Jaké oblečení si vzít na lezení

Někteří z nás si ještě pamatují doznívání éry starých pískovcových bardů. Ti se na skalách objevovali zásadně v kraťasech z ustřižených džínů nebo tepláků a v bavlněném tričku prodřeném od rajbasů na mnoha místech tak, že jsme se kolikrát divili, jak ještě může držet pohromadě. Dnes je všechno jinak. Doba pokročila a my máme k dispozici nejmodernější vybavení zpracované špičkovými technologiemi. Lezení na skále, lezení na umělé stěně, lezení v horách, v létě, v zimě… na všechno si už můžeme vybírat z opravdu široké nabídky. Jak se v ní ale vyznat? Co je na vybavení na lezení opravdu důležité a co méně? 

Pokud to s lezením myslíte opravdu vážně, nebude to časově tak jako si s někým odskočit na kávičku. Ve svém lezeckém vybavení, lezeckém oblečení strávíte pravděpodobně mnoho hodin, v horách třeba i několik dnů. Je proto potřeba jeho výběru věnovat náležitou pozornost. První, ale v žádném případě dostačující či jediná podmínka je pohodlí, lépe řečeno dlouhodobé pohodlí. Začíná to u hlavy a končí to samozřejmě až u paty. Na umělé stěně nebo v rámci jednodeního výpadu do skal to není zas až taková alchymie, ale zvlášť při lezení v horách je třeba výběr správné výstroje pečlivě zvážit.

Lezecké kalhoty

Kalhoty, respektive lezecké odění od pasu dolů, se bude lišit od místa použití a ročního období. Pro odpolední popolézání či zimní boulderování na skalkách za městem vám bude stačit nějaké to lezecké tričko a lezecké tepláky nebo kraťasy či tříčtvrťáky. Tady vychází zajímavě, když výrobce skloubí výhody přírodních materiálů (pohodlí, příjemné na tělo, přebírání vlhkosti) s výhodami syntetických tkanin (zvýšená odolnost proti oděru a roztržení, tvarová stálost, lepší elasticita, odvod vlhkosti). U všech druhů kalhot je dobré dbát také na dostatečnou volnost pohybu - v rozkroku, a kolenou. Dobré gatě na lezení mají většinou tvarovaná, zpevněná kolena, pohodlný pas s co nejjednodušším zapínáním a stahováním, které netlačí. Dobré technické kalhoty do hor poznáte tak, že nejsou ušité jen z jednoho druhu materiálu a mají poměrně složitý střih – jsou sestavené třeba i z více než deseti textilních panelů, kde se podle místa použití střídají ty nejvhodnější materiály. Na koncích nohavic odolné zpevnění odolávající i útokům vašich maček, pevná, ale pružná kolena, podkolení jamky jemné, ventilační, místa dotyku se sedákem (a případnými kapsami) řešená s ohledem na maximální komfort. Skvělé zkušenosti mám se značkami Mammut a Direct Alpine.  

Lezecké tričko, lezecká mikina a bunda – a zase to vrstvení

U veškerého textilního vybavení na lezení platí, že by mělo být dostatečně přilnavé, aby při sápání se na skálu nikde nepřekáželo nebo se nedejbože nezachytávalo o skalní výstupky nebo součástky našeho lezeckého vybavení, zároveň ale dostatečně volně působící - tak, aby nás jednak neomezovalo v širokém rozsahu pohybů - nikde neškrtilo a neomezovalo krevní oběh, to by bylo už hodně špatně.

 První a druhá vrstva

 Stejně jako outdoorové oblečení i oblečení na lezení se rádo vrství. Někdy postačí jen základ na tělo - příjemný, lehký, funkční, rychleschnoucí a vlhkost odvádějící. Někdy bude potřeba zateplit druhou vrstvou - nejlépe asi lezeckou mikinou z flísu. Tady se opět vyplácí ostražitost - hlavně u flísu si zkontrolujte, že si ji na lezení pořizujete z tkaniny, která má čtyřstrannou pružnost. Jinak řečeno: že pruží a povolí do všech stran. Dobrou ukázkou této vlastnosti je třeba Power Stretch od Polartecu. Některé druhy flísu totiž pruží jen v jedné ose a v druhé už ne. Například u flísové čepice určitě oceníte, když bude elastická po obvodu hlavy (povolí do šířky), ale do délky se už vytahovat nebude. Dobrou drobnou vychytávkou hlavně u horních oděvních součástek je pevné očko nebo poutko na zavěšení - ať už pro účely vyschnutí třeba i ve větru, tak i pro účely transportní - například přichycení na batoh. Co určitě taky oceníte u všech mikin a bund na lezení, bude hlavní zip po celé délce a se zipem s dvojitým, protisměrným jezdcem. Ten totiž umožňuje zapnout si bundu až ke krku, ale v dolní části ji otevřít tak, aby bylo snadno přístupné hlavní oko sedáku, případně oka na lezecký materiál. To se vám může hodit jak při jištění, tak i při pohybu na prvním konci lana. 

