Přechod Nízkých Tater – rady a tipy pro turisty

Národní park Nízké Tatry se stejně jako jeho větší sourozenec rozprostírá v takzvaném Karpatském oblouku. Ten se nenachází pouze na Slovensku, ale táhne se přes Ukrajinu, Rumunsko a jeho nejzazší konec sahá až do Srbska. Krajina Nízkých Tater kombinuje skalnaté vrcholky podobné těm ve Vysokých Tatrách s lesy a travnatými kopci, jež naopak naleznete v Malé a Velké Fatře. Všechna tato pohoří můžete během dobré viditelnosti obdivovat z vrcholků Nízkých Tater měřících i přes dva tisíce výškových metrů.

Přechod Nízkých Tater

Jestliže se mě někdo zeptá, jaký je můj oblíbený přechod v Evropě, mezi jmenovanými bude bezesporu i hřebenovka Nízkých Tater. Potěší nejen ty, kteří mají již nachozeno několik stovek kilometrů, ale také ty, kteří s přechodem hor teprve začínají. Nemusíte být ostřílení horalové, abyste tuto trasu, pyšnící se délkou dosahující skoro 100 kilometrů, zvládli. I když tvrdit, že by to bylo úplně zadarmo, by bylo pošetilé. Člověk musí mít pořád na paměti, že se vydává do hor, a ty bývají mnohdy rozmarné, zejména, co se počasí týče. Stoupání a klesání, které se po sečtení může pochlubit 5 000 metry nahoru dolů, nějaké úsilí stojí. Připravte se na to, že standardně tento přechod zabere pět dní, ale kolik to skutečně nakonec bude, je samozřejmě velmi individuální záležitost. 

Trasa přes Nízké Tatry

Trasa vedoucí přes celé pohoří Nízkých Tater se vine z Donoval do Telgártu. Které z těchto míst si zvolíte za start a který za cíl, je čistě na vás. Výběr můžete přizpůsobit vlakovému či autobusovému spojení nebo tomu, zda si hned na začátku chcete odbýt dlouhé a prudké stoupání (z Telgártu) nebo dáváte přednost nástupu pozvolnějšímu (z Donoval). Celá hřebenovka je značena červenou značkou, což usnadňuje její přechod, jelikož není třeba neustále řešit, zda se barva značení náhodou nezměnila. Přesto není od věci mít pro jistotu v telefonu stažené offline mapy, abyste měli přehled, kde se zrovna nacházíte a kolik kilometrů vám zbývá do místa vhodného na nocování.

Cesta hrdinů Slovenského národního povstání

S termínem Cesta hrdinov SNP se během přechodu horského masivu Nízkých Tater nepochybně setkáte. Tento název v sobě skrývá stezku táhnoucí se bezmála přes celé Slovensko v úctyhodné délce 770 kilometrů. Během nich překonáte 30 000 metrů převýšení. Tato dálková trasa začíná v Dukelském průsmyku na severovýchodě Slovenska a v případě, že se vám podaří tento trail dokončit, dojdete až do Devína nacházejícího se nedaleko Bratislavy. Mimo Nízkých Tater se tato cesta ubírá přes Volovské vrchy, Slovenské rudohorie, Velkou Fatru, Strážcovské vrchy a Malé Karpaty. Nepatrný kousek prochází dokonce i Českou republikou.

Nocování v Národním parku Nízké Tatry

Jelikož celá hřebenovka vede národním parkem, platí zde přísná pravidla týkající se nejen stanování, ale i bivakování. Oba tyto způsoby jsou po celém parku zakázané, až na několik konkrétních míst. Pro ta platí výjimka a stanovat či bivakovat zde možné je. Tento fakt pro všechny, kteří se rozhodnou pokořit celou stezku, znamená určitou potřebu plánování. Je třeba si již předem promyslet, kde budete těch několik nocí, které vás v Nízkých Tatrách čekají, trávit. Ani tady není radno chodit za šera či za tmy, jelikož brtníci si nárokují také území Nízkých Tater. I z tohoto důvodu je dobré mít přehled o místech umožňující nocování.

Bivakování a stanování v Nízkých Tatrách

Níže naleznete seznam míst, na kterých je podle návštěvního řádu Nízkých Tater možné jak stanovat, tak bivakovat:

•    Hiadel’ské sedlo 
•    Ďurková – u útulny, za poplatek lze přenocovat i uvnitř
•    sedlo Čertovica – u budovy Horské záchranné služby
•    sedlo Ramža – u útulny, lze přenocovat i uvnitř
•    sedlo Priehyba 
•    sedlo Andrejcová  – u útulny, za poplatek lze přenocovat i uvnitř

Pod pojmem útulna si můžete představit buď malou boudu, do které se vejde jen pár osob (jako třeba ta v sedle Ramža) nebo takovou, ve které se nejenom vyspíte pohodlně ve větším množství lidí, ale dobře se v ní také najíte a napijete, jelikož se o ní svědomitě stará nějaký chatár. Útulna Ďurková a Andrejcová jsou toho zářným příkladem.

