Otužujeme se: Symfonie v kapkách chladné vody (3)

Léto neúnavně (v plné síle) běží svůj maraton a tak je nejvyšší čas na pokračování našeho seriálu, ve kterém společně procházíme různými formami chladové terapie. V zimním díle jsme se ponořili do studené vody v přírodě, v jarním jsme zase vyzkoušeli otužování chladným vzduchem. Pokaždé jsme vystoupili ze své komfortní zóny, zkoušeli se uvolnit, vědomě dýchat a prožívat přítomnost okamžiku. Touto harmonizací těla, mysli i duše jsme nastartovali celou řadu pozitivních a zdraví prospěšných procesů.

Letní díl je plný osvěžení. Necháme na sebe působit kapky chladné vody ze sprchy, vodopádu, či horských říček. Mimo jiné je to i nejlepší začátek pro otužilecké kandidáty.

Léto budiž pochváleno, nejsou jen slova z divadelní hry Fráňi Šrámka, ale určitě většiny z nás. Kdo by léto neměl rád?  Jasný měsíc nad řekou, šumící splav, s vlasy si pohrávající stříbrný vítr.  Ale dost českého klasika. My, otužilci, jsme si letní romantiku nepatrně vytunili a užíváme si jí i trošku jinak. Vždy ale plnými doušky, či snad trefněji, chladnými kapkami. A to je podmanivý koncert. Nejen v uších, ale celým tělem i duší se rozezní příjemně uklidňující, a zároveň energií naplněná symfonie.

Není sprcha jako sprcha

Sprchování studenou vodou je asi nejlepší způsob, jak začít s otužováním. Nemusíme ale čekat až na léto, studená voda naštěstí teče po celý rok. V horkých letních dnech však každý z nás volá po ochlazení, takže sami dobrovolně a toužebně studenou vodu vyhledáváme. Na jednu stranu je to paradox, protože překonáváme snad ty největší teplotní rozdíly. Považte, na sluníčku je 35 stupňů, voda ze sprchy má třeba 15 stupňů. Dvacetistupňový rozdíl je opravdu velká zátěž pro organismus. Proto i sprchování studenou vodou má své zásady, které je potřeba dodržovat, nebo alespoň o nich mít povědomí.  Opět záleží na naší kondici, mentálním rozpoložení, zdravotním stavu, nastavení mysli a také otevřenosti novým věcem.

Sprchovací rituál

Například já, než na sebe pustím “ledovku”, zastavím se v mysli, zavřu oči a soustředím se na dech. Pomalý jemný nádech nosem do břicha, o trošku delší neslyšný výdech. Několikrát takto zopakuji a zároveň se připravuji na příval studené vody tak, že si celý proces představuji a opakuji si, jak je to příjemné a dělá mě to dobře. A celou dobu se usmívám. Sprchuji si nejprve nohy ke kolenům každou zvlášť, několikrát nahoru a dolů ze všech stran, pak pokračuji na stehna, ze předu i zezadu, pomalu postupuji výš až na bříško. Poté přejdu na ruce, nejprve levou, pak pravou, od zápěstí až k rameni, opět několikrát přejíždím sprchou nahoru a dolů zpět k zápěstí, a nakonec si sprchuji záda a hrudník od krku krouživě sem a tam, ještě přidám obličej a týl, a podle toho, jak se cítím, smočím i celou hlavu.

Někdy je to příliš studené a nepříjemné, tak hlavu vynechám. Celý proces mě zabere 1 až 2 minuty, podle mého aktuálního rozpoložení a toho, jestli se sprchuji ráno, během dne, a co mě ten den ještě čeká, nebo co už mám za sebou. Můžu s klidným svědomím říct, že teplou vodu už nepouštím a kohoutek ve sprše je stále otočený na doraz napravo. Ovšem při sprchování po silovějším tréninku a před spaním si nastavím mírně teplou a na mytí vlasů vlažnou vodu. Pokaždé se ale ráda utírám do měkkoučkých ručníků od Sea To Summit. Mám je v několika velikostech a barvách a vybírám si podle nálady.

Ze sprchování studenou vodou jsem si udělala svůj ranní rituál. Začínám tak každý den, vyjma toho, kdy jdeme v zimě do rybníku.

