Pod pokličku: Skialpová speciálka v Havlíčkově ulici a servisák Jirka

Skialpových speciálek, tedy prodejen HUDYsportu s rozšířením prodeje, poradny a servisu pro skialpinismus je celkem 10 v Čechách a 3 na Slovensku. Pojďte se s námi podívat do té pražské v Havlíčkově ulici u Masarykova nádraží. Tam taky pracuje Jiří Feix, dlouholetý HUDYsporťák, specialista na skialpy, bývalý policista, aktivní dobrovolný hasič, záchranář... 

Jiří je muž mnoha tváří a profesí. Sám k tomu říká: „Já nejsem chytrej tady (ukazuje si na hlavu), ale zato jsem šikovnej tady (mne si významně ruce). Takže mě servis hodně baví. A zároveň když chci být dobrý servisman, musím skialpinismus sám provozovat, bez toho to nejde.“

Přítel na telefonu

Jirka je servisák, specialista na skialpinismus i odborný „přítel na telefonu“ v pravém smyslu slova. Pomůže zákazníkům vybrat si to nejvhodnější skialpové nebo lavinové vybavení, poradí s bezpečnostní výbavou, poskládá třeba i zdravotnické vybavení. Často od něj zákazníci odcházejí se standardní lékárničkou a seznamem dalšího specializovaného vybavení na túry, které si mají dokoupit.

Zajímají zákazníky vychytávky typu impregnace pásů, haršajzen (stoupacích želez)? Chtějí další tipy na cesty? Skialpový specialista je sype z rukávu: „Třeba neopírat lyže o auto, protože to často končí tak, že řidič si jich nevšimne a přejede je. Nikdy nenechávat lyže na parkovišti za autem! To jsem zažil několikrát. Je to situace opravdu k pláči, když vidíte, jak vám rakouské SUV drtí lyže a když zamáváte na řidiče, tak on tam hodí zpátečku a přejede vám je ještě jednou.“ 

Když narazíte na HUDYsport skialpovou speciálku, můžete čekat všechno tohle:

• kompletní skialpový sortiment „velké čtyřky“: lyže, boty, vázání, pásy
• kompletní sortiment „svaté trojice“: lavinové vyhledávače, lavinové lopaty, lavinové sondy
• kompletní poradenství k lavinové bezpečnosti: základní info o lavinách, prevence, použití záchranných prostředků včetně lavinových airbagů a mnoho dalšího
• servis stoupacích pásů/obnova lepidla
• montáže skialpových vázání
• aktualizace softwaru lavinových vyhledávačů
• poradenství k lavinovým batohům

Seznam celkem 13 speciálek na skialpinismus najdete na našich stránkách včetně mapy, rozdělení podle krajů, otevírací doby a kontaktních údajů.

"Zlatý voči!" a zlaté české ručičky

Že je Jiří netypický servisák, poznáte po malé chvíli, co vstoupíte do jeho království schovaného za rohem na konci prodejny. Často řeší – a hlavně je ochotný řešit – i takové problémy, jako je neodborné našroubování již použitých montážních šroubů, které jsou zanesené lepidlem. Vznik bochánků na skluznici při použití příliš dlouhých, nevhodných montážních šroubů nebo převrtávání špatně osazeného vázání. Zákazník třeba přinese na prodejnu vázání, na které nemají montážní šablonu – a potřebuje to samozřejmě hned.

„Když mi připadá, že bych to mohl dát s tužkou a pravítkem plus nějakým tím posuvným měřidlem... tak se do toho pustím. Zatím – musím zaklepat – se mi to vždycky povedlo,“ komentuje Jirka. „Paradoxně jediné špatně osazené lyže se mi povedly ty moje. Byl jsem v takové euforii, že mám krásné nové lyže a vázání, že jsem špatně vyhodnotil montážní střed a celé to šoupnul moc dopředu. Tak od té doby mám na lyžích osm děr zbytečných,“ směje se majitel pověstných zlatých českých ručiček. 

