Jak vybrat karimatku? Rady a tipy od expertů
HUDY tým
7 minut čtení
Probouzejte se ráno venku odpočatí, plni energie, nerozlámaní a posilněni tím nejkvalitnějším spánkem! Ustelte si pod hvězdami na karimatce, která vám zajistí dostatek komfortu pro kvalitní odpočinek a regeneraci! Klidný spánek po náročném dni v horách, to je to, oč tu běží! Můžete mít sebelepší spacák, bez pořádné karimatky si však budete připadat tak trochu jako princezna na hrášku. Do zad se vám zakousne každá nerovnost podkladu i chlad linoucí se od země. Chcete-li začínat nový den čerství a plní sil, dejte si na výběru té správné podložky opravdu záležet!
OBSAH:
- Jak karimatky izolují?
- Co je tepelný koeficient?
- Jak poznat komfort karimatky?
- Co nám říká tloušťka karimatky?
- Jak jsou karimatky odolné?
- Jak jsou karimatky velké a kolik váží?
- Jaké jsou druhy karimatek?
- Kdy sáhnout po jaké karimatce?
- Jak karimatky skladovat?
- Tvar jako další parametr karimatky
- Cena karimatky - co ji ovlivňuje?
Ptáte se, čím se při pořizování nové karimatky řídit? Tím prvním, co byste měli mít na paměti, je převládající způsob použití. Jednoduše řečeno, na několikatýdenní výpravu do liduprázdných hor, kde si vše ponesete na ramenou, se hodí jiný kousek než na víkendové kempování někde u vody. Jakmile si tohle ujasníte, celkem snadno už pak určíte, které z níže uvedených parametrů u vás hrají prim.
Jak karimatky izolují?
Spát na studené zemi není nic příjemného a už vůbec ne zdravého, právě proto je důležité zvolit takovou podložku, která dokáže před zimou dostatečně ochránit. Izolační schopnost vyjadřuje koeficient tepelného odporu R-value. Čím je vyšší, tím účinněji karimatka brání pronikání chladu k našim tělesným schránkám.
Jedná se o tvrdé fyzikální hodnoty získané v laboratorních podmínkách. Každý z nás ale samozřejmě vnímá chlad subjektivně jinak. Někdo je otužilý Wim Hof, někomu ke komfortu i za vrcholného léta dopomůže až pořádně tlustá péřová duchna. Hodnota tepelného odporu tak slouží spíše k orientaci, do jakých podmínek je teoreticky karimatka vhodná.
TIP: Mnemotechnická pomůcka: Někde mezi hodnotami 3 a 4 se láme teoretická hranice třísezonního a čtyřsezonního použití. Od 6 výše je karimatka vhodná na expediční použití, do extrémních podmínek.
Co to je tepelný koeficient, koeficient tepelného odporu, R-value?
Jde o fyzikální hodnotu říkající, jak moc se daný materiál brání průstupu tepla z jedné strany vrstvy na druhou. A čím více se brání, tím více tepla zůstává u našeho těla a neztrácí se zahříváním země pod námi. „Nejvyšší tepelný odpor nabízí naše karimatka Tensor Extreme Condtition od výrobce NEMO Equipment. To je skutečně kousek, s nímž se nemusíte bát vyrazit ani v zimě za polární kruh,“ říká produktový manažer HUDY Jan Tlustý.
TEPELNÝ KOEFICIENT R-VALUE |
URČENÍ |
R1 – R2 |
letní karimatky |
R2 – R4 |
univerzální třísezónní karimatky pro použití od jara do podzimu |
R4 – R6 |
celoročně použitelné karimatky, které obstojí i v zimních podmínkách |
R6 a více |
karimatky do extrémního chladu |
Jak poznat komfort karimatky?
Otázka pohodlí je jednoduchá. Na tlusté nafukovačce se určitě vyspíte lépe než na pěnové skládací karimatce. Dílem třeba také proto, že si o poznání snáze poradí s různými nerovnostmi, na kterých se rozhodnete rozložit své lože.
