Přežíváme: Jak vybrat bivakovací pytel neboli žďárák
Lukáš Vavrda
5 minut čtení
Bivakovací vak neboli žďárák ochrání v nouzi před nepřízní počasí a hypotermií. Jaký druh zvolit pro jaké aktivity? Přečtěte si z pera záchranáře rady a tipy, jak přežít v horách, co je potřeba k bivakování, jak bivakovat – a hlavně: jak přežít!
Když přijde na přežití noci v horách, horolezce lze rozdělit v zásadě na tři skupiny. Na ty, kteří tuto možnost připouští jako to poslední, co by v horách chtěli zažívat. Na ty, kteří s nocí v horách počítají a když je túra příliš dlouhá, radši přečkají do rána, než by bloudili nocí. A třetí skupinou pak jsou ti, kteří cíleně do hor vyráží s kompletním vybavením na několikadenní stanování. Těmto horským romantikům následující řádky věnovány nebudou. Budeme totiž hledat nejlepší setup pro nouzové a neplánované noclehy, tedy hledat způsob, jak přežít a co s sebou nosit podle toho, zda spadáte do první nebo druhé skupiny.
Pokud totiž spadáte do skupiny třetí, pravděpodobně už váš batoh obsahuje stan, vařič a třeba ručník, zrcátko i sadu na holení. Setkání s takovým trampem většinou my, nalehko chodící a běhající horští turisté, považujeme za velkou čest. Nezřídka nám právě vy, dobře vybavení trampové, zachraňujete mrznoucí končetiny a v okamžiku, kdy z našich tváří úsměvy mizí, na té vaší se právě objevuje – teprve teď to pro vás začíná být zajímavé! Bohužel tento druh lidí z hor spíš mizí. Když na záchranu takovým horským mágem nelze spoléhat, na co pak ano?
Co v noci hrozí?
V noci nelze v túře pokračovat zpravidla kvůli chladu a tmě, vlivem níž dochází ke ztrátě orientace. K nouzovému bivaku nás můžou i přes den přinutit vlivy počasí. Kdykoliv se tak můžeme dostat do situace, že to nejde tam ani zpátky. Pokud nelze vyhledat bezpečné útočiště, musíme improvizovat, ale je dobré mít alespoň základní pomůcky pro takovou situaci.
OCHRANA PŘED VĚTREM, DEŠTĚM, SNĚHEM
Pokud přichází noc nebo vyčerpání a zároveň je nevlídné počasí, nelze donekonečna hledat bezpečnou jeskyni nebo seník. Někdy není ani energie v zimě na kopání záhrabu, je prostě potřeba začít odpočívat. Jen tak si sednout do sněhu nebo ve větrném sedle ale není dobrou volbou. Alespoň základní ochranu proti těmto vlivům lze v přírodě najít téměř vždy – plošinku v závětří, spadlý strom, sněhovou návěj… To však zdaleka k přežití nemusí stačit.
fólie - nouzový žďárák z lékárničky
Zcela základní a nutnou výbavou na každé túře pro mě je čelovka a lékárnička. Na jednodenní výlet stačí jen základní, ale izotermická fólie v ní chybět nesmí nikdy. Placatý balíček, který váží pár gramů, zachránil možná nejvíc životů ze všech zdravotnických prostředků, které se v horách používají. Izofólie je lehká a skladná a velmi funkční, navíc levná. Také jde ale o vskutku nouzový prostředek, jehož použití není snadné. Asi jako si voják dokáže vyhloubit pozici lžící, zkušený horolezec se dokáže zabalit do izofólie a komfortně v ní strávit noc. Tedy pokud nepotřebuje na záchod, nebo se moc nevrtí.
Hliníková fólie se ráda trhá, a jakmile se do ní dostane vzduch, funguje tzv. komínový efekt a místo izolace vás spíš vychladí jako tankové pivo. Pokud jen okrajově hrozí, že zůstanete kdesi v horách, fólii vždy s sebou. (Poznámka autora z pozice záchranáře: je zcela irelevantní, jakou barvu fólie má a jakou stranou přijde na tělo. Vojenská je zelená z obou stran, na odraz tepla a izolační funkci to NEMÁ vliv, tento mýtus se však mezi laickou veřejností stále drží.) Variantou izofólie je podobný koncept „survival bag“, jakási kombinace mezi žďárákem a fólií.
|
|
|
Bivak v přírodě
Zatímco stanovat a tábořit je v mnoha oblastech zakázáno, bivakovat, tedy přečkat noc bez stavění stanu, rozdělávání ohně a dalších aktivit nehodných chráněných oblastí, je možné skoro všude na světě. Pokud k tomu použijete správnou výbavu, můžete si takovou noc dokonce užít a třeba se zařadíte mezi třetí skupinu zkušených horských vlků popsanou v úvodu článku. Moderní možnosti ke komfortní noci v horách jsou v podstatě dvě – bivakovací vak nebo tzv. tarp. Hmotnostně vychází podobně, cca do 500 g, ultralehké varianty i pod 100 g. V některých variantách ale nedává velký smysl jejich použití bez karimatky nebo spacáku, celý bivakovací setup pro komfortní noc lze ale v klidu poskládat pod 1 kg.
