplo sám o sobě – jeho úkolem je chránit vrstvy pod ním.

Důležité je, že softshell ani hardshell nemusíte vnímat jako povinnou třetí vrstvu za každé situace. Pokud je sucho a bezvětří, hardshell může zůstat v batohu. Pokud fouká, ale neprší, může být praktičtější lehká větrovka. Volte ochrannou vrstvu podle toho, před čím se potřebujete chránit.

Jak vrstvit oblečení v létě a jak v zimě?

Léto

V létě je základ jednoduchý. Na většinu turistických výletů stačí funkční tričko a v batohu mít lehkou větrovku nebo nepromokavou bundu pro případ změny počasí. Ve vysokých horách nebo při ranním chladu může přijít vhod také lehká izolační vrstva.

Jaro a podzim

Na jaře a na podzim je potřeba počítat s větší proměnlivostí. Praktickou kombinací je funkční základ, flís nebo lehká izolační bunda a ochranná vrstva proti větru či dešti. Jednotlivé vrstvy můžete během dne podle potřeby střídat.

Zima

Zima vyžaduje větší tepelný komfort i rezervu. Základem zůstává funkční prádlo, na které podle intenzity pohybu přidáte izolační vrstvu. Při náročném výstupu může stačit lehčí flís nebo aktivní zateplení. Na hřebeni, při větru nebo během zastávky budete potřebovat výrazně teplejší vrstvu.

Nezapomeňte ani na spodní část těla. Podle teploty a aktivity kombinujte funkční spodky s turistickými nebo softshellovými kalhotami. Do deště a mokrého sněhu se hodí nepromokavé převlekové kalhoty.

Kdy přidat izolační bundu a kdy nepromokavou vrstvu?

Izolační a ochranná vrstva mají rozdílný úkol. Zjednodušeně bychom mohli říct, že izolační bunda vás má zahřát, hardshell vás má ochránit před počasím.

Lehká péřová nebo syntetická zateplovací bunda se hodí především ve chvíli, kdy potřebujete dodat teplo. Typicky při zastávce, na vrcholu, při čekání nebo při výrazném ochlazení. Naopak při intenzivním stoupání může být příliš teplá a zbytečně byste se v ní potila. Proto je dobré mít izolační bundu v batohu tak, aby byla snadno dostupná. Jakmile víte, že budete několik minut stát, oblékněte ji ještě předtím, než začnete prochládat.

Hardshell vytahujte ve chvíli, kdy potřebujete ochranu před deštěm, mokrým sněhem nebo silným větrem. Ideální je reagovat na počasí včas – nečekat, až budete promočená. A stejná zásada platí i při svlékání. Když při výstupu cítíte, že se začínáte výrazně potit, je čas jednu vrstvu ubrat nebo se alespoň rozepnout. Cílem není být co nejtepleji oblečená, ale zůstat v komfortu a pokud možno v suchu.

Jaké jsou nejčastější chyby při vrstvení oblečení?

Jednou z nejčastějších chyb je obléct se ráno příliš teple. Na začátku je vám příjemně, ale po prvním delším stoupání se začnete potit. Druhou častou chybou je čekat s oblékáním až do chvíle, kdy je vám zima. 

Vyhněte se také těsné kombinaci vrstev. Každá vrstva musí mít prostor fungovat a vy se v ní potřebujete volně pohybovat. To platí dvojnásob při nošení batohu, kdy se jinak projeví tlak popruhů nebo bederního pásu.

A nezapomeňte, že vrstvení nekončí u bundy. Studené ruce, hlava nebo nohy dokážou komfort pokazit stejně rychle jako špatně zvolená bunda. V batohu proto mějte podle podmínek rukavice, čepici, nákrčník a případně náhradní ponožky.

Při vícedenním treku je navíc velmi užitečné mít jednu suchou funkční vrstvu jako rezervu. Chraňte ji před vlhkostí a zároveň myslete na to, aby izolační bunda a hardshell byly v batohu snadno dostupné.

Závěrečné shrnutí

Správné vrstvení oblečení tedy není pevný recept, podle kterého si pokaždé obléknete tři vrstvy. Je to systém, který vám umožní reagovat na počasí, intenzitu pohybu i vlastní pocit tepla. Když se naučíte vrstvy včas přidávat, sundávat a kombinovat, bude pro vás mnohem jednodušší zůstat v pohodlí od prvního kilometru až po samotný návrat z hor.