TIP: Pozor na začátečnickou chybu, kdy (samo)nafukovací karimatku nafoukneme úplně „do prkna“. Pro komfort spaní je vhodné karimatku individuálně doladit tak, aby se na ní pohodlně spalo. To znamená, že se karimatka vhodně přizpůsobí vmáčnutému tvaru našeho těla, ale zároveň se v nejzatíženějších místech nepropadne natolik, aby ztrácela izolační schopnosti. V extrémním případě by se mohlo stát, že se naše boky a ramena přes tenkou textilii karimatky budou dotýkat přímo studené země. To nechceme. Čím více vzduchu uzavřeného v karimatce mezi námi a zemí je, tím lépe.
Co nám říká tloušťka karimatky?
Tloušťka podložky na spaní nám opticky slibuje míru komfortu. V zásadě je rozhodující, co od karimatky chceme, co si od ní slibujeme. Chceme jen ochránit vzácný spacák od pozemské špíny? Postačí cokoli. Pokud jsme ale „zádíčkáři“ s problémy s ploténkami či po operaci páteře, někde okolo 5 cm a výše začíná zóna pohodlného spánku. Což ze hry v zásadě vyřazuje pěnové podložky, které končí někde kolem centimetru a půl. Ty mají zase jiné výhody.
„Teplotní určení na spacácích podle normy EN 13537 (teď už ISO 23537) vycházejí z testů, kde se počítá s tím, že máte karimatku s R-hodnotou minimálně 5. Takže, aby vám bylo ve spacáku tak teplo, jak výrobce slibuje, měli byste použít karimatku, která dobře izoluje,“ doplňuje Jan Tlustý, produktový specialista HUDY.
Jak jsou karimatky odolné?
Životnost karimatky závisí z velké části na tom, kam ji s sebou vozíme a jak ji používáme. Pokud rádi usínáte s pohledem do tančících plamenů, raději sáhněte po pěnové klasice. Jiskry odletující z ohniště jí sice uberou na kráse, nijak zvláště ale nesníží její funkčnost. Nafukovací a samonafukovací karimatky jsou na tom přesně opačně. Propálené se promění v pouhý „pytel“ dobrý tak akorát k tomu, abyste si neušpinili spacák.
Podobné je to s propíchnutím, tomu ale předejdete trochou opatrnosti při výběru místa na spaní. Stačí odklidit kamínky a větve a máte vystaráno. Moderní materiály, včetně těch odlehčených, toho navíc vydrží poměrně hodně, a tak se nemusíte zbytečně bát ani když shodou okolností zakotvíte v nepříliš přívětivém terénu. Opravdoví fajnšmekři nosí ještě ochrannou podložku pod karimatku. Tím se ale mohou dost ztrácet naše úspory hmotnosti na samotné karimatce. Jiným řešením je vozit s sebou tarp, celtu dostatečně velkou, abychom si na ni mohli s karimatkou lehnout a zároveň se jí i přikrýt.
Jak jsou karimatky velké a kolik váží?
Hmotnost a objem dosti závisí na typu karimatky. Pěnové jsou zpravidla lehké, ale zaberou hodně místa. Nedá se s nimi v podstatě dělat nic jiného než smotat do válce. Ten vám pak zabere skoro celý batoh nebo signifikantně zvětší objem vašeho zavazadla zvenčí. Tím trochu ztížíme své možnosti pronikat hustě zarostlým terénem a zvýšíme pravděpodobnost, že si karimatku o nějakou tu větev „drbneme“.
Skládací pěnovky (skládané do „Z“) vypadají praktičtěji, objemu nám ale stejně mnoho neušetří. Samonafukovačky jsou na tom se sbalitelností o dost lépe. O co nám ale ušetří na objemu, to nám přidají na hmotnosti. Patří zpravidla mezi ty nejtěžší karimatky vůbec. A je otázkou, zda nám těch ušetřených pár vdechů stojí za tu dřinu. Na obhajobu samonafukovaček je ale zase nutno poznamenat, že díky vnitřní struktuře mohou poskytovat více stability a komfortního poležení. A když dojde k úniku vzduchu, propíchnutí, stále mezi námi a zemí zůstává trocha vnitřního materiálu samonafukovačky.
