Jak vystoupit na Rysy – rady a tipy pro turisty

Vrchol Rysů se pyšní přízviskem „nejvyšší vrchol Slovenska, na nějž může vstoupit noha turisty bez horského vůdce“. Hned sousední vrchol, který je o čtyři metry menší, je tak trochu natruc nejvyšším vrcholem Polska. Rysy jsou také nejnavštěvovanějším vrcholem ve Vysokých Tatrách. A o víkendech v sezoně připomíná jejich okolí spíše frontu před supermarketem v době povánočních výprodejů. 

Obsah:

• Kudy na Rysy
• Letní výstup na Rysy
• Doporučené vybavení
• Další možnosti túr v okolí
• Zimní výstup na Rysy

Název Rysy nemá nic společného se stejnojmennou kočkovitou šelmou. Název hory pochází z polštiny, kde "rysa" znamená "čára". Důvodem je výrazný, dlouhodobě vysněžený žlab pod vrcholem viditelný z polské strany.

Kudy na Rysy

Výstup na Rysy je rozhodně zážitkem, který byste si neměli nechat ujít. Protože je jednou z nejkrásnějších horských túr ve Vysokých Tatrách. Trasa stoupá od Štrbského plesa kolem Popradského plesa a Chaty pod Rysmi přes několik exponovaných úseků až na vrchol.  Cesta na samotný vrchol vás provede okolo horských ples a přes stezky zajištěné řetězy.

Geografické zařazení vrcholu Rysy

Na Rysech se setkávají tři hřebeny a vrcholy jsou taktéž tři. Nejvyšší je prostřední, dále pak severozápadní a jihovýchodní. Severozápadní vrchol je nejvyšší horou celého Polska, udává se u něj nadmořská výška 2500 m n. m. Nejnižší je jihovýchodní vrchol ležící na Slovensku s nadmořskou výškou 2473 m. Pokud přimhouříme oko, lze je zařadit Rysy mezi velehory neboli vrcholy nad 2500 m n. m. Na úbočí Rysů se na slovenské straně v nadmořské výšce 2250 metrů nachází nejvýše položená horská chata na Slovensku známá pod názvem Chata pod Rysmi.

Historický kontext výstupů na Rysy

Prvovýstupy:

20.7.1840 (letní) – Eduard Blásy, Ján Ruman Driečny
10.4.1884 (zimní) – Theodor Wundt, Jakob Horvay

Doložený prvovýstup sice pochází už z r. 1840, nicméně další desítky let byly Rysy na okraji turistického zájmu. I prvovýstupce Eduard Blásy se o nich vyjářil s mírným despektem, že „snad ani nejsou samostatným vrcholem, skoro splývají s hlavním hřebenem a nezajímají ani lovce a pytláky“. Eduard Blásy byl v následujících letech na Rysech ještě několikrát a v r. 1853 navrhl pro dosud nepojmenovaný vrchol název Meeraugspitze, tedy Štít Mořského oka. Tehdy se tak ovšem nazýval dnešní Czarny Staw a největší pleso Morskie oko bylo Rybím plesem. Takže od těch dob proběhl trochu posun v názvosloví. Každopádně v němčině platí název štítu dodnes.

Zajímavostí je, že už v roce 1863 přisoudila Rysům tehdejší měření výšku 2503 m n. m., což se prakticky shoduje s dnešními údaji. Tehdy ovšem byly Rysy považovány za 5. nejvyšší vrchol Tater, ve skutečnosti jsou 9. nejvyšším vrcholem. Cesta z polské strany byla vybudována a zabezpečena řetězy už v r. 1886. Slovenská trasa od Popradského plesa byla částečně vybudována v r. 1881 a dokončena v r. 1904, včetně několika řetězů nad Žabími plesy. 

V polském vydání tatranského průvodce z r. 1900 najdeme i pasáže vhodné pro feministky: „Rysy jsou vrcholem výstupů pro ženy, neboť výstupy na štíty vyšší už vyvolávají nepříznivé změny v ženském organismu." Rysy mají za sebou slavnou minulost. Kromě známé chemičky Marie Curie-Skłodowské s chotěm na ně r. 1913 vystoupil z polské strany i veliký revolucionář V. I. Lenin. Není ale jisté, zda celá tato akce není jenom výplodem stranické propagandy, která měla dokázat, že organismy papalášů zdegenerované sezením na schůzích jsou kromě oblbování davů schopné i výkonů fyzických. Na štít se od r. 1957 pořádají i organizované výstupy mládeže.