Horské chaty v Nízkých Tatrách

Jestliže dáváte přednost ubytovacímu zařízení pohodlnějšího typu, lze přespat také v Chatě M. R. Štefánika, Kamenné chatě pod Chopkom nebo v Domčeku HS na Čertovici. Jelikož kapacita těchto chat je omezená, je radno si předem udělat rezervaci. Jinak by na vás nemusela vyjít postel. Stan si v těchto místech, vyjma sedla Čertovica, postavit nelze.

Voda v Nízkých Tatrách

Vodu je třeba si trochu ohlídat. Jelikož se budete pohybovat vysoko v horách, množství potůčků bude s přibývající nadmořskou výškou ubývat. Proto je důležité mít i dostatečnou kapacitu, do které budete moci potřebnou vodu naplnit. Nabízí se množství variant. Vybrat si můžete buď pevné lahve nebo takové, které se dají složit, vyfouknout, jestliže jsou prázdné. Přibalte si také raději filtr na vodu. Nikdy nevíte, zda se proti proudu potoka nenachází nějaký původce bakterií, přestože se jeho vody na první pohled zdají čisté. Je samozřejmě moudré vzít v potaz i roční období našeho treku. Na některých místech (Ramža, Priehyba) může dojít k vysychání vodního zdroje, případně k jeho kompletnímu zamrznutí.

Místa, kde si lze doplnit zásoby pitné vody:

1.    Hiadel’ské sedlo 
2.    Ďurková
3.    kousek před Chatou M. R. Štefánika
4.    Zadná Ramža
5.    cca 2 km za Ramžou 
6.    Priehyba
7.    útulňa Andrejcová

Jídlo v Nízkých Tatrách

Přestože na žádný obchod během celého přechodu Nízkých Tater nenarazíte, zcela na své zásoby odkázání nebudete. Možnosti stravování nabízejí všechny uvedené chaty a útulny s výjimkou Ramži. Většinou bude k dostání nějaké to pivo, čaj, polévka či párky. Ve větších chatách bude úměrně jejich velikosti větší i nabídka poživatin a k dostání budou regulérní obědy či večeře.

Místa, kde je možné se najíst:

1.    útulňa Ďurková 
2.    Chata M. R. Štefánika
3.    Kamenná chata pod Chopkom
4.    Motorest Čertovica
5.    útulňa Andrejcová

Jestliže dáváte přednost jisté formě volnosti a nechcete se spoléhat na nabídku místních restaurací, můžete absolvovat celou hřebenovku pouze s tím, co si ponesete ve svém batohu. V kuchařské výbavě by neměl chybět skladný a lehký vařič. Nejjednodušší použití slibuje ten, který funguje díky plynové kartuši. Tu si ovšem nesmíte zapomenout doma. Ano, i takové případy se staly. A takzvaný cold soaking je jen pro otrlé. Tato úprava jídel spočívá v namáčení určitých potravin po delší dobu ve studené vodě. Takový způsob je možné využít třeba u ovesné kaše, kuskusu či dehydrovaných jídel. Ale rozhodně není o co stát. K vařiči přibalte ještě ešus a lžíci, která bude ideálně v nějaké výrazné barvě. Mně osobně se již několikrát stalo, že jsem svoji lžíci šedé nebo černé barvy někde zapomněla.

Co vás během přechodu Nízkých Tater čeká

Jestliže vyrazíte z Donoval, velice rychle se dostanete nad hranici lesa. Čeká vás krásný travnatý hřeben od Kečky až po Kozí chrbát. Následně si trochu sejdete k Hiadeľskému sedlu, kde se dá i nocovat. Nevyhnutelné stoupání vás opět dovede na holé kopce tentokrát s názvy Prašivá a Malá a Velká Chochuľa. Výhled do širokého okolí vám bude dělat společnost až k útulně Ďurková a následně i kus za ní. Díky kopci se jménem Dereše se přehoupnete přes nadmořskou výšku 2000 metrů a k té se budete v následujícím úseku přes různá sedla vracet.

Na Chopoku se připravte na značné množství lidí, jelikož na něj vede lanovka. Ta se postará o davy, na něž jste rozhodně na předešlém úseku nebyli zvyklí. Nejvyšší horou Nízkých Tater je Ďumbier (2 043 m n. m.). Jestliže se rozhodnete jej zdolat, budete si muset trochu sejít ze stezky. Pokud vám ale bude přát počasí, tato zacházka se rozhodně vyplatí. Hřebenovka vás následně opět svede dolů, tentokrát do sedla Čertovica. Ale ještě předtím minete během klesání Chatu M. R. Štefánika. Následující část je převážně lesnatá, i když občas z lesnatého příkrovu vykouknete. Třeba na Zadné hoľe. Poslední noc pravděpodobně strávíte v útulně Andrejcová a následující den vás bude čekat Kráľova hoľa, jež je bezpochyby dominantou východní části Nízkých Tater.

Možná nejen pro mě, ale i pro vás se přechod Nízkých Tater stane srdeční záležitostí a budete se do těchto míst rádi vracet. Sbalte si spolehlivý stan, dobrý spacák a pohodlnou karimatku, k tomu přihoďte nějaké pohodlné oblečení, nepromokavou bundu pro případ nepohody, na nohy nazujte skvěle padnoucí boty a můžete vyrazit vstříc novým zážitkům, o nichž následně budete nepochybně rádi vyprávět přátelům!