Nejméně místa v batohu zaberou karimatky nafukovací, které zároveň nabízejí i velmi přijatelnou hmotnost. Dnes mohou dosahovat i kosmických parametrů u karimatek (natož nafukovacích) nevídaných. Zde je to vykoupeno vyšší cenou. Ovšem pokud vyjíždíme třeba do hor poměrně často, za svou službu si svou cenu zaslouží.
TIP: Pokud se chystáte se (samo)nafukovací karimatkou do teplot pod bodem mrazu, zvažte pořízení nafukovacího pytle (někdy bývá i součástí balení nebo je obal karimatky chytře řešen jako nafukovací vak) nebo miniaturní elektrické pumpičky. Předejdeme tak zvyšování vlhkosti vnitřního prostoru karimatky, které má na izolační vlastnosti negativní vliv.
Jaké jsou druhy karimatek?
Pěnové karimatky
Pěnové karimatky moc neváží, nikdy nám ovšem nemohou nabídnout takový komfort (ať už tepelný nebo co do tloušťky) jako jejich ostatní sestry. Jejich nepřekonatelným plusem je téměř nesmrtelnost. Zažil jsem akce, kde byla do karimatky propálena díra velkým žhavým uhlíkem nebo odloženým horkým ešusem, aniž by to na její funkčnost mělo výraznější vliv. Nebo kdy jsme z pěnovky vyráběli náhradní vložky do pohorek nebo odřezávali kusy karimatky na nejrůznější vyměkčení výstroje.
TIP: Karimatky (a nejen pěnové) lze v případě nouze použít také jako závětří pro vaření, jako dlahu pro fixaci zlomenin, nouzový plovák a mnoho dalšího.
„Pokud jedu na nějakou delší akci, rád vozím parametricky našlapanou nafukovačku a k tomu tenčí pěnovku. Ta se hodí i přes den jako sedátko, podložka pod cokoli, v noci jako ochrana zranitelnější nafukovačky,“ doplňuje svou zkušenost René Kujan, specialista z HUDY. O pěnovou karimatku se můžete bát úplně nejméně a můžete se k ní chovat opravdu hrubě, přesto nebude žádnou výjimkou, vydrží-li vám třeba i 10 let.
O konvenčních pěnovkách to samozřejmě neplatí. Pokud si koupíte v supermarketu podložku za pár desítek korun, nečekejte od ní nic více než příjemné poležení v létě u vody. Do outdooru patří kvalitní pěny s uzavřenou strukturou (např. EVA) tak, aby nenasakovaly vodu. Kvůli jejich vlastnostem a z nich vyplývajícího snadného použití si je oblíbilo mnoho z těch, kdo vyráží do zimních podmínek nebo vysokých hor. Ti často sahají také po skládacích pěnových karimatkách. Již zmiňované „harmoniky“ mají charakteristickou konstrukci s důlky zadržujícími vzduch jako izolant. Některé z nich jsou z jedné strany navíc opatřeny fólií, která odráží teplo a tím ještě zvyšuje tepelný odpor.
Výhody pěnových karimatek
- levné
- lehké
- odolné
- jdou využít na mnoho dalších aplikací
Nevýhody pěnových karimatek
- velmi objemné, neskladné
- nevyrábějí se ve větších tloušťkách (= méně pohodlné)
- častým používáním ztrácejí na tloušťce
- mohou vlhnout, nabírat vodu jako houbička na nádobí
Samonafukovací karimatky
Samonafukovačky nabízejí za přijatelnou cenu skvělé izolační vlastnosti, dostatek komfortu a malý objem po sbalení. Ve svém nitru ukrývají dobře stlačitelnou pórovitou pěnu, která se po otevření ventilu sbalené matrace začne rozpínat a tím nasávat vzduch. Nikdy to nedokáže do plna, vždy je potřeba jí trochu pomoci.