Žďárského vak
V podstatě nepromokavý převlek na spací pytel. Existují ale i varianty převlečné, které připomínají spíš pončo a také je možné je jako pončo využít. Při výběru tedy zvažte, jak moc je pro vás reálný bivak a jakou míru diskomfortu jste ochotni připustit. Pokud si dovedete představit noc i v izofólii, může být pončový žďárák vhodnou volbou, kterou využijete i při chůzi v extrémním dešti.
Pokud chcete alespoň na chvíli v noci zavřít oči, vybírejte rovnou lehký spacák a převlečný vak, které se budou dobře doplňovat. Existují také žďáráky s rozlišenou spodní stranou, do které je všitá izolační vrstva. Pokud nosíte větší batoh, hledejte žďárák, ve kterém je vyhrazený prostor i pro batoh, pokud nosíte nafukovací karimatku (doporučuji, pro mne důležitější než spacák), musí být vak dostatečně široký, aby se do něj vešla.
Matyáš Žďárský a původ bivakovacího vaku
Asi 150 let přede mnou na jihlavském gymnáziu maturoval jakýsi Mathias Zdarsky. A je to postava vpravdě cimrmanovská. Během studií procestoval tento jednooký dobrodruh třeba Bosnu, Itálii a severní Afriku. Byl synem mlynáře, ale věnoval se sochařství a malířství, přitom vystudoval i polytechniku a usadil se na zemědělském statku. Zálibu našel v létání, ale po vzoru Nansena a jeho polárních výprav se začal věnovat i lyžování. Protože severská technika a materiál mu v Alpách nevyhovovaly, vynalezl a patentoval si prvního předchůdce moderního sjezdového vázání a položil základy moderní alpské lyžařské techniky. Z jeho působení coby instruktora se dochval třeba přívratný oblouk a pluh s výrazným předsouváním jedné lyže.
Žďárský pořádal množství závodů a stál u zrodu alpského spolku, dnes známého jako Alpenverein. Později se stal také lavinovým expertem a často nocoval venku, je považován za vynálezce nouzového vaku pro přespání v přírodě, kterému se po něm také přezdívá. Odtud tedy pochází zkrácenina „žďárák“. Nikoliv jak jsem se dozvěděl od neznámého žáka horolezeckého oddílu, který zarytě tvrdil, že ve žďáráku je teplo, a proto je pojmenován po vypalování lesních porostů a křovin, tedy žďáření. Žďárák sám o sobě žádné teplo negeneruje, pouze izoluje. Generovat teplo však umí jednorázové ohřevné sáčky nebo čím dál populárnější vyhřívané oblečení, od ponožek přes rukavice až po vesty, bundy i spodní prádlo. I to může zachránit život, pokud s sebou však máte nabitý zdroj energie.
Tarp – „žďárákostan“
Možná nejmodernější variantou pro občasné spáče v horách je tarp. Vychází z osvědčeného systému celt na spaní, který na našem území důkladně prověřili trampové – je to ultralehká univerzální celta, ušitá zpravidla tak, aby ji bylo možné ukotvit po stranách k zemi a uprostřed vztyčit jednu krátkou tyčku, díky níž vznikne prostor pro spáče (nebo lze ukotvit čelo ke stromu). Vlastně už je to takový stanový přístřešek bez vnitřní moskytiéry, takže jednoznačně nejkomfortnější z popsaných způsobů. Hmotnostně tarpy nevycházejí hůř než žďáráky. Jejich nevýhodou ale může být v horách složitější kotvení. To ve skalnatém terénu nebo suti může být až nemožné. Navíc tarpy neobalují celé tělo a při nedokonalém ukotvení pod ně může občas fouknout chladný vítr.
Shrnutí: co se hodí komu
Tarp je tedy komfortnějším řešením pro zkušenější. Často je uvidíte u borců, co nalehko přebíhají hory nebo projíždí horská sedla na kole. Poskytují v horách téměř stejnou ochranu jako stan, ale jsou výrazně lehčí, jejich použití ale dává smysl téměř výhradně v kombinaci se spacím pytlem a karimatkou.
Pokud potřebujete zálohu, díky které si troufnete i na náročnější túry, ale vlastně chcete, aby většinu času ležela na dně batohu, bude vám stačit kvalitní bivakovací pytel pončového stylu – vlezete do něj v botách, případně můžete přehodit přes sebe i batoh a pokračovat v pohybu.
Pokud tušíte, že noc v horách je pravděpodobná, a ponesete i lehký spacák nebo karimatku, a potřebujete mít jistotu, že přežijete i na ostré skalní římse nebo kamenité pláni, zvolte bivakovací pytel typu kukla.
Pro úplnost bych měl uvést i závěsné systémy a sítě typu hamaka. Ty se však hodí spíš do džungle a dalších míst, kde je vhodné spát nad zemí - v horách moc jedovatých mravenců nežije a hledat kotevní body pro závěs bývá velmi komplikované, takže tuto variantu do hor nedoporučuji.
Stále nevíte? Vyzkoušejte nocleh
A pokud dosud nevíte, jakou variantu zvolit, mám jednoduchou radu. Běžte přespat do lesa nebo na zahradu jen s izofólií. Pokud takový zážitek prožijete s úsměvem, bude vám stačit pončový žďárák. Pokud to nevydržíte nebo si řeknete, že tohle prostě v horách zažít nechcete, přibalte tarp nebo žďárák ve tvaru kukly v kombinaci s ultralehkým spacákem a nafukovací karimatkou, pak už vás v horách noc nemůže zaskočit.
