Zimní běžecké kempy – buď lepší než ten líný v tobě!

Blíží se termín dalšího z HUDY kurzů, La Sportiva běžeckých kempů, tentokráte jeho zimní varianta. Co nabízí? Kdo kurzy vede a jací instruktoři na kurzech vlastně jsou? A je vůbec potřeba probouzet se z běžeckého zimního spánku? Komu tím prospějeme?! Na toto a další témata jsme si tentokráte povídali s Ondřejem Růžkem, pohybovým terapeutem a vedoucím lektorem našich běžeckých kurzů. 

Na běžeckých kurzech má své pevné místo nejen teorie a praxe přirozeného lidského pohybu, ale také testování nových modelů běžeckých bot nebo tematicky zaměřené workshopy

♦ V předchozích článcích jsme se věnovali nejrůznějším běžeckým tématům, v mezidobí vyvstala nová a i my, doufejme, jsme se někam posunuli. Další otázka je tedy nasnadě: Je možné dostat se v životě lidském do takového stádia, kdy si stoupnu a řeknu: Tak, teď už na mém běhu není vůbec co zlepšovat, je dokonalý?

Rád dávám paralelu k životu atleta a atletky – v přípravce od pěti let, osvojování primárních pohybových dovedností kolem základky, zdokonalování a rozvoj kolem puberty a pak už jen trénink a trénink vedoucí ke kýženému výsledku na úrovni národních a světových rekordů. Ty rychlostní nastávají dříve, třeba po dvacítce, ty vytrvalostnější po třicítce, i když kupříkladu světový rekord na maraton zaběhl 24letý Keňan Kiptum. Nakonec, on už je to vlastně rychlostní výkon. 

Má odpověď proto zní: Nedomnívám se, a to jednoduše proto, že i top formu, pokud s námi má vydržet do důchodu, musíme v rámci amortizace a stárnutí kontinuálně udržovat. Nejen běžecky, samozřejmě.

♦ Pojďme se na to podívat i trochu filozoficky: Co to vůbec znamená se zlepšovat? Jde o to být rychlejší, rychleji regenerovat, nejvíc toho naběhat, nejvíc si toho běhu užívat…?

Kondiční a výkonnostní progres je neudržitelný, k čemuž nedocházím skrze úvahu, ale prostou fyziologii – stárneme. Jistě, udržíme si konkurenceschopnost ve věkové kategorii čili tendenci udržet lze, nicméně statistickým porovnáním bychom jednoznačně došli ke ztrátě výkonnosti. Vedle opotřebení těla ještě vnímám opotřebení vůle, kdy se nám jednoduše „přestane chtít“. Ztratíme motivaci, důvod, vizi a co získáme? Kila navíc a k nim zdarma základ pro různé tipy onemocnění.

Chápu proto zlepšování se jako souboj se sebou samým – chtít být lepší než ten líný v nás. Pro pohybu se štítícího bude vítězstvím 10000 kroků za den, pro denně běhajícího zase protažení a vyválcování, zacvičení si s externí nebo vlastní váhou, případně kilák na bazénu, namísto pravidelných kilometrů venku. Každý víme, kde vázneme, a kdo neví, má tady nás.

♦ Čím si vysvětluješ skutečnost, že se velká část účastníků HUDY Běžeckých kempů vrací? A vidíš i ty sám jejich zlepšování, zdokonalování, anebo je to podobný efekt jako u jazykových kurzů – „věčný začátečník“?

Myslím, že za úspěchem kurzů stojí elementárně lidský faktor. V životě jsem potkal tolik skvělých terapeutů a trenérů a pokaždé mě napadne „s tím bych chtěl pracovat.“ Ty současné z konceptu Běžecké péče znám z jejich pracovišť a vidím, jak velký impakt mají na ty, o něž se mají starat, jaké jsou výsledky jejich práce. Z mých pracovišť si odnáším, že pacient neví, co se s ním má dít. A je na těch, kterým se svěří do péče, aby konali. Stěžejní je potom co a jak. 

