Aconcagua: Hledání mimozemšťanů na nejvyšších vrcholech světa

Jeden z našich výstupů výzkumně-vzdělávacího projektu Astro Koruna Země vede na Aconcaguu. V rámci tohoto projektu NASA kromě jiného zkoumá, jaký život dokáže přežít v extrémních podmínkách a zda by tedy život mohl existovat i jinde ve vesmíru.
 

Obavy... jsou na místě

Kilimandžáro máme úspěšně za sebou. Z naší další expedice jsem poněkud nervózní. Zavede nás totiž na Aconcaguu – nejvyšší vrchol Jižní Ameriky. Aconcagua je o více než 1 000 metrů vyšší než Kilimandžáro s 6 962 metrů nad mořem. Jaké budou následky vysoké nadmořské výšky? Jak zvládneme expedici dvakrát tak dlouhou, než byla ta předchozí? Poneseme s sebou více věcí na delší vzdálenost při ještě nižších teplotách...

Bylo potřeba vypracovat důkladný tréninkový plán na celý rok 2023 a absolvovat horolezecký kurz se zaměřením na pohyb po ledovci. Rozpočet na trénink nebyl velký. Příprava spočívala hlavně v chození nebo běhání nahoru dolů po schodech pět a více pater s batohem o hmotnosti někdy i 30 kilo. K tomu chodíme běhat, vypravujeme se do hor a v bytě s přítelem Cameronem posilujeme s nejtěžšími věcmi, které jsme tam našli.

Přípravy a trénink

Horolezecký ledovcový kurz se ukazuje jako největší investice do projektu, ale rozhodně stojí za to. Během devíti dnů se učíme lézt po ledě, zachránit někoho, kdo spadl do ledovcové trhliny a také vylézáte na dvě menší hory Mount Baker (3 288 metrů) a Eldorado (2 703 metrů). Hlavně začátek kurzu byl opravdu náročný. Šest hodin v kuse šlapeme do kopce s více než 30 kilogramy v našich batozích deuter. Časem si ale naše těla zvykají a začíná se vyplácet i náš nízkonákladový, leč důkladný trénink. 

Poslední záležitostí, která nám chyběla před Aconcaguou, byla příprava na řidší vzduch ve vysokých nadmořských výškách. Díky skvělé spolupráci se slovenským instruktorem metody Wima Hofa Viktorem Schillerem jsme asi šest týdnů před začátkem expedice přidávali k našemu tréninku také různá cvičení s dýcháním. Cílem bylo naučit naše těla fungovat s nižším množstvím kyslíku a zvýšit naši odolnost vůči zimě. Naštěstí jsem se ještě před Aconcaguou mohla zúčastnit největší čistě ženské vědecké expedice do Antarktidy a vyzkoušet si koupel ve vodě o 0,6 °C i s tučňáky. 

Nazrál čas pro Aconcaguu

Ve argentinském městě Mendoza se setkáváme s naším průvodcem Agustinem. Měli jsme být původně součástí větší skupinky. Prý se ale nikdo jiný k expedici na Aconcaguu přes údolí Vacas nepřihlásil, a tak vydáváme jen tři. Na horu vedou dvě hlavní trasy. Jedna z nich je přímější – k základnímu táboru Plaza de Mulas přes údolí Horconas. Plaza de Mulas je na západní straně Aconcaguy a trvá přibližně dva dny, než se dostanete na úpatí údolí Horconas. 

Druhá trasa začíná na východě od Horconas v údolí Vacas. Trvá přibližně tři dny, než dostanete k základnímu táboru Plaza de Argentina na východě od Aconcaguy. Druhá trasa je sice delší, ale umožňuje lepší aklimatizaci před základním táborem. 

Volíme právě tuto druhou variantu. Na cestě zpět vede přes západní základní tábor Plaza de Mulas. Tímto způsobem si člověk může užít Aconcaguu z víceméně všech stran. Proto této trase také někdy říkají „360 Route“. Tento fakt je ale méně podstatný. Pro mne bylo důležité nasbírat vzorky pro NASA a získat co nejdůkladnější informace o Aconcague ze všech jejích stran a různých nadmořských výšek.

Vzhůru!

