Přechod Krušných hor - rady a tipy pro turisty

Krušné hory se táhnou od Sokolova u Karlových Varů až po Ústí nad Labem a zabírají svojí délkou činící necelých 200 kilometrů skoro celou severozápadní část Česka. Mnoho z nás má toto pohoří zafixováno jako krajinu zdevastovanou těžebním průmyslem, v němž nebude nic zajímavého. Opak je ovšem pravdou. Od dob před desítkami let se mnohé změnilo a nyní i tento kraj má turistům co nabídnout. A technické památky v podobě starých dolů nepochybně zaujmou i ty, kteří se o industriální téma příliš nezajímají.

OBSAH:

• Přechod Krušných hor
• Spaní
• Bývalý důl Rolava
• Plešivec
• Doly Jáchymov
• Klínovec
• Meluzína
• Mědník
• Jelení Hora

  

Přechod Krušných hor

Jako všemi významnějšími pohořími, tak i Krušnými horami prochází stále populárnější Stezka Českem. Není ovšem třeba se vydávat na túru o délce několik tisíc kilometrů. Lze uskutečnit pouze hřebenovku Krušnými horami nebo pouze její části. Krušné hory se táhnou skutečně daleko a k překonání celé jejich délky budete potřebovat přinejmenším týden. Nevyužijete jen dostatek času, ale samozřejmě se tento trek Krušnými horami neobejde ani bez dobrého vybavení. 

Základem je přirozeně takzvaná „velká trojka“. O co se jedná? Jsou to věci, které jsou nejdůležitější a zároveň i nejtěžší. Pokud je tento základ kvalitní a ideálně i lehký, máte vyhráno. Spadá sem spací systém obsahující jak karimatku, tak spacák. Dále batoh a samozřejmě i turistický přístřešek v podobě stanu či tarpu. Svůj seznam věcí doplníte pohodlnými trekovými kalhotami nebo kraťasy, funkčním trikem, mikinou, bundou a zbytek už bude hračka.

Spaní v Krušných horách

Nouzová nocoviště nebo nouzové přístřešky byste tady hledali těžko, ale naštěstí v této části naší země nejsou ani potřeba. Jelikož Krušné hory nejsou CHKO, je to tu s nocováním podstatně jednoduší. Přesto si svůj stan nemůžete postavit úplně všude. Pokud se ovšem budete držet dál od soukromých pozemků a stavení a dodržovat zásady „Leave no trace“ (Nezanechávej stopy) nemělo by být spaní v Krušných horách problém. Výše zmíněné pravidlo nás nabádá k tomu, aby místo, které jsme využili k přenocování, vypadalo stejně nebo lépe i po našem odchodu. Bivakování v Krušných horách neboli spaní pod širákem je nejšetrnější variantou, jak strávit noc, jestliže neočekáváte déšť.

Co vám nabídne hřebenovka Krušnými horami?

Bývalý důl Rolava

Jestliže se rozhodneme pro přechod hor z jihozápadu, jedno z prvních zajímavých míst bude Rolava. Tento bývalý důl, v němž se do roku 1945 získával cín, by se dal zařadit na seznam tajemných až děsivých míst. Tento fakt přilákal i filmaře, kteří chtěli využít temnou atmosféru těchto dříve hojně využívaných staveb. Prostory nacházející se v Národní přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště nesloužily jen k těžbě cínové rudy, ale během 2. světové války také jako zajatecký tábor Sauersack.

Plešivec

V případě, že se na tento vrchol rozhodnete nevydat lanovkou, ale po svých, dovede vás k místní rozhledně Plešivecká naučná stezka. Stejně jako Klínovec je i Plešivec rájem pro divoké sjezdy na kole.  Nebojíte se výšek nebo naopak rádi překonáváte sami sebe? Pokud ano, velkou porci zábavy si nejen vaše děti, ale i vy užijete v lanovém parku nedaleko rozhledny. Může to být také první krůček na vaší cestě k lezení – nejprve na umělé stěně a následně třeba i na skále.

Doly Jáchymov

Dolů v okolí Jáchymova je velké množství. V jednom z nich s názvem Svornost se těžilo nejen stříbro a kobalt, ale v pozdějších letech i nechvalně známý uran. Radonové vody, která byla v těchto místech také nalezena, využívají v dnešní době Léčebné lázně Jáchymov. Naopak v bývalém dole Rovnost byl v roce 1949 postaven tábor pro politické vězně.  Pohnutou minulostí těchto i dalších dolů vás provede Naučná stezka Jáchymovské peklo. 

Klínovec

Klínovec je nejvyšší hora Krušných hor a se svojí výškou 1 244 metrů nad mořem láká nejen pěší turisty, ale i ty, kteří si chtějí užít Krušné hory na kole. Právě pro ně je zde vyznačeno několik trailů, díky kterým si můžou užít adrenalinový zážitek během příkrého sjezdu. V zimních měsících je Klínovec vyhledávaný také mezi lyžaři. Ať již zvolíte chůzi po svých z nedaleké obce Boží Dar, nebo využijete zdejší lanovky, na vrcholu tohoto kopce si můžete užít výhledy do dalekého kraje z kamenné rozhledny postavené v devatenáctém století. Ta dlouhou dobu sloužila vojákům, což se podepsalo na jejím vzhledu. Naštěstí došlo k její celkové rekonstrukci a nyní je přístupná široké veřejnosti.

Meluzína

Dalším vyhlídkovým místem, které stojí za návštěvu, je skalnatý vrch s názvem Meluzína. Jedná se o čtvrtou nejvyšší horu Krušných hor v jejich české části. Kromě dalekého rozhledu do okolí se můžete potěšit pohledem na sochu vyřezanou ze dřeva znázorňující meluzínu, podle níž je tamní skalisko pojmenováno. Toto místo vybízí k odpočinku a v chladnějších dnech poskytne i možnost vpravit něco teplého do žaludku. Takový dobrý čaj nebo káva z termosky udělá den zase o něco příjemnější.

Mědník

Jedná se o hornickou krajinu na vrchu Mědník nedaleko obce Měděnec, která je zapsána na seznamu UNESCO. Na tomto malém kopečku se kromě štol s názvem Koňská jáma a Marie Pomocké, v nichž se těžila měď, nachází také dvě kaple. Z Měděnce se můžete projít po naučné stezce s názvem Cesta z města, po které se podél Širokého potoka dostanete až do Klášterce nad Ohří.

Sfinga a výhled od ní.

Tuto nenáročnou stezku zvládnou i děti a potěší i ty z vás, kteří dáváte přednost pohodové turistice. Nedaleko naleznete také skalní útvar jménem Sfinga.

Jelení hora

Jelení hora je trochu stranou z hlavní červené trasy, ale není od věci si na tento vrchol vyšlápnout. Naskytne se vám výhled na vodní nádrž Přísečnice. Jestliže jdete takzvaně na těžko, můžete si na tomto místě uvařit něco dobrého k snědku. Jestliže jste netrpěliví, oceníte rychlost JetBoilu, který vám během několika málo minut přivede vodu do varu a jestliže máte s sebou navíc dehydrované jídlo, za pár chvil si můžete pochutnávat s působivými panoramaty všude kolem.

Turistika v Krušných horách není jen o dolech, přestože je nelze opomenout. Tento kraj může nabídnout také velké množství rozhleden, jež můžeme zakomponovat i do jednodenních výletů. Na seznam zdejších zajímavostí lze také zařadit rašeliniště, přičemž za zmínku stojí to s názvem Perninské. Pro milovníky cyklistiky či běžkování je zde vytvořena takzvaná Krušnohorská magistrála s délkou 242 kilometrů.