Naše kurzy nebudou prostým hltáním kilometrů a šviháním se zátěží ve stylu „jedeme bomby“. Považuji to za prázdné, nečerpající potenciál ani účastníků, ani lektorů. Chceme zkvalitňovat pohybové vzorce a činit pohyb vlastnější, vědomější, jednodušší a až na tento stav naložit zátěž. Jestli to funguje? Na to vem jed! U začátečníka, u hobíka i u profesionálního atleta. Není to můj úsudek, je to axyom.

♦ Sám jsem byl na jednom z běžeckých kurzů překvapen, že vlastně začínal v bazénu plaváním. Jaké jsou mezi během a plaváním paralely? Co může voda dát běžcům?

Odpověď je prostá – hydrovztlak odlehčuje pohybovému aparátu, vydechování do vody rozvíjí dechové funkce, dle vybrané polohy na vodě rozvíjíme motorické dovednosti jednotlivce, zároveň i tzv. tělocit a prostorocit, kdy se učíme koordinovat sami sebe ve vodním prostředí. Máš ze sebe najednou jiný pocit, příjemný duchu i tělu. Konkrétně ještě vyzdvihnu, že prvky znaku a kraula umí skvěle navodit alternační rotace pánve a hrudníku, které pro lokomoci chůzí a během nezbytně potřebujeme. 

Ostatně i na zimním kondičním kurzu odehrávajícím se na Ořechovém dvoře nedaleko Písku máme pro zájemce k dispozici venkovní jezírko. Tam využíváme další potenciál vody, tentokráte v zimních podmínkách – otužovat a utužovat náš organismus. 

♦ Na tělech sprinterů vidíme samý sval, na tělech vytrvalců zase samou šlachu – kam v tomto spektru cílí HUDY Běžecký kemp a kde je místo takového toho běžného rekreačně sportujícího běžce?

Osobně se mi zdá, že průměrný vytrvalec dnes disponuje spíše somatotypem sprintera, leč s nestejným rozložením tukové tkáně (smích). S ideou tzv. body image, přetváření tělesného vzhledu, zatím nemáme v plánu pracovat. Cílíme na osvojování principů, jakých je radno se držet, aby byl jednomu běh přívětivým prostředkem pro udržení kondice, respektive výkonnosti, potažmo tedy prostředkem k tělesné transformaci. Jsme nositeli myšlenky “jak” a tu na kurzu po čtyři dny prakticky realizujeme. Prostředky jsou různé, cíle zpravidla podobné.

♦ Jak důležité je pro běh posilování těch řekněme „neběžeckých“ partií, tedy posilování něčeho jiného než nohou?

Jednoduše důležité. S rozvojem a udržováním vytrvalosti přicházíme o stimul ke svalovému růstu, potažmo udržování svalové síly. Pokud by šlo o obecnou kondici s cílem “přežít život”, odkážu na doporučení Světové zdravotnické organizace – vytrvalost máme doplňovat o sílu. Kdo to rozporuje, je šarlatán. 

Manipulace s externí zátěží, respektive s vlastní tělesnou váhou stimuluje trupové svaly, převodníky síly z dolních končetin na trup. Tím načínám další z mnoha důvodů posilování – kompenzace staticky držených pozic, kupříkladu sezení u počítače. Suma sumárum, akcentujeme zdravotně preventivní význam těchto typů tréninků.

♦ Uvažuje se také o rozšíření nabídky kurzů – něco jako „pro pokročilé“, „když chceš ještě víc“?

Jednoznačně ano. Moc rádi bychom precizovali a rozšířili nynější programy na koncept výkonnostního růstu. Jen zdůrazním, že nikoliv s cílem “jet bomby”, čistě pro čerpání potenciálu – kvalitní anaerobní trénink lze odplavat, odcvičit v kruhovém tréninku, nohy zaposilovat na schodech. Máme několik destinací, kam bychom se rádi vydali, většina je v zahraničí a soustředění to bude nezapomenutelné. Již brzy!

♦ Co bys popřál frekventantům našich kurzů, kdybys měl jen jedno přání?

Přál bych jim, aby si odvezli rutinu brzkého vstávání s cílem si zacvičit a dát si studenou sprchu. :)