Studenosprchovací začátky

Studené sprchy se opravdu nemusíme bát. Hlavní je, se na ní naladit a mít z ní potěšení. I když není sprchování celotělový ponor, nastartuje blahodárné procesy pro náš organismus. Pro začátek stačí půl minuty aspoň 3krát týdně. Pak můžeme postupně přidávat jak čas, tak frekvenci. Pro koho je sprcha velkým soustem, klidně může začít jen oplachováním obličeje nebo namáčením předloktí do studené vody v umyvadle. Stejně tak nohou po kolena. Už toto organismus vnímá jako velmi pozitivní počin. Až si zvykne na chlad tímto způsobem, nic už nebrání pustit se do sprchování a opět klidně postupně. Začít nohama po kolena, předloktí, přidat stehna a tak dále. Je to velice přívětivá forma, která nás nestresuje, a kterou podpoříme svůj imunitní systém a celkově zdravotní i duševní stav. Pracujeme mimo jiné i na své vnitřní síle, odolnosti a také laskavosti. V neposlední řadě  i tento způsob otužování přispívá k našemu kvalitnějšímu spánku, vědomějšímu prožívání života či uvědomování si našich skutečných potřeb.

Je důležité mít toto na paměti, neboť vše je krásně propojené a synchronizující.

Neomezenost v horských řekách

Letní období je opravdovým rájem i pro ledoborce. Naskýtá se další možnost, jak využít přípravy ze zimního otužování. Žádná horská říčka není totiž pro nás v létě dost studená, i když má jen kolem šesti stupňů. Dobře, tak upřímně. Některé jsou ledové šíleně, ale díky práci s myslí a obzvlášť v zamrzlém rybníce, teď můžeme sklízet ovoce. Taková rakouská Salsa v srpnu, nebo říčka v řecké soutěsce Acheron, jsou  pro mě nezapomenutelným zážitkem.

A když nosíte merino triko od Devold, ani se vám do vody nebude chtít sundavat, jak je ve vysokých letních teplotách příjemné. Vhod přijde také batoh Millet, do kterého se na chvilku triko i Jirkovy kraťasy od Fjällräven schovají. A není od věci mít na nohou sandály, ideálně Teva. Ani řeky v českých horách nezůstávají pozadu. Zkrátka díky celoročnímu otužování se nabízí neomezené možnosti koupání kdekoliv a kdykoliv. Ať trávíte čas v horách či u moře, určitě vždy bude poblíž řeka, kde si můžete zařádit, užít si chladu a ještě se blejsknout před zraky přihlížejících. A kdo by nechtěl být jednou za čas středem pozornosti a užívat si obdivu? Samozřejmě je vždy potřeba vnímat signály těla, protože pro organismus jsou tak obrovské teplotní rozdíly šokem. Doporučuji proto pozvolné a vědomé lezení do řeky.

Svoboda ve vodopádech

Podobně si můžeme v létě zaskotačit ve vodopádu. Stát pod ním a nechat si masírovat záda tak obrovskou masou vody je opravdu zážitek. Aspoň na mě vždy silně působí jak proud nezkrotné vody, tak drsná skála, po které se neohroženě valí. Cítím takový příval energie, až se mě tají dech. A navíc ta svoboda. Nic mě nebrání sundat si u rakouského vodopádu pohorky La Sportiva, ani Jirkovi své Five Fingers. Do norského vodopádu jsou zase super pánské merino trenky Icebreaker.

Zkrátka vlézt si pod vodopád a díky pravidelnému otužování si to jak se patří užít. Ne si jen dokázat, že si tam na chvilku stoupnete, lapat po dechu a celou dobu myslet na to, že do ledové vodu už nikdy nechcete. Po pravdě, i já jsem kdysi začínala bez přípravy, jen jsem si studenou vodu nezošklivovala. Naopak mě to lákalo čím dál víc, a tak jsem se o otužování začala zajímat.

A co z toho plyne?

Studená sprcha je skvělý začátek nejen pro letní otužileckou přípravu. Tento malý krůček k poznání sama sebe, větší krok ke zlepšení zdraví a života celkově je obrovským krokem k osobní svobodě. Stačí jen překonat počáteční diskomfort a vaším tělem, myslí i duší se rozezní skvostná symfonie ukrytá v kapkách chladné vody. A pro většinu z nás Osudová.