Třetí vrstva – bunda na lezení

 Pokud v horách přijdou ještě drsnější podmínky - a to se při dlouhém čekání na štandu často stává - dochází na třetí vrstvu: peří nebo softshell. Tato vrstva má za úkol umocnit náš tepelný komfort a do velké míry udržet na uzdě živly, jako je vítr nebo lehčí déšť či sněžení. Už i druhou vrstvu si můžete pořídit s kapucí, třetí vrstva by ji už měla mít určitě. Proč? V horách je často poměrně větrno, případně se podmínky mohou velice rychle měnit. A vy budete potřebovat udržet svoje tělesné teplo. Oblastí hlavy a krku člověk ztrácí poměrně ke zbytku těla nejvíce svého tepla. Dobře tepelně odizolovaná hlava může hrát obrovskou roli. Při výběru horolezeckého oblečení si uvědomte, že bude nejspíše potřeba uplacírovat do kapuce hlavu i s helmou (bezpečnost především!). Kapuce by proto měla být dostatečně velká a zároveň by měla mít široké možnosti přizpůsobení velikosti vstupního otvoru a tvaru (stahovací šňůrky, gumičky, brzdičky, ale i dobře udělaný střih). Kapuce spíchnutá ze dvou kusů vám pravděpodobně nebude sedět tak dobře jako kapuce sešitá třeba ze čtyř nebo i více panelů. A vyztužený štítek (kšilt) je už takovou malou třešničkou na dortu.  

 Čtvrtá vrstva – razantně proti živlům

 Ve vyšších polohách nebo náročnějších podmínkách přichází ke slovu i čtvrtá vrstva - hardshell. Ten už musí nekompromisně nechat všechny živly za svými pomyslnými dveřmi a ochránit nás i před chladem. Výhodou, nebo spíš nutností je opět pořádná kapuce. A vysoký límec, který si v nepříznivém počasí můžete vytáhnout až někam k nosu, má taky něco do sebe.

Od pasu dolů platí při vrstvení v zásadě totéž co nahoru, jen nejčastěji pravděpodobně využijeme pouze jednu nebo dvě vrstvy. Pokud v horách počítáme s výrazně proměnlivými podmínkami, vyplatí se pořídit si kalhoty (druhou nebo třetí vrstvu) s celorozepínacími boky, případně s rozepínáním po stranách alespoň ke kolenům. Značně to usnadňuje a urychluje jejich oblékání a svlékání, případně i jejich sušení. Zipové horolezecké kalhoty obléknete snadno a rychle, aniž by bylo potřeba vyzouvat boty.  

MOJE TAJNÉ TIPY

Tunelový šátek / nákrčník

Tunelový šátek (já vozím nejraději hned dva) neváží skoro nic a dá se schovat třeba do kapsy tak, že o něm ani nevíte. Když přijde lehký horský vánek, schováte do něj hlavu i s ušima - v jedné nebo dvou vrstvách, podle situace - a krásně sedne i pod helmu. Tím druhým můžete ochránit nos a ústa. Navíc je možné použít nákrčníky jako improvizovanou roušku, kuklu, potítka, rukavice, hadřík na čištění brýlí nebo i jako obvaz, případně jako nouzové ponožky nebo kapesník (no ale fuj! :)).

Sluneční brýle

Tenhle „módní“ doplněk dokáže na horách i ve skalách udělat spoustu práce v náš prospěch. Prvně slunce, to je jasné. Jsme celý den někde ve výškách, slunce do nás nelítostně pere, ale my musíme pořád někam soustředěně koukat. Řešením jsou dobré brýle. Fouká vítr, rozviřuje prach, který nám létá nám do očí, případně totéž dělá s ostrými ledovými krystalky či sněhem? Řešení: dobré ledovcové brýle. Mám jedny takové dobré sluneční brýle. Na zimu mají nacvakávací měkký rámeček, který nepustí vítr ani sníh dovnitř, na léto se vycvakne (odborníci mu říkají gasket). Super je, když mají brýle i samozatmavovací skla. Nemusíte pak vůbec řešit, jestli zrovna slunce svítí nebo zalezlo a vy v těch tmavých okulárech vůbec nic nevidíte.

Lehčí péřová bunda

Mám jednu takovou oblíbenou péřovku nižší gramáže (někdo tomu taky říká „péřový svetr“), kterou používám jako silně mobilní druhou nebo třetí vrstvu. Člověk se někam dosápe a pak sedí na místě a jistí. Když je zima, tahám z kapsy ladným pohybem velice skladnou péřovku, rychle naklepu, obléknu - a mám po problému. Péřová bunda se hodí i na samotné přesuny k nástupu pod skálu či horu. Dokud se člověk svižně hýbe, vydrží v podstatě v čemkoli, jak se ale zastavíte, nelítostné tepelné proudění, sálání a vyzařování na vás dolehne plnou silou. Ztráty tepla rychle zastavíte převléknutím lehounké péřovky, kterou následně po opětovném zahřátí snadno nacpete do batohu nebo do kapsy.

René Kujan (1974) 

Žurnalista, překladatel, (ultra)maratonec. Pohybový poživačník, outdoorový nadšenec, milovník výzev, přítel zbytků přírody. Na svém kontě má autorství dvou knih, tří synů a tří světových prvenství v obíhání a přebíhání Islandu. Ve volném čase se ukrývá v lesích, horách nebo řekách. Noci tráví nejraději pod širým nebem, pětihvězdičkový hotel mu je málo.