Na skialpy do Bulharska?! No jasně!

Skialp a Bulharsko? Koho to jako napadlo? Je pravda, že starší generace si Bulharsko spojuje spíše s letními prázdninami. Takové dva týdny ve stanu u Černého moře v roce 1980 má v paměti celá řada rodin, které si tuto destinaci volili jako jednu z mála možností pro zahraniční výjezd v minulém politickém režimu. K moři se do Bulharska ale jezdí i dnes. Nic neobvyklého, nic nevšedního. Koho by ale napadlo, že se v této zemi skrývá perla v podobě horských hřebenů a vrcholů?

Odpovědí na překvapené otázky budiž pohoří Pirin, jedinečné místo, kde na skialpinisty čekají neobjevené svahy plné prašanu. Pirinské pohoří leží 160 km na jih od hlavního města Sofia. Národní park, jenž se rozkládá na většině území tohoto pohoří, je unikátní svým krajinným rázem. Občas si totiž připadáte jako v Tatrách, o údolí vedle jste někde ve Švýcarsku a za hřebenem najednou zjistíte, že jste u Labské boudy v Krkonoších. 

Pirinské pohoří osvěží nejlépe

Různorodost, to je to správné slovo, které vystihuje Pirinské pohoří nejlépe. Ve vyšších polohách skrývá Pirin úžasné a nekonečné pláně s ideálním sklonem. Pro bouráky vyhledávající prudké svahy se toho najde taky spousta. No a když fouká nebo není zrovna azúro, Pirin vytáhne z rukávu další eso. Úžasné lesy, výše smrkové a borovicové, níže bukové. Lesy, ve kterých poletuje lehounký prašan. A v tom se jezdí jedna báseň. Tak co, už se vám začínají třást stehna a ze skříně nedočkavě vytahujete skialpy?

Dva roky zpátky, v temné době covidového šílenství se partička z Krkonoš a Jizerek zvedla z gauče a řekla si: “A dost! Takhle to dál nejde!” Desítky stránek úřednických textů o tom, za jakých podmínek a kam má člověk možnost vycestovat. A nakonec se zadařilo. Bulhaři si totiž připomněli, že lidé do hor patří, a otevřeli nám svou náruč. Nebylo na co čekat. Nasednout do auta, oprášit skialpovou výbavu, udělat si doma pár dřepů a hurá 1500 km do Banska. A bylo to. Týden v Bulharsku byl okouzlující, jedinečný a hlavně výjimečný, protože nikdo z nás nečekal, co všechno se tam skrývá.

Hlavní skialpové dobrodružství se odehrává na svazích nejvyšší hory

Pirinu – Vichren (2 915) a s ní sousedními vrcholy Hvoinati (2632) a Todorka (2746). Hlavně Todorka nabízela spoustu možností krásných a dlouhých sjezdů různé náročnosti. Takovým nevšedním klenotem v dolině pod Vichrenem je opuštěný lyžařský resort. Scenérie jako z postapokalyptického filmu. Prověšená lana, rezavé sloupy a vegetace, jež si všechno bere zase zpět. Touto netradiční džunglí se dá proplétat po celý den a lyžovat na zbytcích prořezaných sjezdovek.

Velkou výhodou destinace je geniální umístění města Bansko. Z Todorky, Vichrenu a ostatních kopců v okolí se totiž dostaneme po sjezdovce až na náměstí. Ráno stačí skočit do taxíku, co nás vyveze tam, kam to jen jde, a odpoledne si dojedeme na lyžích skoro až do postele.

Spousta možností a tak málo času!

Kromě zmíněných vrcholů bylo zajímavé poznat také oblast u malého lyžařského resortu poblíž horské chaty Bezbog. Zde se dá naplánovat krásný skialpový přechod po několika hřebenech přes vrcholy Bezbog (2653) a Polezhan (2851). Z Polezhanu je pak za dobré viditelnosti krásný výhled na celý Pirin, Rilu, Rodopy, Vitoshu a v dálce i samotný Olymp. Na Pirinu je ale celá řada dalších možností, které jsme prozkoumat nestačili. Z fotek můžete hezky vidět ty desítky a stovky krásných svahů a plání, které si přímo koledují o „počmárání“.

A za rok "Ahoj!"

Rok nato nemělo cenu váhat, do Bulharska jedeme znovu. A zase na Pirin. Tentokrát už trochu ve větší partě skiapinistů od opravdu mírně pokročilých po ostřílené borce. A zase to byl mazec. Počasí jako malované, čerstvý prašan až po kolena. Po týdnu jsme se všichni vrátili domů s myšlenkou, že tohle je místo, které si zaslouží poznat každý, kdo miluje hory a skialpinismus. Rozhodli jsme se založit projekt, díky kterému si můžete zaskialpovat tam, kde tento sport objevila zatím jen malá hrstka místních. Místo, kde si stopu skoro vždycky šlapete sami a když potkáte skialpinistu, máte z toho radost, protože se od něj dozvíte něco nového. Třeba že támhleta hora v dálce je řecký Olymp.

Přijde ti Bulharsko zajímavé, ale nechceš vyrazit na vlastní pěst? Autor článku provozuje web freeridecompass.cz, kde najdeš zajímavou nabídku freeridových kempů.