KE STAŽENÍ

Avalanche info - brožura, v níž najdete vše o lavinách, jak se jim vyhnout a jak se z nich dostat v případě, že se vyhýbání nezdařilo.

Pokud se skialpinismem začínáte nebo si chcete nabyté poznatky a zkušenosti oživit, zaregistrujte se na náš krkonošský skialpový kurz.

Výzvy nechodí po horách, ale po lidech

Zatím největší Jiřího profesní výzva přišla od 30letého kluka, který chtěl dělat přechod pólu a přišel za skialpových začátků do HUDYsportu. „Vyhlédl si na internetu lyže, vázání a výstroj na saně. To vázání mu přijde za dva měsíce, ale on odjíždí za měsíc a tažný systém na saně od nás z Čech ani není k sehnání. Tak mu říkám: »Ten tažný systém vám ušiju, dejte mi tak čtrnáct dní.« To byla první výzva – ušít z fotky něco, co si člověk vezme na měsíc do odlehlých končin, kde bude sám a bez pomoci. Nesmí nic prasknout, nic selhat, musí to být stoprocentní.

Druhá věc byla vázání. V té době jsme spolupracovali se šikovným klukem nástrojařem, bývalým zaměstnancem HUDYsportu. »Dokázal bys to vyrobit?« »Bez problému!« A my jsme to vázání pro něj vyrobili. Nějaké součástky byly plastové, to jsem vyráběl já, a součástky z hliníkových slitin vyráběl kamarád z Tábora Honza Pešek. Bez nějaké montážní šablony jsme museli se zákazníkem vychytat, jak uchytit vázání k lyžím, aby to správně fungovalo, aby se dobře zvedala pata, špička při chůzi. Lepily se šrouby. Tenkrát jsme sháněli dvousložkovou pryskyřici, která vydrží extrémně nízké teploty. S tím nám pomohli ve Fischeru. Dalo se to dohromady, kluk absolvoval, přežil, dostali jsme kladnou zpětnou vazbu. To je prostě něco, co zahřeje u srdce,“ vzpomíná Jiří na své nejpernější profesní chvilky. 

Začátky v HUDYsportu

A jak se vlastně dostal k HUDYsportu? „Šel jsem kolem Havlíčkovky (pražská prodejna v Havlíčkově ulici) a ve výloze bylo, že shánějí brigádníka. Tenkrát ještě o skialpy vůbec nešlo, sháněli prostě obyčejného brigádníka. Tehdy mě bavilo hodně lezení, takže to bylo původně právě přes lezení. Ale dlouho jsem sloužil v oddělení bot. Nikdo to nechtěl dělat, a mě to docela bavilo. Takže boty, lezení – tam to začalo. Vydržel jsem u toho pět let určitě. Pak přišly jiné zájmy, jiné koníčky, více hory, začali jsme více jezdit. Tak jsem asi na tři roky přestal brigádničit a v HUDYsportu jsem vůbec nebyl. To bylo za bývalého vedoucího Oty Vaška, který mě později oslovil s tím, že tady chce rozjet skialp.

Tedy další skialp, protože speciálka už byla v Lidické a na Harfě (tam už pro změnu zase není). My jsme tady měli takové zákoutí, kde jsme prodávali outletové věci. Vedoucí věděl, že chodím na skialpy. Tak jsme to vybudovali i tady, postavilo se zázemí, miniservis. Začal jsem opět brigádničit, a to ještě intenzivněji. Pak se nabrali nějací zaměstnanci na skialpy na stálo. Je potřeba, aby se o to někdo staral na plný plyn, aby to bylo dobře zásobené, aby bylo nářadí, nástroje v servisu komplet a v pořádku. Když to není perfektní, zákazníci to vidí a poznají. Vím to z hor, kde se se zákazníky pravidelně potkáváme. Vždycky si u piva sedneme, kecáme, rozebíráme technické vybavení, ale třeba i obchod a jeho zásobování. Tam sbírám zpětnou vazbu na prodejnu,“ svěřuje se Jiří Feix. 

