Objevte podzimní krásu Českého Švýcarska s HUDY týmem
Účastníci: Osmnáct prodavačů z HUDY prodejen z celých Čech. Kdo nám byl průvodcem? Lišák Michal Burda „Burdyšák“ z „domácí“ HUDY prodejny ve Hřensku.
Strava: Baštili jsme balenou cestovatelskou stravu Forestia (samo ohřevný sáček byla vtipná věc), v podvečer nás zahřívaly unikátně balené čaje Growers Cup a po probuzení zachraňovala lahodná ranní káva od téže značky.
Nocleh: Spalo se v oblíbených stanech Rock Empire Cerro II a Cerro III. Asi se budu opakovat, ale prostě ideální varianta pro vícedenní putování.
Vybavení: To nejlepší od značek Fjallräven, Primus, Jack Wolfskin, Mammut, La Sportiva, deuter, Hannwag a Lowa.
Kudy jsme putovali? Sledujte naše stopy!
První den jsme na Bynovci pozdravili naše kamarády a kolegy produkťáky, markeťáky a imporťáky. Přebalili batohy, seznámili se s itinerářem trasy a vyrazili směr Hřensko.
Víte, že hraniční obec Hřensko je nejníže položené místo v České republice?
Na pramicích propluli Edmundovou a Divokou soutěskou, které zde plaví turisty již od konce 19. století a to zásluhou knížete Edmunda Clary-Aldringena. Ze soutěsky pak vystoupali do obce Mezná a přes vyhlídku Ptačí kámen dorazili v podvečer do Vysoké Lípy.
K večeři se podával Losos na houbách s divokou rýži, Chilli con carne, Středozemní ragů nebo zeleninové karbanátky s těstovinami – tolik a ještě více variant nabízí právě balená strava od Forestia. Do stanů nás zahnala vydatná přeháňka, která utichla až těsně nad ránem. Dobře nám tak. Ideální podmínky na prověření stanů Cerro II, Cerro III od firmy Rock Empire.
Den druhý došlo na ranní mokré balení a to už bylo horší, ale nešlo jinak. Čekala nás další celodenní túra. Vyrazili jsme směr skalní hrádek Šaunštejn, kde se svého času ukrývali místní loupeživí rytíři. Dále kolem tak trochu podezděné Malé Pravčické brány na Mezní Louku a po Gabrielině stezce k Pravčické bráně. Sluníčko příjemně hřálo a my si užívali daleké výhledy ze skalních ostrohů.
Víte, že první sportovně vylezená cesta v Čechách byla právě zde?
Na zdejší skalní věž již roku 1888 vylezl profesor pan Carl Beck. Věž nese dodnes jeho jméno, jmenuje se Beckstein (Beckův kámen). Po cestě míjíme další legendy: Loveckou trubku, Homoli nebo Velký Pravčický kužel.
A náhle se před námi zjeví! Všem notoricky známá, ale přesto pořád dokola obdivu hodná Pravčická brána. Největší pískovcový skalní most v Evropě. Rozpětí oblouku 26 m, výška 16 m, jméno po poustevníku Prebischovi. Vedle ní unikátní dřevěná stavba z období romantismu, „Sokolí hnízdo“ z roku 1881. A všude dokola bezpočet vyhlídek na podmanivou nádheru Labských pískovců. To musíte vidět!
Tip pro vás: vypravte se sem někdy v podvečer a po sezóně. Nikde ani živáčka, v hlubokých roklích pod vámi vábí jeleni a vrcholky skalních věží hrají barvami v záři zapadajícího podzimního slunce. Zavřete oči a plnými doušky vychutnávejte sílu okamžiku. Genius loci.
Druhý den jsme zakončili až v Arnolticích. Po cestě jsme ještě stihli vyhlídky do Labského kaňonu, námi důvěrně nazývaného „Labák“, trochu točené plzně, guláše a pak hurá na kutě.
Třetí ranní den přišlo na řadu loučení. Nejdále to měli kluci z ostravské HUDY prodejny, pak asi Franta z Olomouce, Pavel z Hradce, pražáci. Užili jsme si kopec srandy a probrali věci, na které během pracovního shonu tak trochu nezbývá čas…
Přemýšlíte, že se k nám vypravíte? Přijeďte právě teď! České Švýcarsko hraje všemi barvami a výhledy do kraje jsou neopakovatelné.
Foto: Pavel Musil, HUDY Hradec Králové
