Jak vystoupit na Kriváň

Kriváň se svými 2494 metry lákal pozornost člověka již od pradávna. Tato bájná hora je opředena legendami. Tradovalo se, že uvnitř žijí skřítkové a střeží poklad. Kriváň tak nejprve přitahoval pozornost lovců kamzíků a hledačů pokladů. V 15.-18. století se na úbočí hory těžily drahé kovy. Za prvovýstupce je považován Jonas Andreas Czirbesz, evangelický farář a přírodovědec z druhé poloviny 18. století. Kriváň se stal národním symbolem Slovenska. Slovenští vlastenci Štúrovci v 19. století pořádali túry právě na tuto horu. Založili tak dlouholetou tradici výstupů na tento štít.

Z obsahu:

• Historický pohled
• Važecká dolina
• Výstup na Kriváň
• Jak vystoupit na Kriváň
• Zimní trasa na Kriváň

  

Štít Kriváň z pohledu historie

V minulosti tak byl Kriváň symbolem posilujícím národní hrdost a identitu. Jako impozantní štít se stal znakem slovenského národního povědomí a každý hrdý Slovák se na něj měl alespoň jednou za život vypravit. Během 19. století se hora objevovala ve znaku ČSSR a také na slovenských mincích. A je to právě hora Kriváň, co dnes můžeme vidět na rubové straně mincí v nominálních hodnotách 1, 2 a 5 eurocentů. 

Kriváň nese jméno podle své úchvatné majestátní siluety s nápadně zakřiveným vrcholem. Z geografického hlediska je Kriváň nejzápadnějším tatranským vrcholem, leží tedy nám Čechům nejblíže. Od Západních Tater Kriváň odděluje Kôprová dolina. Zalomený zub lze zahlédnout z Liptovského Mikuláše, kde se na něj naskýtá opravdu skvostný pohled. Vrchol můžete zahlédnout i z tatranské magistrály. 

Važecká dolina

Važecká dolina se rozprostírá jihovýchodně od Kriváně. Z východu ji ohraničuje hřeben, na němž jsou zasazeny vrcholy Krátká (2374 m) a Jamská kopa (2079 m). Ze severu nad dolinou roste východní hřeben Kriváně, ze západu potom jižní hřeben s vrcholem Malý Kriváň (2334 m). Važecká dolina je rozdělena na tři pásma – Predný a Zadný handel a Kriváňský kotol. V tomto místě najdeme taky krásné Malé pliesko a o pár metrů nad ním Zelené Krivánske pleso ležící ve výšce 2012 metrů.

Ve Važecké dolině, tedy na úpatí Kriváně, pramení jedna ze dvou zdrojnic nejdelší řeky Slovenska Váh. To je další důvod k tomu, aby byl Kriváň slovenskou národní horou. 

Kriváň se tyčí v západní části Vysokých Tater. Z jeho vrcholu se rozbíhá několik hřebenů. Pro vysokohorskou turistiku je důležitý jižní a jihozápadní hřeben. Jižní prochází přes Daxnerovo sedlo a Malý Kriváň, níže se rozšiřuje, nechává vzniknout krásnému Jamskému plesu a vytváří široký hřbet. 

Jihozápadní hřeben prochází dvěma zjevnými vyvýšeninami – Vyšnou a Nižnou Priehybou k zalesněnému vrchu Grúnik. Dodnes lze na jižních a jihozápadních svazích Kriváně rozeznat viditelné stopy po důlní činnosti. Z vrcholu Kriváně se naskýtá neopakovatelný panoramatický výhled na západní část slovenských a polských Tater a na Liptovskou kotlinu.
 
Zajímavostí je, že byl Kriváň dlouho mylně považován za nejvyšší vrchol Tater. Z tohoto omylu vyvedla místní obyvatele i kartografy až barometrická měření, která stanovila jeho skutečnou výšku 2494 metrů nad mořem. Kriváň se tak rázem stal až desátým nejvyšším vrcholem Vysokých Tater. Celkově je až 27. nejvyšším vrcholem Slovenska.

Výstup na Kriváň

Kudy vystoupit na Kriváň

Varianta A
Tri studničky (1140 m) – rozcestí pod Malým Kriváňom – Kriváň (2494 m) a zpět

Varianta B  
Štrbské pleso – Jamské pleso – Krivánsky žľab – Malý Kriváň – Kriváň a zpět

Jak vystoupit na Kriváň

VARIANTA A

Pokud se rozhodnete dobýt tento bájný vrchol opředený nesčetnými legendami, vyhraďte si na něj celý den. Jde o náročnou túru s velkým převýšením. Nejčastějším výchozím bodem je lokalita zvaná Tri studničky (1141 m n. m.). Na rozcestí u staré hájovny je třeba vydat se po zelené turistické značce, vedoucí serpentinami na zalesněný svah vrchu Grúnik. Dále se trasa stáčí do Krivánskeho žľabu, kde se v horní části napojí na modrou turistickou značku. Ta turisty provede přes Malý Kriváň až na vrchol samotného Kriváně.

Z předvrcholu Malý Kriváň se dostaneme do Daxnerova sedla. Odsud je vidět nádherně zbarvené Zelené Krivánske pleso (2012 m), výhled je i na některé vrcholy. Stačí nám pak už jen překonat několik desítek závěrečných metrů a můžeme se potěšit panoramatickým výhledem.

V Krivánskem žľabu pod Daxnerovým sedlem byl zaznamenán nebezpečný sesuv kamení z důvodu eroze půdy. Proto byla změněna trasa chodníku (ta původní je dodnes zřetelná). Nynější trasa vede bezpečně přes Malý Kriváň. Přesto si někteří turisté zkracují chodník a ohrožují ostatní turisty pod sebou. Je tudíž potřeba držet se značené cesty. 

Na sestup můžeme zvolit trasu výstupu, případně některou z jiných značených turistických tras. 

VARIANTA B 

Druhá mimořádně oblíbená turistická trasa, která vede až na majestátný vrchol Kriváně, začíná na Štrbském Plese u léčebny Solisko. Na Štrbské pleso jezdí známá TEŽ, Tatranská elektrická železnice. 

Jedná se rovněž o celodenní náročnou vysokohorskou túru. Od Soliska vede cesta po červené turistické značce. Mírným stoupáním se dostaneme k rozcestí pod Furkotskou dolinu a po červené pokračujeme pod hřebenem Sedielkové kopy. Na nejbližším rozcestí dál pokračujeme po červené. Až při další příležitosti odbočujeme doprava (nabízí se mírná zacházka k Jamskému plesu, které rozhodně stojí za těch pár minut navíc) a pokračujeme po modré turistické, směřující až na samotný vrchol Kriváně. Komu se podaří dostat až na vrchol, toho jednoznačně uchvátí překrásný výhled do všech světových stran.

Zimní trasa na Kriváň

V zimě na Kriváň? No, proč ne! Pokud panují příznivé povětrnostní podmínky a máte-li vhodné lyže, určitě je s sebou přibalte. Kriváň je nejen nejfrekventovanějším vrcholem během letní sezóny, ale je také velmi oblíbeným cílem skialpinistů. Sjezdy tady nepatří mezi nejtěžší, ani výstupy. Troufnout si tak mohou i začátečníci.