Chci zůstat!

V HUDYsportu chce určitě zůstat. Letos změnil své hlavní povolání. Po 20 letech u Policie ČR přesedlal na dráhu OSVČ jako požární technik. Je totiž protřelý dobrovolný hasič a tímto způsobem zúročí své dlouholeté zkušenosti. Má teď více „volného“ času, takže je častěji na prodejně. Tam funguje ve dvou režimech. Buďto má celodenní směny, nebo funguje na zavolání: montáže, servisy, reklamace. Pro zákazníky je „ready“ na telefonu i mimo svou pracovní dobu. Zákazník, který potřebuje pořešit něco kolem skialpů, dostane od kolegů na prodejně Jirkovo číslo a může mu zavolat – klidně z hor pro případ technických potíží, Jirka se pokusí poradit. Může dát tipy na rychlou opravu vybavení v terénu, zná skialpové oblasti, zná chaty. Může zákazníka třeba nasměrovat na chatu, kde jsou schopni pomoci mu s opravou a podobně. 

A jak vidí Jiřího jeho nadřízená, vedoucí prodejny Jana Hejzlarová? „Jirka je dobrej, Jirka je nejlepší. Už nám tady brigádničí asi 15 let. A teď nám tady zase pomáhá se skialpem. Kromě jiného zacvičuje i další kluky na skialpy. Na Jirkovi nejvíc oceňuju jeho spolehlivost a erudici – opravdu o skialpech hodně ví. Dělá to už dlouho a je hodně šikovný. Je to asi pět šest let, kdy šil pro moji ségru kabelku k Vánocům. To vzniklo tak, že Jirkova žena si na internetu našla nějakou kabelku. Jirka se zhrozil, že takový klumpr stojí tolik peněz – a ušil jí kabelku sám – a lepší. A tak pro moji sestru následně ušil taky. Ta ji má a používá dodneška. A právě za Jirkou jsme posílali i kdejakého zákazníka, který potřeboval něco spravit, třeba stan. Je to takový náš poskytovatel nadstandardního servisu. Máme ho rádi. Nemá u nás kdovíjaký výdělek, ale baví ho to u nás, že?!“ směje se a nešetří chválou nadřízená.  

Skialpuje celá rodina

Manželka Jiřího Lucka taky jezdí na skialpech. Začala prý kvůli němu, ale byla ráda. Aspoň to tak tvrdí její choť. Dnes už spolu mají sježděná snad všechna slovenská pohoří a hory ve Švýcarsku, Rakousku, Itálii i třeba v Německu. Vychovávají společně malou dcerku Natálku. „Když byly Natálce čtyři roky, zaslechl jsem památnou větu: Táto, já chci taky ty tuleně!,“ říká Jiří s jiskrami nadšení v očích. Letos k Vánocům tedy dcerka dostala svoje první „skialpy“ – backcountry lyže, běžkové vázání, lepší běžkové boty, k nimž Jirka ušil návleky z cordury pro tepelný komfort. A samozřejmě šikovné „tuleně“ – a protože je tatínek servisák, budou mít taky vlastní, tatínkem vyvinutý upínací systém. 

A na závěr má pro nás všechny Jirka takový malý vzkaz: „Když dojde na skialpy a pobyt v horách, nebojte se u nás v HUDY na cokoli zeptat. Skialpinismus a skitouring je nádherná věc a každá túra vždycky musí končit dobře a pozitivně. A je zbytečné, aby nám ty skvělé zážitky kazily puchýře od nevhodně zvolených bot, otlačená záda od špatně nastaveného batohu nebo omrzlé ruce z nevhodných rukavic.“