Mimochodem: sedlo Váha odděluje Mengusovskou dolinu od Ťažké doliny a Rysy od Ťažkého štítu. Zajímavostí je, že dříve byly tyto útvary uváděny pod názvem Česká dolina a Český štít. Nenesly však své jméno podle Čech, původní název byl opravdu Ťažká (těžko přístupná) dolina, respektive Ťažký štít. Nesprávný název vznikl chybným překladem z němčiny v roce 1830, změna na původní tvar proběhla teprve až v roce 2006.

Letní výstup na Rysy

Jak na Rysy? Existují možnosti výstupu na Rysy ze Slovenska i z Polska:

1. Popradské pleso (TEŽ) – po modré turistické na Popradské pleso (1:00) – rozcestí v Mengusovskej doline atd., zpět stejnou cestou. Celkem 8:20 hod.
2. Lysá Poľana (hraniční přechod, 970 m) - po červené tusistické k ústí doliny Roztoki (1:00) – Morskie oko (1:30) – Rysy (3:50); zpět stejnou cestou 5:20 hod. Celkem 11:40 hod.
3. Lysá Poľana (hraniční přechod) - po červené turistické k ústí doliny Roztoki (1:00) – Morskie oko (1:30) – Rysy (3:50) – Štrbské pleso (3:40). Celkem 10:00 hod. Tato varianta přechodu Rysů z Polska na Slovensko je vynikajícím, ale také velmi náročným zážitkem. Značná část výstupu na polské straně je zabezpečena řetězy, a proto je vhodné tuto túru absolvovat za dobrého počasí!

Výstup ze slovenské strany

Charakteristika

Vhodné měsíce: červen-říjen
Délka: 30 km
Nejvyšší bod: 2500 m n. m.
Převýšení: 1153 m
Obtížnost: náročný turistický výšlap, úseky s řetězy

Přístup / doprava

Elektrickou železnicí ze zastávky Popradské pleso nebo Štrbské Pleso (parkoviště). 

Možnosti ubytování a stravy

•    hotely, restaurace a kiosky na Štrbském plese
•    Chata pri Popradskom plese
•    Majláthova chata
•    Chata pod Rysmi
Ve frekventovanějších obdobích je nutné ubytování rezervovat značně dopředu!

Omezení a uzávěry

Na trase jsou sezónní uzávěry chodníků 1.11.-15.6. Mimo uzávěry je nutné pohybovat se po značených trasách!

Trasa

Štrbské pleso (1346 m n. m.) – po červené na rozcestí pod Triganom (1499 m n. m.) (0:45) – Popradské pleso (1500 m n. m.) (0:35) – po modré na rozcestí v Mengusovskej dolině (0:35) – po červené na Chatu pod Rysmi (2250 m) (1:45) – Rysy (1:00) – a zpět (3:40).

Ze Štrbského plesa se vydáme po magistrále (červená turistická) na Popradské pleso. Dále vyrážíme po modré do Mengusovské doliny. Na dalším rozcestí volíme červenou značku. Překonáme lávky přes Žabí potok a nad pásmem kleče začneme prudce stoupat do Kotliny Žabích plies. Odpočinkový úsek okolo ples nám umožní sebrat síly před dalším náročným stoupáním. Pokračujeme vzhůru a pak traverzujeme několik skalních ploten. Zde jsou pro přidržování nainstalovány řetězy. Pak už netrvá dlouho a vidíme Chatu pod Rysmi, nejvýše položenou horskou chatu na Slovensku.

Další kroky výstupu na nejvyšší turisticky zpřístupněný tatranský vrchol od chaty do sedla Váha (2339 m) většinou překonávají sněhové pole, která se udrží i v létě. Tady dbejte zvýšené ostražitosti! Výhled ze sedla napoví, jaká panoramata nás čekají nahoře. Po krátkém stoupání mezi nakupenými kameny a přelezení skalnatých žeber se dostaneme do žlabu mezi oba hlavní vrcholy.