TIP: Pozor, s dechem se chtě nechtě dovnitř vždy dostane trocha vlhkosti. Pokud chcete, aby vám karimatka dlouho vydržela, po návratu z hor ji otevřete a skladujte roztaženou, aby mohla pořádně vyvětrat. Samonafukovacím karimatkách můžeme vytknout dvě věci, a to krapet vyšší hmotnost a nutnost zvýšené opatrnosti při používání.
Výhody samonafukovacích karimatek
- téměř samy se nafouknou
- poskytují vysoký komfort
- velká tvarová stálost
Nevýhody samonafukovacích karimatek
- vysoká hmotnost
- vyšší náchylnost
- možnost propíchnutí a snížení funkčnosti
- horší sbalitelnost než u nafukovaček
Nafukovací karimatky
Nafukovačky tvoří v podstatě prázdný obal, který v případě potřeby naplníme izolační vrstvou, tedy vzduchem. Jeho schopnosti jsou omezené, proto výrobci zvyšují tepelný odpor za pomoci různých více či méně inovativních technologií. Typicky užívají důmyslné systémy komor, které zabraňují proudění ohřátého vzduchu, nebo tenkých vrstev materiálů odrážejících teplo. Zaznamenat jsme mohli i (slibné) pokusy s vlnou uvnitř karimatky, jak nám to předvádí německý Grüezi bag. Tloušťka nafukovacích karimatek běžně přesahuje 5 cm, jsou proto velmi pohodlné. Díky své konstrukci jsou velmi lehké a skladné, hodí se proto všude tam, kde je nutné ušetřit každý gram a kousek místa.
Mezi nevýhody opět patří potřeba větší obezřetnosti v tom, kde si člověk ustele. Malinko otravné je také samotné nafukování, které zabere trochu času a energie. To se dá řešit pomocí speciálních vaků nebo malinkých ventilátorů, které plnění docela usnadňují. Jejich použití má pak ještě jednu výhodu. Do karimatky se dostane výrazně méně vlhkosti, která může v zimě v jejím nitru kondenzovat a mrznout. Opět platí, že je dobré karimatky skladovat roztažené a s otevřeným ventilem. Zamezíte tak vzniku plísní, které zhorší její izolační schopnosti a hlavně sníží její životnost.
Výhody nafukovacích karimatek
- jsou nejlehčí
- nejsbalitelnější
- možnost dosáhnout největších tlouštěk
Nevýhody nafukovacích karimatek
- vyšší náchylnost
- možnost propíchnutí a kompletní ztráty funkčnosti
- vyšší cena
- nutnost mít dobré plíce nebo nafukovací pomůcky
- nevhodné nafukovat pusou v mrazech
Alumatky
Alumatky tvoří samostatnou a nutno říci, že nijak významnou kategorii. Kromě toho, že jsou lehké a malé, v sobě skrývají snad už jen samé nevýhody. Tedy ještě kromě nízkých pořizovacích nákladů odpovídajících možnostem využití. Po podlážce stanu alumatky většinou kloužou, spacáky většinou kloužou po nich. Tloušťka několika milimetrů neposkytuje žádný relevantní tepelný komfort a nezachrání to ani odrazná alu-fólie propůjčující podložkám své jméno.
Na druhou stranu může být alumatka super jako záložní prostředek. Pokud by mělo dojít k nějakému průkaku, poslouží lépe než samotná izolační fólie, kterou jistě každý nosíme v lékárničce (!) Jinak alumatku můžeme využít na drobné posezení s přáteli v trávě u pikniku nebo poválení na pláži či jako doplňkovou podložku pod nějakou lepší karimatku. A někdo ji třeba vozí v autě jako nejvyšší nouzovku.