Naše expedice začíná 12 prosince 2023. Překonáváme i několik vodních toků a kolem nás se pravidelně prodírají mezci pomáhající zásobovat základní tábory. Míjení s nimi je dost nebezpečné. Těším se na cestu ze základního tábora dál, kde už žádné mezky nepotkáme. Třetí den překonáváme překrásnou barevnou rokli a dostáváme se na Plaza de Argentina, do výšky 4 200 metrů. 

V základním táboře zažíváme psychicky náročnější dny. Neustále nás někdo straší, že nahoře je příliš větrno a nehrozí, že se k vrcholu vůbec dostaneme. Je potřeba přenést půlku našich věcí do prvního postupového tábora ve výšce přibližně 5 000 metrů, ale předchozí den z tohoto tábora ustupuje jiná skupina právě kvůli silným větrům. 

My máme štěstí. Vítr už tolik nefouká a zásoby, oblečení a část naší výbavy se ocitá v táboře. Příště budeme mít batohy o to lehčí a naše aklimatizace taky probíhá zdárně. Následuje několik dní vyčkávání, než průvodce potvrzuje, že je bezpečné přesunout se do prvního tábora. O čtyři dny později má dojít na náš pokus o zdolání vrcholu. V prvním táboře trávíme jen jednu noc a přesouváme se do druhého postupového tábora ve výšce asi 5500 metrů. Výhledy z tábora berou dech. Máme tu pobýt aklimatizační dva dny. 

Aklimatizace v turbo módu

Průvodce nás hned následující den překvapuje naléhavou informací, že už příští den musíme vyrazit do třetího tábora. To mimo jiné znamená obejít se bez odpočinkového dne před samotným výstupem. Nepříjemné překvapení! Odpočinkové dny jsou klíčové pro aklimatizaci a regeneraci těla, než ho člověk vystaví dalším extrémům. Nerozumím tomu, počasí se nezměnilo, předpověď zůstává beze změny a konkrétní důvod pro změnu plánů nám průvodce nedává. Pokud se tedy někdy vydáte na Aconcaguu, zvažte, zda je Augustino skutečně ten pravý...

Do třetího tábora ve výšce 6 000 metrů dorážíme po pouhých třech hodinách krásné túry. Zbytek dne trávíme přípravami na vrcholový den. Vstává se v půl čtvrté ráno a v pět hodin jsme nachystáni na cestu, která má trvat asi 12 hodin. Tolik by měla zabrat cesta na vrchol a návrat zpět do tábora. 

Problémy a otočka

Bohužel počasí nám nepřeje a už po pár hodinách trpí jeden člen týmu zdravotními problémy. Rozhodujeme se tedy pro předčasný návrat a z výšky asi 6200 metrů se vracíme do třetího tábora. Nechceme nic riskovat, zdraví a bezpečnost je přednější. Následující den opouštíme třetí výškový tábor a slézáme až do základního tábora Plaza de Mulas. Na Štědrý den se dostáváme až na konec údolí Horcones. Naše výprava končí.

Vrcholu Aconcaguy jsme sice nedosáhli. Pro mne je ale expedice beztak úspěšná. Vrátili jsme se všichni živí, zdraví a se všemi končetinami. K tomu se mi podařilo nasbírat všechny potřebné vzorky pro NASA a další instituce, s nimiž spolupracuji. Vedle toho se nám podařilo natočit materiál pro další dokumentární film. Možná se sem ještě vrátíme a hora nás pustí na vrchol. Teď už mne ale čekají přípravy na další z vrcholů Koruny Země – Denali, nejvyšší vrchol Severní Ameriky.

Dr. Michaela Musilová (text a foto) 

Aktuálně žije svůj sen. Roku 2021 zahájila výzkumně-vzdělávací projekt Astro Koruna Země. Cílem je vést vědecké, vzdělávací a popularizační aktivity během expedicí na nejvyšší vrchol každého kontinentu. Mezi její vědeckou práci patří výzkumy ve spolupráci s NASA a mezi popularizační aktivity pak natáčení dokumentárních filmů z expedic. 

První expedici úspěšně vedla v roce 2022 na Kilimandžáro. Tam se podařilo bez problémů realizovat všechny naplánované aktivity. Z této expedice vzešel v roce 2023 první z dokumentárních filmů – Hakuna Matata Kilimanjaro.