Při příznivém počasí odmění výstup nezapomenutelný rozhled na celé Tatry. Na východě dominuje nejvyšší vrchol Tater Gerlachovský štít (2654 m n. m.), opačným směrem vidíme až do Západních a na jih do Nízkých Tater. Kousek pod námi na severní straně hřebene pak můžeme obdivovat 76 metrů hluboký Czarny Staw pod Rysami (1583 m n. m.) a hned vedle největší pleso celého pohoří, Morskie Oko (1395 m n. m.). Sestup do Polska k těmto plesům je časově náročný (2:30 dolů, 3:00 nahoru), proto doporučujeme tuto variantu pouze v případě ubytování na Chatě pod Rysmi nebo ukončení túry na polské straně.

Zdroje vody po cestě

Štrbské Pleso, pramen mezi rozcestím Trigan a nad Popradským plesom, Chata pri Popradskom plese, pramen před rozcestím Nad Žabím potokom, Chata pod Rysmi.

Doporučené Vybavení na výstup na Rysy

Čelovka, lékárnička, turistická obuv, sluneční brýle, nepromokavá/neprofoukavá bunda, mikina, funkční triko, dlouhé nohavice do batohu, pití (dostatek tekutin), svačina, trekové hůlky, batoh cca 20 l. 

Vícedenní varianta výstupu na Rysy

Výlet na Rysy si můžeme prodloužit a užít si tak i nezapomenutelný výstup serpentinami na Ostrvu, využít dobrodiní horského hotelu Sliezky dom, pokochat se Velickým plesem a po sestupu do Tatranské Polianky se svézt Tatranskou elektrickou železnicí.

1. den

Štrbské pleso – Popradské pleso – rozcestí nad Žabím potokom – Chata pod Rysmi – vrchol Rysy – Popradské pleso: cca 8 hodin / 17 km

2. den

Popradské pleso – vrchol Ostrva – Sliezsky dom/Velické pleso – Tatranská Polianka: cca 7 hodin / 15 km

DALŠÍ MOŽNOSTI TÚR V OKOLÍ

•    Přechod Tater – od Belianských Tater po Roháče
•    Přechod Vysokých Tater od východu k západu
•    Hřebenovka Roháčů – přechod Západních Tater
•    Výstup na Gerlachovský štít
•    Výstup na Rysy a Ostrvu
•    výstup na Predné Solisko
•    výstup na Koprovský štít

Zimní výstup na Rysy 

Pozor! Cesta na Rysy je v zimním období běžným turistům zapovězena Návštěvním řádem TANAP. Přesto je velmi oblíbená. Mohou se na ni vydat pouze registrovaní skialpinisté a horolezci, členové například Českého horolezeckého svazu, Rakouského alpského spolku, Slovenského horolezeckého spolku JAMES. Trasa kopíruje letní variantu mezi Popradským plesem, Žabím potokem, Žabími plesy, sedlem Váha a samotným vrcholem.

Čas výstupu: 4:45
Čas sestupu: 3 hod

Start kolem 6:00 z Popradského plesa, nezáživná pasáž Mengusovské doliny, asi po 20 min chůze rozcestník (chodník k chatě pod Rysmi uzavřen). Nekonečný přechod Žabích ples (zamrzlá, pod sněhem), nasadíme mačky a kráčíme vstříc nejstrmějšímu úseku nad Žabím plesem. Část fixních lan je pod sněhem, doporučení vyměnit hůlky za cepín až na Chatu pod Rysmi. Nad ní ční sedlo Váha – výhledy na Ťažký štít s Vysokou, na Ganek a Lomický štít. Závěrečný hřeben tvořen třemi vrcholky, mezi nimiž procházíme svahem s propastí 500 m pod sebou. První skalnatý traverz je nejhorší, hodně úzkým chodníkem širokým na 1 stopu opatrně obejdeme skálu za pomoci maček. Pak lehká skalní pasáž a vrchol.

Doporučené vybavení pro zimní výstup

Turistický cepín, mačky, pohorky, nepromokavé kalhoty a bunda, návleky na boty, funkční prádlo, ponožky, rukavice, čepice, batoh 40 l, lékárnička, bivakovací pytel, čelovka, mobil, mapa nebo GPS, horké pití v termosce, jídlo na den, fotoaparát nebo kamera, lavinové vybavení (vyhledávač, sonda, lopata), tmavé brýle, opalovací krém.

FOTO: Mária FÚČELOVÁ