Riziko jarních hor: Jak přežít změnu počasí?

Tragický příběh „synů hor“

Závodníci napínají každý sval, krev pumpují po hektolitrech, oči hypnotizují donekonečna se táhnoucí stopu. Koho by v takové chvíli zajímal sílící vítr a houstnoucí mlha? Počasí náhle úplně zdivočí… Postupně kapitulují pod tlakem vichřice, mrazu a únavy všichni závodníci, až na Bohumila Hanče.

Našli ho na pokraji smrti v kabátu a čepici jeho přítele Vrbaty, který se na závod přišel podívat. Umírajícího Hanče zřejmě potkal, dal mu své oblečení a vyrazil pro pomoc. Přesně se to už nikdy nedozvíme… Umřel jen o kousek dál.

Sportovní kamarádství na život a na smrt připomíná mohyla na Zlatém návrší jen kousek od Vrbatovy boudy. Varuje, že i tak relativně nízké a přehledné hory jako Krkonoše se mohou při náhlém zhoršení počasí stát stejně smrtící pastí jako Tatry, Alpy nebo Himálaj.

Riziko podobných tragédií dnes poněkud snižuje moderní výbava. Gore-tex, Powerstretch, Primaloft a další podobné materiály zásadně zvyšují naši schopnost přežít i dlouhé bloudění ve vánici. Nabitý mobil s GPS, nahranou mapovou aplikací a stavem počasí v reálném čase (meteomodel Aladin) riziko bloudění snižují na minimum. Navíc máme Horskou službu, která vznikla mimo jiné i v reakci na tragickou smrt obou “synů hor”. Po více než století by to proto s vysokou pravděpodobností dopadlo jinak.

Jak zastavit vítr?

Vrbata chtěl umírajícího Hanče zahřát, což bylo jistě ušlechtilé rozhodnutí, ale i on doplatil na ochlazující se vítr. Kdyby býval zůstal ve vánici oblečený a raději se pokusil najít pomoc, možná by oba přežili. Skutečná (efektivní) teplota se totiž od té naměřené může lišit až o desítky stupňů v důsledku tzv. wind-chill efektu. Zjednodušeně řečeno jde o ztrátu tepla prouděním vzduchu. Pokud tenkou izolační vrstvu ohřátého vzduchu kolem vašeho těla odfoukává vítr, bude vám prostě větší zima, než ukazuje teploměr. Je nula a vítr fouká čtyřicítkou? Bude vám zima jako při -16 °C. Když ale bude -12 °C, při stejné rychlosti větru vám bude zima jako při -34 °C.

I proto je nejdůležitější vlastností outdoorového oblečení větruodolnost svrchní vrstvy. Dá se jí dosáhnout třemi způsoby. Buď může být látka utkána tak hustě, že vítr její strukturou nepronikne. Takhle fungují klasické šusťákové či pertexové větrovky, které se vejdou i do ledvinky. Nebo má látka několik různých vrstev, což je princip softshellu. V ideálním případě je ale součástí látky navíc ještě speciální vrstva, která kromě vody cíleně zastaví i vítr. Toto řešení najdete u všech typů membránových bund, u oblečení z chlupatého windstopperu a u membránového softshellu.

Wind-chill efekt také vysvětluje, proč je v nouzové situaci tak důležité schovat se do závětří. Návěj za smrčkem, složené nařezané dřevo, turistický přístřešek, bivakovací vak, to vše v případě průšvihu zvýší vaše šance přežít. Osobně do hor nevyrážím bez záchranné fólie. Je sbalená do miniaturního balíčku, váží jen pár gramů a může zachránit život už jenom tím, že obtočená kolem těla zastaví vítr. Navíc má reflexní vrstvu, která odráží teplo a omezuje tak jeho ztráty sáláním.

Proč nám jektají zuby?

Teplota tělesného jádra (zjednodušeně řečeno vnitřních orgánů) u Hanče s Vrbatou nejdřív klesla pod normálních 36-37 °C. Když dosáhla asi 34 °C, jejich svaly se snažily vyrábět teplo chvěním. „Synové hor“ se proto začali ve vánici třást a rozjektaly se jim zuby. Když ale teplota jádra klesla asi na 30 °C, svalový třes ustal. Úbytek tepla už tělo nestíhalo vyrovnávat. U obou nešťastníků se začala projevovat apatie, zpomalené reakce a obtížná nebo zmatená mluva. Omezení svalové koordinace způsobilo padání do sněhu. Ztráta soudnosti vyvolala poruchy vědomí a touhu „jen si na chvíli sednout, zdřímnout si a pak jít zase dál...“

Teplota jádra Hanče a Vrbaty dál klesala pod 30 °C, což už je silné podchlazení. Upadli do bezvědomí a později se jim zastavil dech a ustala i srdeční činnost. Kdyby se to stalo dnes, nejspíš by je zachránci ještě oživili. Pokud totiž teplota jádra není nižší než 20 °C, existuje šance na přežití i v případě, že už netluče srdce. Podchlazení totiž mozek částečně ochrání před poškozením v důsledku nedostatku kyslíku. „Zmrzlý člověk je vždy mrtvý jen zdánlivě,“ říká učebnicová poučka. Buďte ale rádi, pokud ji budete znát jen teoreticky…

7 březnových rad:

• Ani ve slunečném a klidném počasí nevyrážejte bez větrovky. Jistěte se i lehkou záložní oteplovací vestičkou nebo péřovým svetrem. Většinu času sice leží v batohu, ale jakmile se přestanete pohybovat nebo se zhorší počasí, udrží teplotu jádra. A navíc skoro nic neváží.
  Pánské bundy    Dámské bundy
• Nezapomeňte čepici, rukavice a udržte chodidla v teple. Periferiemi (hlava, ruce a nohy) totiž tělo ztrácí nejvíc tepla.
• Víc tenčích vrstev vás zahřeje víc než jedna silná vrstva. Základní vrstvu by mělo vždy tvořit kvalitní termoprádlo (trendem je vlna merino, která hřeje i vlhká).
  
  Termoprádlo z Merino vlny
• Při tělesném podchlazení na pár minut pomůže ohřívací sáček. Aktivuje se ohnutím plíšku, který je uvnitř. Spustíte tak proces krystalizace náplně, při kterém se uvolňuje teplo. Když po vychladnutí sáček povaříte nebo ohřejete v mikrovlnce, jeho funkce se zase obnoví.
  Tepelný polštářek
• V extrémních podmínkách zabrání omrzlinám obličeje maska z větruodolného materiálu nebo kukla (balaclava).
• Nevyrážejte nalačno. Produkci tělesného tepla v krizi podpoří kalorická svačinka – kousek čokolády, energetická tyčinka nebo obyčejný chleba se sádlem.
  
  Energetická strava
• V mlze a vánici je základ vědět, kde jsem. Stáhněte si do mobilu mapovou aplikaci, která funguje i bez signálu jen podle GPS.