Výhody alumatek
- jsou lehké
- levné
- sbalitelné do malého balíčku
Nevýhody alumatek
- jsou tenké (= téměř nulový komfort)
- moc neizolují
- nejsou příliš odolné
- pro spoustu materiálů fungují jako kluzná plocha
Kdy sáhnout po jaké karimatce?
do kempu | na vodu | do hor | na cyklotúru | na skialpy | na čundr | |
pěnovky | *** | * | *** | ** | ** | *** |
samonafukovačky | *** | *** | ** | ** | ** | ** |
nafukovačky | *** | *** | * | *** | * | ** |
alumatky | *** | * | * | ** | * | *** |
Je tvar karimatky další parametr?
Ano. Špičkoví výrobci karimatek nabízejí zpravidla délkové, šířkové a tvarové varianty. K dispozici tak mohou být varianty Long pro dlouhé spáče, Regular pro běžné a Short pro spáče a spáčky menšího vzrůstu nebo děti. Tam výběr zdaleka nekončí. Například americký NEMO Equipment má v nabídce také rozšířené varianty Wide pro objemnější nebo rozmazlenější spáče.
Speciální skupinu tvoří extra zkrácené karimatky. Ty mají v oblibě například horolezci, kteří karimatkou podloží pouze své torzo, hlavu složí do záhybů svých věrných lan a nohy podloží batohem. Kategorii Extra Short nebo Extra Small někdy volí také „lovci gramů“, kteří tak jsou schopni dále ušetřit na hmotnosti.
Ani zde ale ještě nejsme s výběrem na konci. Je tu pro nás ještě tíha volby mezi běžným obdélníkovým tvarem a tvarem oblým, mumiovým. Do hry zasáhnou osobní preference. Obdélník bude o pár gramů těžší a zabere o maličko více místa, za to může nabídnout o trochu větší komfort. Mumie přesně sedne pod mumiový spacák a vy nepřicházíte do kontaktu s promrzlou zemí více, než je zcela nezbytné.
Jak karimatky skladovat?
Úplně ideální je skladovat karimatky zcela roztažené, naležato, s otevřenými ventily. Tak nám ani při dlouhodobém skladování nevzniknou deformace a později třeba i praskliny v místech nejčastějších ohybů, přehybů. Pěnová karimatka se pak pod námi v lese nebude kroutit jako namaštěný úhoř (pokud skladujete karimatku vždy smotanou do válce, navíc stále ze stejné strany, určitě víte, o čem mluvím), nafukovací a samonafukovací karimatka odvětrá přebytečnou vlhkost a plísně a bakterie (i díky stále častější antibakteriální úpravě) nebudou mít v těchto místech snadný život. Asi ani nemusíme připomínat, že karimatky skladujeme na suchém a temném místě, neboť UV záření použitým materiálům úplně neprospívá a o vlhkosti a zahnívání platí to samé.
Cena karimatky – co ji ovlivňuje?
Na cenu karimatky má vliv několik propojených faktorů. Prvním z nich je samozřejmě materiál. Čím pevnější, odolnější, ale zároveň lehčí, tím dražší. Obecně lze říci, že i množství použitého materiálu hraje roli, a to jak co do plochy (short/regular/long), tak i co do šířky (tloušťka karimatky). S tím úzce souvisí ukazatel tepelného odporu (R). Jeho vysoké hodnoty jsou způsobeny kvalitou použitých materiálů a jejich množstvím. Proto také „teplejší“ karimatky s vyšším R budou dražší.
Vliv na cenu má určitě i konstrukce karimatky. Zpravidla jsou nejlevnější pěnové karimatky, pak jednoduché nafukovačky bez jakýchkoli vnitřních výplní, pak nafukovačky s výplní (tepelně odrazná vrstva, vrstva izolačního materiálu apod.) a následně samonafukovačky. Vždy ale záleží na kvalitě materiálu, takže pořadí neberte jako dogma. Pokud je karimatka lehká, má kompaktní rozměry po sbalení, dobře izoluje (vyšší R-Value), je pohodlná a nešustí = vyšší pořizovací náklady z důvodu složité konstrukce a použití špičkových materiálů.